Přehled rozhodnutí c. k. nej vyššího soudu v jiných časopisech uveřejněných:

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristische Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht = Z. Str. — Evidenzblat für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. Bl. — Eisenb. R. — Österreichische Zeitschrift für Eisenbahnrecht. — Zpr. = Zprávy spolku českých advokátů v král. Českém v Praze. — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. — říšský zákonník číslo; z. = zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.

I. Ve věcech civilních.
A. Z práva občanského.

§ 7. obč. zák. Přirozenými zásadami právními nelze rozuměti nějaké neexistující právo rozumové, nýbrž právní vědomí národa. — 226 —
v určité době vládnoucí a nesené logickými zákony myšlení. 2 III 15, R I 108; G. Z. 15: 303.
§§ 33., 37. Právní poměr mezi nemanželským děckem a jeho zploditelem budiž posuzován dle zákonů toho státu, jemuž přináležela matka v době zrození děcka. 2 III 15 R I 108; G. Z. 15: 303. Srv. opačné rozh. z 23 IX 14, Rv II 854; Z. Bl. 14: 914; E. Bl. 14 č. 39.
§ 91., 105., 1448. Alimentační povinnost manželova vůči manželce, převzatá smírem při rozvodu od stolu a lože, zaniká smrtí manželovou. 21 IV 14, Rv I 199; off. 1637.
§ 91. § 30., 37., 38. c. s. ř. Manžel jest oprávněn zastupovati ve sporu svou manželku; musí však předložití mocný list Dokud tak neučiní, jest ho připustiti jen prozatímně. Soudce jest povinen použiti ho o tomto právu. Bez zachování tohoto postupu vydaný kontumační rozsudek proti manželce jest neodůvodněný (§ 471. č. 4. c. s. ř.). 25 VIII 14, Rv III 415; P. 15: 437. Stejně rozh. 3 VI 13, Rv I 518; Z. Bl. 13: 727.
§ 105., 1380. Při dobrovolném rozvodu smluvený smír alimentační zachovává účinnost i přes pozdější, třebas i značné zlepšení majetkových poměrů manželových. 19 I 15, Rv I 1122; E. Bl. 15 č. 44; stejně rozh. 10 XI 14, Rv I 839; E. Bl. 15 č. 44.
§ 186. Pro rozhodnutí o schválení pěstounské smlouvy jest výlučně směrodatným jen zřetel na pravé blaho děcka. 11 XII 13, R I 865; G. Z. 15: 291.
§ 211. Byť i správa poručenství po technické stránce byla sebe jednodušší (jediná pohledávka), platí za rozsáhlou, jestliže kapitál a správě podléhající úrokový výtěžek mají větší rozsah (po 190424 K). 9 III 15, R III 46; E. Bl. 15 č. 43.
§ 233. Schvalovacím usnesením poručenského soudu ohledně podmíněně uzavřených smluv odporovali není oprávněn smluvní odpůrce nezletilcův. 20 IV 15, R III 66; E. Bl. 15 č. 44.
§ 295. Ryby v rybnících jsou částí inventáře statku, na němž se provozuje rybnikářství. 15 XII 14, Rv II 1373; P. 15: 433.
§ 565., 651., 652. Ustanovení přátelstva (Ereundschaft) za dědice jest dostatečně určito a plátno. 7 X 14, R I 716; N. Z. 15: 122.
§ 716., 717. V pozdějším testamentě obsažené prohlášení, že všechny dřívější testamenty jsou neplatný, nenahražuje výslovné zrušení derogační klausule, obsažené v dřívějším testamentě. 3 II 15, Rv I 50; E. Bl. 15 č. 44.
§ 822. Právo zde stanovené nepřísluší věřitelům nepominutelného dědice. 20 IV 15, R I 168; N. Z. 15: 202.
§ 865. § 11. nesp. říz. Usnesení, jímž byla schválena opatrovnicky smlouva, učiněná provisorním opatrovníkem osoby domněle čhoromyslné za tuto, nemůže po uplynutí rekursní lhůty býti bráno — 227 —
v odpor touto osobou, jež za choromyslnou nebyla prohlášena, a to ani ne pro porušení jejich zájmů. 5 I 15, R I 934; N. Z. 15; 136.
§ 878. Neplatná (mravům se příčící) jest úmluva při nájemní smlouvě o ročním bytě, že pronajímatel jest oprávněn dáti kdykoliv desítidenní výpověď, nebude-li nájemné zaplaceno přesně prvního dne nájemního čtvrtletí. 9 XI 10, Rv I 880; N. Z. 15: 97.
— § 12. zák. 9 VIII 08 ř. 162; m. n. 28 X 08 ř. 222. Úmluva, dle níž v rozporu s těmito předpisy pojišťovna se vzdává účasti pojistníkovy na náhradě škody, jest neplatná. Pojištění, učiněné s touto výhodou, nelze pokládati za příznivější než pojištění bez takové úmluvy. 22 IX 14, Rv II 774; G. H. 15 : 344.
§ 883., 943. § 1. zák. 25 VII 71, ř. 76. Odškodnění nájemce za vyklizení bytu (místo oprávněné výpovědi) není darováním. 15 XII 14, Rv I 1052; E. Bl. 15 č. 43.
§ 890., 919. § 14., 402. II. c. s. ř. Na právní povaze nedělitelné výměnkové dávky ničeho nemění okolnost, že se uplatňuje náhrada škody místo naturální dávky. 10 XI 14, Rv II 950; P. 15: 431.
§ 898. Dohoda, kterou se poskytování rabatu za nákup zboží omezuje v ten smysl, že rabat za první rok zůstane u prodatele jako kauce pro celou dobu Obchodního spojení, jest neplatná. 26 I 15, Rv I 1099: N. Z. 15: 178.
§ 908. Článkem 285. obch. zák. nebyl zrušen § 908. obč. zák., pokud přiznává bezvinné straně právo podržeti to, co dostala závdavkem, aneb žádati za vrácení dvojnásobně tolik, co ona dala závdavkem. Ani čl. 354. a 355. obch. zák. neodporují při obchodech uplatňování tohoto práva. Toto právo může však býti pouze na místě práva na splnění neb na náhradu škody v čl. 354. a 355. obch. zák. bezvinné straně propůjčeného vykonáno, nikoliv však spolu s jedním z nich. (Doplnění nálezu čís. 48.) 13 IV 15, präs. 97; kn. jud. č. 218; P. 15: 423.
— Také závdavek daný nepravým zástupcem propadá ve prospěch bezvinné strany, nebylo-li jednání dodatečně schváleno zmocnitelem. 22 XII 14, Rv I 950; E. Bl. 15 č. 44.
§ 932., 933., 1489. Nárok na náhradu škody, příslušející kupiteli vadné věci, nepromlčuje se zvlášť, nýbrž rovněž v 6 měsících. 10 XII 14, Rv VI 429; E. Bl. 15 č. 44.
§ 971. Smlouva, dle níž jest cívky po sesoukání příze vrátiti, aneb zaplatiti za ně určitý obnos, jest půjčka a nikoliv podmíněná koupě. Obnos jako smluvenou náhradu škody jest zaplatiti, jakmile lhůta ke vrácení jich daná bezvýsledně uplynula. 11 XI 14, Rv II 1148; G. H. 15 : 329.
§ 1002. Domovník jest pouze zřízencem, nikoliv zmocněncem majitele domu. Odepřel-li domovník bez vlastníkova popudu proti smlouvě použití prádelny, pro něž si nájemce u vlastníka domu nestěžoval, — 228 —
nebyla smlouva tímto porušena. 11 V 15, Rv I 279; J. Bl. 15: 289.
§ 1010. Přísežný sensal, jenž přijal příkaz, aby vydražil zabavené a do dražby dané předměty a příkazu toho nesplnil, jest povinen hraditi škodu. 5 III 15, Rv I 86; J. Bl. 15: 323.
§ 1091. Převzetí místnosti ku provozování kinematografických představení jest nájem a nikoliv pacht. 30 III 15, Rv I 177; J. Bl. 15: 275.
§ 1104. Případem prominutí nájemného není, jestliže podnik, provozovaný v najaté místnosti, pro válečný stav ve státě panující má hospodářský výtěžek jen obmezený neb vůbec žádný. 30 III 15, Rv I 177; J. Bl. 15: 275.
§ 1113. V dohodě, že se nájemné na dobu jednoho roku snižuje, jest obsaženo oprávnění nájemcovo užívati bytu po celý rok; pronajímatel není oprávněn dáti během tohoto roku výpověď. 7 IV 15, Rv II 181; G. H. 15: 393.
§ 1117., 1118. Nájemce nemá nároku na náhradu pro předčasné zrušení smlouvy, přivoděné nutností stavby. 26 I 15, Rv VI 578; E. Bl, 15 č. 44.
— Vnucený pachtýř neprovozované koncese hostinské, jenž dle pachtovních podmínek má sám dodati potřebné místnosti, může žádati za propuštění z pachtu, učiní-li živnostenský úřad přenesení koncese do místností těch odvislým od souhlasu dlužníkova a tento ho nedá. 16 III 15, R II 150; G. H. 15: 361.
§ 1120. Zcizením předmětu nájmu přechází nájem uzavřený na určitou dobu v nájem na dobu neurčitou. Obě strany mají stejné výpovědní právo. Nepoužijí-li ho ihned, mají napotom právo na »řádnou výpověď«. 9 II 15, Rv I 81; J. Bl. 15: 288.
§ 1151. Nárok sprostředkovatelův na odměnu vzniká, jakmile byla uzavřena trhová smlouva s osobou, sprostředkovatelem navrženou, 11 VIII 14, Rv III 368; P. R. 15: 186.
§ 1264. Manželka, rozvedená bez své viny, má nárok na slušnou výživu bez ohledu na své vlastní jmění a na způsob svého života. 10 XI 14, Rv VI 507; E. Bl. 15 č. 43.
§ 1271., 1358. Skutečným zaplacením není dání směnek. Pozdějším zaplacením jich jest zaplacen formálně vlastní, materielně cizí dluh. 18 V 15, Rv I 294; G. H. 15: 407.
— Pro diferenční Obchody danou úhradu nelze požadovati zpět ani tehdy, nezáleží-li v hotových penězích. 23 II 15, Rv II 72; E. Bl. 15 č. 44.
§ 1288. Smlouvou stanovená určitá lhůta pro žalobu pojistníka na pojistitele o požární pojistné nemůže býti prodloužena pro to, že vysvědčení o nevině, od jehož předložení jest odvislá platební povinnost pojistitelova, ve lhůtě té nemůže býti opatřeno. 26 I 15, Rv II 1486; E. Bl. 15 č. 44. — 229 —
— Neplatná jest pojišťovací smlouva, vylákaná falešným předstíráním pojišť. agenta. 27 III 13, Rv I 201; E. Bl. 15 č. 44.
§ 1295., 1305. § 105., 112. pat.; § 394. ex. ř. Soukromý žalobce jest povinen nahraditi škodu, vzešlou zabavením tiskopisu, nebylo-li v trestním řízení řádně pokračováno a bylo-li toto dle § 46. a 447. tr. ř. zastaveno. 10 XI 14, Rv I 872; J. Bl. 15: 299.
§ 1297. K nedostatku náležité pozornosti jest zapotřebí m o žnosti rozvahy. 22 XII 14, Rv II 1389; P. 15: 489.
§ 1320. Skočí-li velký pes na chodce a zaštěká na něho, a nastane-li proto u tohoto otřes nervů, jest za to majitel psa zodpověděn, byla-li mu dotyčná vlastnost psova známa. 23 III 15, Rv III 27; G. H. 15: 407.
§ 1323., 1324. Přísluší-li majiteli starého domu (pro vyvlastnění) dle dohody plné odškodnění, nemá nároku na náklady postavení nového domu, nýbrž na zaplacení ceny domu starého a na náklady nového založení domu, pak na náhradu útrat demolování, přesídlení, přeložení a dočasného klidu obchodu v domě umístěného, mimosoudních nutných útrat zastoupení, ale nikoli na náhradu odškodného nájemníkům za dřívější zrušení nájemní smlouvy. 26 I 15, Rv VI 578; E. Bl. 15 č. 44.
§ 1438. Přípustná jest kompensace pohledávky ze mzdy s pohledávkou na náhradu škody. Zjištění žalobního nároku jest zlbytečno, musí-li býti zamítnut pro existenci vzájemného nároku odpůrcova. 24 XI 14, Rv I 862; E. Bl. 15 č. 43.
— § 291. ex. ř. Kompensace procesních útrat s rentovní pohledávkou pro zmenšenou výdělečnou schopnost jest přípustná jen se zachováním minima. 15 IV 14, Rv I 298; E. Bl. 15 č. 43.
§ 1489., 1328. Promlčení nároku na odškodné pro svedení počíná, jakmile jest svedené jasno, že svůdce ji za manželku nepojme odepře dáti náhradu škody. 7 II 12, R VI 22; E. Bl. 15 č. 44.
§ 1500. Knihovní nabyvatel dokaž oproti držiteli fysickému skutkové předpoklady své důvěry v pozemkovou knihu. 24 XI 14, Rv II 1340; E. Bl. 15 č. 44.
Automob. § 1. Mechanik, pověřený správkou automobilu, ručí za úraz přivoděný po vykonané správě při jízdě na zkoušku. 5 II 15, Rv II 994; G. H. 15: 426.
— § 4. Tohoto předpisu nelze použiti na odškodné nároky kupitele, jenž továrnou na automobily byl ze svého bydliště odvezen do skladiště automobilů a cestou utrpěl úraz. 16 III 15, Rv II 127; J. Bl. 15: 301.
Dráhy, pov. ruč. § 1. Dráha není práva z porušení zdraví, způsobeného cestujícímu tím, že průvodce z nenadání varuje vystupující osoby před vlakem přijíždějícím proti předpisu a cestující se toho lekne. 17 XI 14, Rv VI 485; E. Bl. 15 č. 44. — 230 —
— Jsou-li ve voze předměty, jež mohou vésti k úrazu, jako: pecky z ovoce, jde o událost v provozu, za niž dráha ručí, neprovede-li důkaz, předepsaný v § 2. 4 II 15, Rv VI 12; E. Bl. 15 č. 44.
— § 2. Ku třetímu exkulpačnímu důvodu § 2. se vyžaduje zavinění na události v dopravě, ze které úraz vzešel. 22 XII 14, Rv II 1389; P. 15: 489.
Horní právo; § 170., 171. § 364., 365. obč. zák. Také pachtýř má nárok na náhradu škody, způsobené mu dolováním (propachtovatelovým). 23 IX 13, Rv II 877; E. Bl. 15 č. 44.
— Podnikatel hor ručí za horníkův úraz, způsobený vadným vyzděním a opomenutým vyšetřením vrstvy kamene, nedokáže-li, že dle dnešního stavu techniky není možná práce zaručující lepší jistotu. 20 X 14, E. Bl. 15 č. 44.

B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.

Čl. 4. sm. ř. Proti směnečnému dlužníku, po jehož podpisu na vyplněné směnce a bez jehož svolení směnka obdržela doložku obsahující domicil, nemůže ani bezelstný nabyvatel činili nároků, jež se opírají o domicilování. 13 IV 15, präs. 119; kn. jud. č. 219: P. 15: 427.
Čl. 16. obch. zák. Označení »závody« (»Werke«) lze do obchodní firmy pojati jen, jestliže dle dobrozdání odborníků má podnik takový rozsah, jaký oním výrazem se obyčejně rozumí. 22 IX 14, R I 667; N. Z. 15: 122; E. Bl. 15 č. 43.
Čl. 271., 272. Přechovávání hostů v hotelu, spojeném s restaurační živností, není obchodem. 20 IV 15, R II 264; P. 15 : 435.
Čl. 355. Nesplněním smlouvy jest dodání zboží na dobírku proti smlouvě neb na vyšší dobírku, než bylo smluveno; poskytnutí dodatečné lhůty musí se státi »při tom«, t. j. při výkonu práva volby. ?, G. H. 15: 345.
Patenty. Prodatel patentu není práv nabyvateli licence za možnost technického a hospodářského využitkování předmětu patentu. 20 I 15, Rv I 1096; G. Z. 15: 327.
Pomoc. obch. § 1., 2. Obchodním pomocníkem není agent zubního lékaře (technika), pověřený přiváděním zákazníků. 27 I 15. Rv I 32; E. Bl. 15 č. 44.
Společenstva § 5. č. 9; § 27. Přípustno jest ustanovení společenské smlouvy, že hlasovací právo společenstva ve valné hromadě se vykonává delegáty (systém delegátů). 16 IV 14, R I 105; off. 1629.
Společnosti s o. r. § 5. Znění firmy může býti sepsáno také v řeči cizí, v zemi neobvyklé. 13 X 14, R II 865; N. Z. 15: 122. — 231 —

C. Z řízení sporného, exekučního, konkursního, vyrovnacího; obch. dozor.

§ 46. j. n. Pravoplatné rozhodnutí soudu o jeho věcné nepříslušnosti jest závazno, třebas i usnesení bylo vydáno již na základě Obsahu žaloby. 30 IX 14, R III 349; E. Bl. 15 č. 44.
§ 51. č. 2. Žaloba jednoho společníka a jednatele proti společníku a jednateli druhému o odnětí jednatelství společnosti s o. r. náleží před obchodní soud. 23 II 15, R I 64; N. Z. 15: 184.
§ 66., 86. Pro válečné uprchlíky, kteří se usadili k delšímu pobytu na neurčitou dobu v určitém místě a zde provozují své obchody, jest místně příslušným soud tohoto místa. 26 V 15, R I 251; G. Z. 15: 312.
Čl. XIII. n. uv. zák. k c. ř. s. § 577. c. s. ř. Nepřípustná jest dohoda na cizozemském smírčím soudu (rozhodčím soudu budapešťské bursy). 27 IV 15, R III 75; G. H. 15: 392.
§ 51. c. s. ř. Vzájemné zrušení útrat dlužno vysloviti, mají-li obě strany na tom vinu, že provedeno bylo řízení zmatečné. 9 VI 14, R II 572; P. 15: 491.
§ 84., 85. Lhůtou vázané podání podle §§ 84. a 85. c. s. ř. pro nedostávající se podpis advokátův vrácené, jehož věcný obsah podle zákona v určité lhůtě přednesen býti musí, jinak by byl vyloučen, může ve lhůtě k opětnému předložení dané po odstranění vytýkané vady formální také s obsahovými změnami býti opěit předloženo, aneb novým, obsahově odchylným podáním, jemuž však přiložit! jest podání vrácené, nahraženo, pokud změny, pokud se týče odchylky nového podání se týkají toliko dle zákona o sobě přípustného odstranění dalších formálních vad průvodního podání aneb přednesení lhůtou nevázaného. 23 III 15 präs. 95; kn. jud. 217; P. 15: 419.
§ 103. Ke zřízencům advokáta neb notáře, jimž lze účinně doručiti, nenáleží služka pro domácnost. 10 XI 14, R II 760; E. Bl. 15 č. 43.
§ 102., 155. Doručení rozsudku zatímnímu zástupci zemřelého advokáta, ustanovenému advokátní komorou dle § 28. h) adv. ř., jest oproti straně bezúčinno. 20 IV 15, R III 72; J. Bl. 15: 324.
§ 162. Před doručením žaloby není příčiny pro přerušení řízení. 7 IV 15, R VII 49; J. Bl. 15: 289. — Tohoto předpisu nelze použiti, bylo-li sporné řízení již skončeno. 16 II 15, R II 93; E. Bl. 15 č. 43.
§ 169. Návrh na opětné zahájení sporu, jsoucího v klidu, jest oprávněn učiniti také vymáhající věřitel, jemuž nárok jsoucí ve spora a patřící žalujícímu dlužníku byl přikázán dle § 308. ex. ř. k vybrání. — Klid řízení ve sporu předchozím není překážkou pro opětné zahájení sporu navzájem, jsoucího v klidu. 29 IV 14, R V 674; off. 1630. — 232 —
§ 192. II. Nepřípustný jest revisní rekurs proti usnesení II. instance, jímž změněno bylo usnesení I. instance, nařizující přerušení řízení. 5 IV 14, R II 336; J. Bl. 15 : 325.
§ 226. Při žalobách na plnění zákonného výživného může býti .určení jeho ciferní výše přenecháno soudcovskému uvážení. 15 XII 14, R III 544; E. Bl. 15 č. 43.
§ 228. Zájem, aby byl zjištěn právní důvod nároku dříve, než se podá žaloba o plnění, nestačí ku podání žaloby určovací. 12 I 15, Rv I 1003; N. Z. 15: 97.
— I když jest možno žalovati o plnění, jest přípustná žaloba určovací z hospodářských důvodů (vyhnutí se větším útratám sporu). 21 X 14, Rv VI 17.5; E. Bl. 15 č. 43.
— Určovací žaloba jest nepřípustná, je-li žaloba o plnění sama o sobě možná a k zamezení prekluse žalobního práva radna, nemůže-li však býti opatřena listina, nutná k přivodění odsuzujícího rozsudku. 26 I 15, Rv II 1486; E. Bl. 15 č. 44.
— Zájem, potřebný pro určovací žalobu, není dán vychloubáním se vlastnictvím, byť na něm bylo setrváno též v řízení o zajištění důkazů. 28 VI 11, Rv VI 262; E. Bl. 15 č. 44.
— Nepřípustná jest žaloba určovací (o zkrácení povinného po"dílu) jako prostředek k přípravě žaloby o plnění (na doplnění povinného podílu). 28 VI 11, Rv VI 269; E. Bl. 15 č. 44.
§ 237. Upuštění od žaloby a vzdání se žalobního nároku nepůsobí na singulární nástupce stran. 30 IX 14, R II 682; P. 15: 439.
§ 276. Znalecký posudek, podaný v dřívějším sporu, byť i neprovedeném mezi týmiž stranami, může býti použit ve sporu pozdějším, předpokládaje totožnost důkazních them. 15 IV 14, Rv I 298; E. Bl. 15 č. 43.
§ 349., 367. Odpůrce dokazující strany nemá práva rekursu proti usnesení procesního neb rekursního soudu, jímž se stanoví výše zálohy, kterou tato má složití. 7 IV 14, R II 346; off. 1635.
§ 453. II. Předpis ten platí i tehdy, když suma předmětu sporu klesne na bagatelní obnos vyloučením části uplatňovaného nároku z pořadu práva. 22 II 15, Rv II 34; P. 15: 440.
§ 477. č. 9. Odpor v rozsudku, zakládající zmatečnost (§ 477. č. 9.), musí býti Obsažen ve výroku samém, nikoliv v důvodech. Nikoliv vadné, nýbrž scházející odůvodnění rozsudku jest důvodem zmatečnosti. 27 X 14, R VI 271; E. Bl. 15 č. 43.
§ 502. III. Jestliže z více nároků, spojených k společnému projednání a rozhodnutých společným rozsudkem, žádný o sobě nepřevyšuje obnos 1000 K, jest proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu revise nepřípustná. 13 IV 15, Rv I 229; G. Z. 15: 336.
§ 519. č. 3. Usnesení odvolacího soudu, jímž procesní soud se prohlašuje za nepříslušný, rozhodnutí se zrušuje a právní záležitost — 233 —
odkazuje na příslušný soud I. instance, lze bráti v odpor i tehdy, nebyla-li vyhražena pravomoc. 26 I 15, R I 27; G. H. 15: 315.
§ 523. O přípustnosti revisního rekursu rozhodují neodvisle od sebe I. a III. instance. Rekursní instanci stejné právo nepřísluší. 23 XII 13, Rv III 562; E. Bl. 15 č. 43.
§ 528., 502. Zamítne-li II. instance opravný prostředek pro opozdění, jest přípustný revisní rekurs k důkazu, že prostředek ten byl podán v čas. 20 X 14, R III 362; G. H. 15: 327.
§ 560. Roční byty jsou takové, kde se platí čtvrtletně nájemné a jež lze čtvrtletně vypověděti. 9 XI 10, Rv I 880; N. Z. 15: 97.
§ 562., 565., 566., 572. Výpovědí zrušený poměr nájemní nemůže již býti vypovězen; bezúčinno jest odmínutí výpovědi bez podání námitek. Nová výpověď budiž zrušena. 2 III 15, Rv II 92; G. H. 15: 393.
Válka. § 115., 116. c. s. ř.; § 276. obč. zák. § 6. III., 7. cís. nař. 29 VII 14, ř. 178. Přípustno jest zřízení kurátora pro procesní stranu, jsoucí ve válečné službě. 9 II 15, R I 62; G. H. 15; 327. — Stejně ohledně doručení žaloby rozh. z 27 IV 15, R II 219; G. H. 15: 425.
— § 115. a 116. c. s. ř. Podmínky pro doručení veřejnou vyhláškou a zřízením opatrovníka jsou pro osobu vojenskou v poli dány teprve tehdy, byl-li o doručení učiněn bezvýsledně pokus. 7 IV 15, R VII 49; J. Bl. 15: 289.
Čl. IX. č. 10. uv. zák. k ex. ř. Smluvené srážky z platu k úhradě záloh na plat jsou platný i tehdy, klesne-li plat zřízencův pod zákonné existenční minimum. Opomenul-li zaměstnatel srážky činiti, není oprávněn dotyčný obnos si sraziti za uplynulou dobu najednou. Neplatná jest však úmluva, aby zaměstnatel z platu platil pohledávky osob třetích, klesne-li tím plat pod existenční minimum. Nezáleží na tom, že zaměstnatel nevstupuje v závazkový poměr. 4 I 15, Rv I 1062; G. Z. 15: 294.
Čl. XXVIII. Na uvedenou zde žalobu nelze použiti předpisu § 17. II. ex. ř. 10 III 14, Rv I 164; off. 1634.
§ 1. č. 10., 14. ex. ř. Výměry politických úřadů ve věcech vodo; právních nejsou exekučními tituly ve sm. ex. řádu. 9 VI 14. R II 572: P. 15 : 491.
§ 35. Kompensovati vzájemnou pohledávku jest právem a nikoliv povinností. Je-li však exekučním titulem soudní rozhodnutí a nebylo-li ve sporu použito námitky kompensace, pak nemůže o vzájemnou pohledávku býti opřena oposiční žaloba. 20 VIII 14, Rv III 354; J. Bl. 15: 276.
§ 35., 36. Z neověřené cessé nároku z exekučního titulu může dlužník odvozovati právo oposice proti nároku, byť i cesionář (advokát) cedentem (mandantem) být zmocněn k vymožení pohledávky jeho (cedentovým) jménem. 13 I 13, Rv I 1100; E. Bl. 15 č. 43. — 234 —
§ 40. Exekuci lze zastavili přes to, že nebyly zaplaceny útraty smluvené, ale soudně neurčené. 13 IV 15, R I 185; J. Bl. 15: 290.
§ 81. č. 2., 4. Mezitímní rozsudek, vydaný v Německu ve sporu o rozvod, jímž se manželi ukládá, aby vyplatil manželce zálohu na náklady sporu, jest v Rakousku vykonatelný. 4 II 15, R III 17; E. Bl. 15 č. 44.
§ 231. Věřitel, jenž v rozdělovacím řízení nevznesl odporu, může proti pravoplatnému usnesení rozvrhovému uplatňovati své lepší právo sporem potud, pokud se právo to zakládá na skutkové podstatě, o níž nebylo v rozvrhovém usnesení rozhodnuto. 20 IV 15,. präs. 128; kn. jud. č. 220; P. 15: 483.
§ 259. § 1035.—1043. obč. zák. Třetí osoba, soudem za uschovatele zabavených věcí neustanovená, jež tyto ve vlastním zájmu v nepřítomnosti dlužníkově v uschování převezme, nemá proti vym. věřiteli nároku na náhradu nákladu, učiněného na ony věci. 3 XI 14, Rv VI 345; E. Bl. 15 č. 43.
§ 308. Vymáhající věřitel nemůže od poddlužníka žádati ani složení účtu, ani vyjevovací přísahu. 1 IV 13, Rv I 182; E. Bl. 15 č. 44.
Válka. § 387. Uprchlíci z haličského území, kde soudní činnost jest zastavena, kteří se zdržují v obvodu platnosti ex. ř., nemají v tomto bydliště. K povolení prozat. opatření jest povolán soud, v jehož obvodu se zdržují. 30 III 15, R II 192; G. H. 15 : 347.
— moratorium. Pro pohledávky sečkané lze na základě vykonatelného not. aktu povoliti exekuci zjišťovací bez podmínek § 370., 371. ex. ř. 11 V 15, R VI 47; G. H. 15 : 379.
— Proti vojenské osobě, povolané k válečným úkonům, jest přípustná zjišťovací exekuce na základě vykonatelného titulu exekučního, aneb na základě titulu, spadajícího pod § 371. ex. ř. a dosud nevykonatelného také bez osvědčení nebezpečí, žádaného § 370. ex. ř. (§ 6. cís. nař. 29 VII 14, ř. 178). 2 III 15, R II 140; off. 1628.
— § 6. cís. nař. 29 VII 14, ř. 178; § 370., 371. ex. ř. Proti vojenské osobě jest zjišťovací exekuce přípustná jen za podmínek § 370., 371. ex. ř. 16 III 15, R II 171; G. H. 15: 310.
— Vyloučení exekuce uhražovací proti vojenské osobě počíná dnem vyhlášení mobilisace neb povoláním ke službě domobranecké atd. 7 IV 15, R II 215; P. 15: 442.
— Byla-li navržena exekuce uhražovací, nesmí soud o své újmě povoliti exekuci zjišťovací. 12 I 15, R III 405/14; P. 15: 443.
— Přípustná jest exekuce zjišťovací na základě soudního smíru proti osobě, nastoupivší vojenskou službu (§ 6. cit. nař.). 13 FV 15, R I 163; J. Bl. 15: 301.
§ 44. kolik. ř. Retenční právo úpadčí podstaty nepředpokládá., smlouvy mezi vlastníkem věci a úpadcem, nýbrž může se opírati — 235 —
také o versio in rem, obohacení ajd. 1 VII 14, Rv II 731; E. Bl. 15 č. 43.

D. Z řízení nesporného, knihovního.

§ 2. nesp. říz. Soudce není povinen vyslechnouti strany o výsledcích šetření, konaného v řízení rekursním. Zmatkem v soudním řízení jest rozuměti: neoprávněné zastoupení, patrnou nepříslušnost soudu; nenáležitost předmětu na pořad práva; nedostatek oprávnění k žalobě neb Obraně; protizákonné nařízení roku v prázdninách: vadné obsazení soudu; konečně vyhotovení výsledku, příčícího se hlasování. 20 X 14, R I 757; J. Bl. 15: 290; N. Z. 15: 163.
§ 2. č. 4. Vzejde-li spor o. to, je-li rozuměti »přátelstvem« za dědice ustanoveným pouze příbuzenstvo, či též švakrovstvo, nelze ho rozhodnouti v řízení nesporném, nýbrž jen pořadem práva. 7 X 14, R I 716; N. Z. 15: 122.
§ 5. § 1221. obč. zák. Vezme-Ii si dcera pro řízení k zjištění výše věna advokáta, není otec povinen hraditi útraty tohoto zastupování. 1 VI 15, Rv I 285; N. Z. 15: 201.
§ 14. II. Nepřípustný jest revisní rekurs proti rozhodnutí II. instance o odměně, příslušející notáři jako soudnímu komisaři. 3 XI 14, R II 934; N. Z. 15:. 97.
— V případech zde uvedených jest vyloučeno jakékoliv přezkoumávání rozhodnutí nižších stolic a to i s hlediska výhrad učiněných v § 16. nesp. říz. pro rekurs mimořádný. 9 III 15, R II 146; P. 15: 493.
§ 73. cís. pat. 18 VI 50, ř. 255. Odevzdání jure crediti může se státi jen se svolením účastníků a za souhlasu přejímatele. 15 IV 14, R II 359; off. 1636.
§ 102. II. Výměnková práva nebuďtež v pozůstalostním řízení odhadnuta dle § 16. lit. c) popl. zák. Jejich odhadní cena budiž vyšetřena znalci s ohledem na ddbu, po kterou asi oprávnění budou na živu. 23 III 15, R I 137; G. Z. 15: 328.
§ 105., 97. Cena doživotního práva požívacího, poskytnutého pozůstalé vdově darovací smlouvou mortis causa, nebudiž pojata do inventárních pasiv. 10 XII 13, R VIII 230; N. Z. 15: 121.
§ 128., 129. Kdož se během ediktální lhůty nepřihlásili, nepozbývají dědického práva. Hláší-lí se dodatečně před odevzdáním, budiž jejich dědický nárok soudem přezkoumán, a je-li prokázán, budiž naň vzat zřetel. 27 I 14, R I 43; G, H. 15: 362.
§ 170. Jsou-li dány zákonné podmínky, může býti pozůstalost odevzdána i bez příslušného návrhu dědiců. 5 I 15, R I 933; N. Z. 15: 113.
§ 174. Doplnění neb opravu odevzdací listiny, nesouhlasící s testamentem, může ten, jehož práva tím byla porušena a jenž při — 236 —
projednání pozůstalosti nebyl zastoupen, uplatňovati kdykoliv; slyšeni o tom buďtež všichni účastníci. 17 II 14, R III 43; E. Bl. 15 č. 44.
Deposita. Soud, jenž má v uschování substituční jmění, jest povinen vžiti na vědomí oznámení oprávněného o postupu a k návrhu naříditi poznámku tohoto právního jednání v depositních knihách. 12 I 15, R I 8; E. Bl. 15 č. 44.
Not. ř. § 186. § 20. č. 4. j. n. Okolnost, že notář v zastoupení jednoho dědice učinil návrh na předložení a prohlášení poslední vůle, není důvodem, aby byl notář vyloučen ze zřízení za soudního ko misaře. 15 XII 14, R VI 379; N. Z. 15: 121.

II. Ve věcech trestních.
E. Z trestního práva hmotného.

§ 9. tr. zák. § 66. br. zák.; § 1. vystěh. zák. Nedokonaného svádění k přečinu dle § 66. br. zák. se dopouští, kdo učiní paroplavební společnosti návrh, že jí dodá brance, byla-li by ochotna je převzíti k další dopravě do Ameriky, aniž by politický úřad tomu odporoval. — Nedokonaného svádění k přestupku dle § 1. zák. vystěh. se dopouští, kdo vyzve paroplavební společnost, oprávněnou k provozování vystěhovaleckých obchodů, aby převzala pojištění vystěhovalců pro případ, že by byli americkými úřady vráceni. 20 XI 14, Kr IX 174; off. 4189.
§ 35. Zločin podvodu může ideálně konkurovati s přečinem dle § 4. cís. nař. z 25 VII 14, ř. 155. 2 1 15, Kr II 374; off. 4192; Z. Str. 15: 28, č. 613.
§ 35., 125., 516. Aby ideální konkurence těchto deliktů byla možná, jest třeba, aby byly splněny skutkové podstaty jich obou. 19 X 14, Kr I 406; Z. Str. 15: 62, č. 627.
§ 105. I když již úřad o určité záležitosti rozhodl, může jeho úředník býti objektem tohoto zločinu, pokud jest dána abstraktní možnost jeho dalšího spolupůsobení při konečném rozhodnutí. 30 IX 14, Kr II 108; Z. Str. 15: 45, č. 621.
§ 132. III. Ke skutkové povaze jest třeba, aby svedená osoba byla svěřena bud podle zákona neb zvláštní úmluvou a aby kromě toho také podle svého věku zvláštní ochrany potřebovala. 8 X 14, Kr II 260; P. R. 15: 187; Z. Str. 15: 56, č. 625.
§ 134., 4. Vraždy dopouští se i ten, kdo někoho zavraždí na jeho důtklivou žádost. 5 XII 14, Kr I 523; off. 4194.
§ 138. Na pdkus vraždy na příbuzných jest použiti sazby od 10 do 20 let. Návodce není osobou na vraždě bezprostředně spolupůsobící. 14 VIII 14, Kr II 241; Z. Str. 15: 10, č. 610.
§ 152. n. Známky těžkého poškození na těle buďtež vyvozeny z předpisu zákona a nikoliv z lékařské vědy. 5 XI 14, Kr I 434; Z. Str. 15: 103, č. 639. — 287 —
§ 155. a. Aby tohoto předpisu mohlo býti použito, musí býti zvlášť zjištěn úmysl pachatelův přivoditi některý z těžkých následků, uvedených v § 152. tr. z., a to i tehdy, byla-li poranění způsobena takovým nástrojem a takovým způsobem, s nímž obyčejně bývá spojeno nebezpečí života. 22 XII 14, Kr III 186; off. 4196.
§ 171. Pro spoludědice jsou věci pozůstalostní cizími potud, pokud nesahá jeho dědický nárok. 30 X 14, Kr II 303; Z. Str. 15: 74, č. 631.
— Předmětem krádeže jsou záloženské vkladní knížky (nevinkulované). 23 X 14, Kr III 106; Z. Str. 15: 70, č. 629.
§ 185. Pojem »na se převésti« jest širší, než pojem »si přivlastnit. Podílnictví na krádeži může býti spácháno jen přímo na věcech z krádeže pocházejících. 23 XI 14, Kr I 288; G. H. 15: 347.
§ 189., 463. Rodinnou krádeží jest také ta, kde ukradená věc jest vlastnictvím osoby, žijící s pachatelem ve společné domácnosti, kde však věc ta jest v držení osoby třetí, ve společné domácnosti s nimi nežijící. 1 XII 14, Kr IX 202; off. 4195.
§ 197. Pachatel musí osobu jinou vzbuzením omylu neb použitím jejího omylu neb nevědomosti pohnouti ke konání neb opomenutí, škodlivému pro ni neb někoho jiného. Nedopouští se proto podvodu, kdo pozemek prodaný, ale nepřipsaný nabyvateli prodá s knihovním přípisem osobě jiné. Může se dopustit i maření exekuce, chtěl-li tak zmařiti nárok prvního nabyvatele na knihovní připiš. 7 VII 14, Kr IV 151; Z. Str. 15: 5.
— Požadování přehnaných cen není lstivým předstíráním, vzbuzujícím omyl, a nemůže býti podvodem. 12 I 15, Kr II 8; Z. Str. 15: 87. č. 635; stejně 3 III 15, Kr II 67; Z. Str. 15: 90.
§ 199. b. Tohoto trestného činu se dopouští, kdo zašle telegrafický rozkaz, opatřený falešně jménem představeného obce, tiskárni, aby neuveřejnila v obecním listě nařízenou soudem vyhlášku o dražbě svršků. 7 XII 14, Kr VII 65; off. 4198.
§ 199. d. Tohoto zločinu a nikoliv pouze maření exekuce neb přestupku dle § 320. f. tr. zák. se dopouští, kdo zfalšuje složenku poštovního úřadu a předloží ji výkupnému orgánu, aby zamezil neprodlený výkon exekuce. 5 XII 14, Kr I 470; off. 4199.
— Tento zločin jest dokonán teprve použitím zfalšované neb padělané listiny. 1 X 14, Kr II 212; Z. Str. 15: 48, č. 622,
§ 199. e. Za spolupůsobení soudu zasazené hranečníky lze pokládali za mezníky chráněné trestním zákonem a sloužící k určení hranic jen tehdy, bylo-li jim aktem, vížícím obě strany, dáno určení, aby označovaly hranici mezi dvěma pozemky, aneb byly-li jako hraniční znamení oběma sousedy výslovně neb mlčky uznány. — Úmysl, poškoditi někoho na vlastnictví neb jiných právech, musí býti v případě § 199. e tr. z. zvlášť dokázán. 11 XII 14, Kr III 112; off. 4201. — 238 —
— Odstranění hranečníků může tvořiti podvod již z povahy činu, kvalifikovaný na zločin, jen za podmínek § 197. tr. zák. 12 VIII 14, Kr IV 128; Z. Str. 15: 9, č. 609.
§ 303., 305. Tohoto přečinu se dopouští, kdo předsevezme úkony, napodobené církevním obřadům (»Salcpurské sňatky«.). 2 X 14, Kr I 171; Z. Str. 15; 50, č. 623.
§ 305. Jednáním jsou i řeči. Mravům se příčí řeči nevlastenecké. 2 I 15, Kr III 183; N. Z. 15: 152.
— Velebení nemravných a zákonem zakázaných činů jest obsaženo ve výroku: »přijde již čas, kdy sem Rus vpadne a všechny Němce, Poláky a Židy pozabíjí.« 1 II 15, Kr I 617; Z. Str. 15: 86, č. 634.
§ 486. Nedostatek plné moci k ohlášení úpadku neomlouvá samostatného správce upadšího obchodního podniku ve směru 3. případu § 486. I. tr. z. 22 VI 14, Kr II 154; J. Bl. 15: 326.
§ 491. Výraz »fuj, detektiv« jsou haněním, přikládáním opovržlivých vlastností neb smýšlení a nikoliv vydáváním v posměch. 29 IX 14, Kr II 342; Z. Bl. 15: 43, č. 620.
§ 506. Skutková podstata vyžaduje zjištění, že zmrhání a svedení se stalo jen slibem manželství a že tento bezdůvodně nebyl splněn. 23 IX 14, Kr IX 169; Z. Str. 15: 40, č. 617.
§ 516. Možnost, že dodatečně vypravováním čin přijde do veřejnosti, nestačí ke skutkové podstatě. 19 X 14, Kr I 406; Z. Str. 15: 62, č. 627.
Exekuce; maření jí. § 1. Maření exekuce se dopouští, kdo předem odstoupí čekanou odměnu za budoucí práce. 14 XII 14, Kr VI 124; off. 4200.
Tisk § 23. Tištěná vyzvání na obyvatelstvo vědomé své národnosti, aby boykotovalo tovární výrobky určité, cizozemské provenience, nespadají pod výjimky II. odst. § 23. zák. tisk. 3 XI 14, Kr IV 282; off. 4190; J. Bl. 15: 302.
— § 24. Nezáleží na tom, měl-li pachatel vědomost o tom, že byl článek zakázán. 16 X 14, Kr VIII 47; Z. Str. 15: 58, č. 626.
Válka; § 4. cis. nař. 25 VII 14, ř. 155. Sem spadá nejen nedodání vůbec, nýbrž i dodání, příčící se smlouvě neb předpisu. 2 I 15, Kr II 374; off. 4192; Z. Str. 15: 28, č. 613.
— § 5. I. cit. nař. Dodací povinnost týká se každého, kdo jest povolán k vedení hospodářství. 25 I 15, Kr I 603/14; off. 4193; Z. Str. 15: 31, č. 614.
— § 10. zák. 26 XII 12, ř. 236. Sem spadá také dodání povozu bez potahu. 25 I 15, Kr I 603/14; off. 4193; Z. Str. 15: 31, č. 614.
— Přehánění cen. Kysané zelí náleží k předmětům nezbytné potřeby ve sm. cís. nař. 1 VIII 14, ř. 194. Denní ceny tržní za války, vyvolané zištností a nedostatkem smyslu pro pospolitost, nemohou — 239 —
se klásti na roven cenám v době míru. 30 III 15, Kr II 95; G. H. 15: 330; P. 15: 444.
— Třeba zjistiti čistý zisk; za základ jest položiti nákupní cenu. 20 IV 15, Kr II 117; G. H. 15: 395.
— zatajování zásob: § 3., 6. cís. nař. 1 VIII 14, ř. 194. Zatajováním jest i prohlášení vůči úřadu, že prohlašující žádných zásobnemá; úmyslné zatajování spadá pod § 6., nedbalé pod § 3. 8 III 15, Kr I 655; Z. Str. 15: 92, č. 636.
Volby; zák. 6 I 07, ř. 18, § 3. č. 1; § 5. č. 1. Věcné a právní poměry, směrodatné pro volební oprávnění, jest (pro obor platnosti obecního volebního řádu pro Čechy) posuzovati dle jejich stavu v den vyložení volebních listin a nikoliv teprve dle výsledku reklamačního řízení. 28 XI 14, Kr II 321; off. 4187.
Známky ochranné § 23. O otázce, je-li známka způsobilá klamati, rozhoduje soud, jenž zkoumejž, jak se známka dle celkové své povahy obyčejnému kupiteli za obyčejných poměrů jeví; výslechu znalců o tom netřeba. 21 XII 14, Kr I 477; G. Z. 15: 310.

F. Z trestního řízení.

§ 211., 213. tr. ř. Překročení práv, poskytnutých vrchnímu soudu při rozhodování o odporu proti Obžalobě. 22 IX 14, Kr V 709; Z. Str. 15: 36; č. 616.
§ 258. Dle tohoto předpisu jest zjistiti nemanželské otcovství k vyhnanému plodu dětskému (§ 146. tr. zák.); zákonná domněnka § 163. obč. zák. není při tom pro trestního soudce závazna. 29 XII 14, Kr I 604; off. 4191.
§ 262. Na návrh stát. zástupce co do trestu není soud vázán;, rozhodl-li dle návrhu toho, má přes to státní zástupce zmateční stížnosti proti dotyčnému výroku. 14 VIII 14, Kr II 241; Z. Str. 15: 10, č. 610.
§ 276; § 30. zák. o ochr. znám. Podání žaloby o výmaz známky nemá nutně v zápětí přerušení trestního řízení; o tomto rozhodne volně soud a nařídí je jen, lze-li se důvodně domnívati, že žaloba bude úspěšná. 21 XII 14, Kr I 477; G. Z. 15: 310.
§ 281. č. 5. Tento zmatečný důvod jest dán, nézjišťují-li důvody rozsudku při zločinu dle § 199. d. tr. z. úmysl způsobili škodu. 15 XII 14, Kr I 568; G. H. 15 : 363.
§ 281., 9. lit. b. Důvod zmatku tvoří jen odsouzení, přesahující omezení usnesení o vydání; že vydávající stát překročil při vydání meze státní smlouvy, položené za základ usnesení o vydání, nemůže býti uplatněno jako zmatek dle § 281., 9. lit. c), 344., č. 10. lit. c. tr. ř. 14 VIII 14, Kr I 338; Z. Str. 15: 12, č. 611.
§ 320. Po prohlášení formálně správného výroku poroty nemohou již býti dány další otázky. 19 X 14, Kr I 406; Z. Str. 15: 62, č. 627.
§ 332. Nález vydaný ve smyslu tohoto předpisu nebudiž pojat — 240 —
do rozsudku; nález takový vylučuje rozhodnutí ve věci samé. 19 X 14, Kr I 406; Z. Str. 15: 62, č. 627.
§ 344. č. 5. S tohoto hlediska nelze potírati nesprávnosti Sběhlé při tvoření lavice porotců. 14 VIII 14, Kr I 338; Z. Str. 15: 12, č. 611.
§ 389., 381. č. 4. Citráty zastoupení jest soukromému účastníku přiznati také tehdy, byl-li se svými nároky soukromoprávními odkázán na pořad práva. 6 X 14, Kr IX 152 a Kr I 507; Z. Str. 15: 53, č. 624.
§ 390. Zmíněné zde skončení trest. řízení není přivoděno ani smrtí obviněného, ani soukromého žalobce, ani subsidiárního žalobce. Lze jím rozuměti jen ve věci samé vydané vyřízení obžaloby. 13 IV 15, Kr I 158; G. H. 15: 437.
§ 477. Reformatio in peius jest zakázána v řízení, obnoveném v neprospěch obžalovaného, pro týž čin již odsouzeného, dostane-li se žalobnímu činu opětně téhož právního posouzení. 22 VII 14, Kr III 140; Z. Str. 15: 7, č. 608.

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 5, s. 243-258.