Odklad exekuce. Při usnesení o odkladu exekuce jest vůbec přihlížeti k zájmům obou stran a srovnati je mezi sebou navzájem a usnesení přizpůsobiti tomu, čí zájem se objeví silnější a zasluhující větší ochrany. Pravděpodobný výsledek sporu o nepřípustnost exekuce, vedeného proti vymáhajícímu věřiteli, zpravidla ovšem nemůže padati na váhu, tím však není řečeno, že by soud exekuční nemohl a nesměl při posuzování zákonných podmínek pro povolení exekučního návrhu přihlížeti k okolnostem, které vyšly v tomto sporu na jevo a jsou závažné pro posouzení. Dodatečná jistota podle § 44 odst. 2 ex. ř.

Po dražbě nemovitosti, patřivší manželům V. a E. N., domáhal se F. N. žalobou nepřípustnosti exekuce vyklizením vydražené nemovitosti a byla exekuce podle § 42 č. 5 ex. ř. odložena. Návrh vym. věřitelky, aby žalobci byla uložena jistota, soud prvý vyhověl a uložil mu podle § 44 ex. ř. jistotu v částce 24000 Kč. Jako důvod, proč jistota byla dodatečně uložena, bylo uvedeno, že mezitím byla žaloba v prvé instanci zamítnuta, poněvadž teprve nyní se mohl soud přesvědčiti o důvodnosti žaloby a tím odůvodňovaného odkladu, který má význam pro řízení opravné, zahájené odvoláním.
Rekursní soud vyhověl stížnosti F. N. a zamítl návrh na uložení jistoty, poněvadž od usnesení povolivšího odklad bez jistoty nenastaly okolnosti, které činí pravděpodobným ohrožení vy- máhající věřitelky a materielní odůvodnění žaloby nelze v tomto řízení zkoumati.
Nejvyšší soud obnovil usnesení první instance z těchto důvodů:
Rekursní soud změnil usnesení soudu prvního, jímž byl F. N. povolen další odklad exekuce jen, složí-li jistotu 24000 Kč, z toho důvodu, že strana vymáhající netvrdila a neosvědčila, Že by po povolení odkladu exekuce nastaly okolnosti, které činí pravděpodobným ohrožení jejího uspokojení.
Vymáhající věřitelka se brání vším právem tomuto usnesení.
§ 44 odst. 2 ex. ř. nelze vykládali v tom úzkém smyslu, že by musily k dřívějším okolnostem přistoupit) nové další okolnosti, jež osvědčují ohrožení, uspokojení nároku vymáhajícího věřitele, stačí naopak již, když se po povolení odkladu exekuce toto ohrožení projeví třebas z příčin, které tu již dříve byly, ale teprve později se ve svých účincích staly vymáhajícímu věřiteli a soudu poznatelnými.
Je základním úmyslem a účelem onoho zákonného předpisu stanoviti zásadu, že může býti dodatečně žádáno o jistotu, osvědčí-li se z příčin třeba později se projevivších vůbec, potřeba zajistiti nároky vymáhajícího věřitele tímto způsobem srv. komentář Neumannův k § 44 str. 202 a 203).
Ostatně dlužno poukázali k tomu, že vym. věřitelka též osvědčila, že F. N. se hrubě chová vůči koupěchtivým, kteří se zajímají o koupi této reality, a haní tuto realitu, takže již v těchto okolnostech, které jsou způsobilé ohroziti výhodné zpeněžení reality, jest spatřovati nové okolnosti ve smyslu § 44 odst. 2 ex. ř., jež padají tím více na váhu, že jimi byl na straně F. N. zároveň osvědčen přímý úmysl poškozovací.
Pravděpodobný výsledek sporu o nepřípustnost exekuce, vedeného proti vymáhající velitelce, zpravidla ovšem nemůže padati na váhu, tím však není řečeno, že by soud exekuční nemohl a nesměl přihlížeti při posuzování zákonných podmínek pro povolení exekučního návrhu k okolnostem, které vyšly na jevo v tomto sporu a jsou závažné pro posouzení.
Při usnesení o odkladu exekucí jest vůbec přihlížeti k zájmům obou stran a srovnati je mezi sebou navzájem a usnesení přizpůsobiti tomu, čí záiem se objeví silnější a zasluhující větší ochrany (§ 42 ex. ř. a § 162 jedn. ř.)
Pro toto srovnání stačí k valí stručnosti poukázati na skutková zjištění prvního soudu v soutěžném sporu С IV. 58/26, jež nebyla v odvolání žalobcově napadena, a zdůrazniti při tom, že proti postiženému, v důvěře v odhadní protokol a v knihovní stav ve veřejné dražbě nabytému právu vymáhající věřitelky stojí v tomto případě pochybný a sporný nárok odpůrcův, který byl uplatněn vůči vymáhající věřitelce jako vydražitelce teprve po dražbě, a vůči němuž vymáhající věřitelka vytýká z četných důvodů, objasněných blíže v onom sporu, nicotnost podle § 916 obč. zák. a zároveň odporovatelnost pro úmysl zkrátiti věřitele. Za těchto okolností bylo vyhověti dovolacímu rekursu a obnoviti usnesení soudu první stolice, které úplně vyhovují věci a zákonu.
Rozhodnutí nejvyššího soudu z 3. května 1927 R I 308/27. J. K.

Citace:

Odklad exekuce.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 15, s. 517-519.