Č. 5405.

Domovské právo. — Administrativní řízení (Slovensko): Omezení instančního postupu stanovené v § 2 zák. čl. XX : 1901 neplatí pro spory o domovskou příslušnost podle § 17 zák. čl. XXII : 1886.
(Nález ze dne 22. února 1926 č. 24.716/25).
Věc: Dr. Jakub T. v K. proti okresnímu úřadu v Prešově stran vydání domovského listu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Rozhodnutím z 15. června 1925 zamítl okr. úřad v Prešově odvolání st-le z usnesení ob. zast. v Š. ze 24. února 1925, jímž bylo odepřeno vydat st-li domovský list.
Nss uvážil o stížnosti do rozhodnutí toho takto:
Vzhledem k předpisu § 5 zák. o ss sluší především zkoumati, zda byl v tomto případě žal. úřad skutečně konečnou stolicí, za jakou se prohlásil, když k rozhodnutí svému připojil právní poučení, že z něho není podle § 2 zák. čl. XX : 1901 dalšího odvolání.
Podle obsahu správních spisů žádal st-l v řízení správním, aby mu obec Š. vydala dom. list. Obec to odepřela a žal. úřad, k němuž se st-l odvolal, odvolání zamítl. Šlo tedy o případ upravený §em 17 zák. čl. XXII : 1886. § 2 zák. čl. XX : 1901, kterého se žal. úřad, prohlašuje rozhodnutí své za konečné, dovolal, ustanovuje sice, že z rozhodnutí druhé stolice, které se v meritu shoduje s oním stolice prvé, není odvolání zpravidla přípustno. Výjimkou z tohoto pravidla stanoví však § 12 téhož zák. čl., že ustanovení jeho § 2 se nevztahuje k věcem, jejichž konečné rozhodnutí náleží k působnosti ss-u. Podle § 24 zák. čl. XXVI : 1896 jest řízení před ss přípustno proti usnesení správního výboru (nyní podle zákona č. 126/1920 a podle nař. č. 310/1922 župního úřadu), jímž tento rozhoduje spory o příslušnost mezi obcí a soukromníky podle § 17 zák. čl. XXII : 1886. Je-li tomu tak, nevztahuje se omezení inst. postupu stanovené v § 2 zák. čl. XX : 1901 na tyto spory a je tudíž poučení, které žal. úřad připojil ke svému rozhodnutí, nesprávné.
Měla by tudíž ve smyslu § 2 a 5 zákona o ss býti stížnost tato odmítnuta. Poněvadž však ji st-l podál zřejmě jen následkem onoho nesprávného poučení žal. úřadu, tedy pro vadu sběhlou v nař. rozhodnutí, slušelo rozhodnutí to zrušiti podle § 6 zák. o ss. Žal. úřadu bude náležeti, aby doručil znova rozhodnutí své, opatřiv je správným poučením o opravném prostředku a tím st-li umožnil odvolati se k příslušnému úřadu župnímu.

Citace:

č. 5405. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 429-429.