Čís. 9158.

S hlediska § 530 čís. 7 c. ř. s. lze straně přičísti jen zavinění, jehož
se dopustila za sporu, nikoliv však nedopatření (založení listiny) před sporem.
(Rozh. ze dne 5. září 1929, Rv II 646/28.)
Žalobu o obnovu řízení z důvodu § 530 čís. 7 c. ř. s. procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody:
Podle § 530 druhý odstavec c. ř. s. nemůže se obnovy podle § 530 prvý odstavec čís. 7 c. ř. s. dovolávati, kdo neuplatňoval z nedbalosti již v dřívějším řízení okolnosti, tvořící základ obnovy. Jest proto vyloučena z dobrodiní tohoto mimořádného právního prostředku strana liknavá a bezstarostná, najmě ta, která se nepřipravila náležitě ke spornému jednání ať již po stránce skutkové, ať po stránce důkazní (Sbírka Nowak čís. 633 a čís. 4924 sb. n. s.). To ovšem předpokládá zavinění strany obnovy se domáhající. Nevěděl-li však žalobce o založené listině, nemohl jí věsti důkaz a nemohl tvrditi, že Rudolf P. vlastní rukou na ní stvrdil, že podíly petrolejové byly koupeny jím a Rudolfem P-em na společný účet. To mohl učiniti teprve po objevení listiny, o níž dříve beze své viny nevěděl. Zavinění nelze tudíž Filipu B-ovi přičítati ani proto, že založil dopis do cizího fasciklu, neboť, třebaže jako obchodník měl povinnost vésti v pořádku knihy a korespondenci s péčí řádného obchodníka, jest nicméně nedopatření to z drahné doby před zahájením sporu, nikoli za sporu, pro spor nerozhodné, neboť tu přichází v úvahu jen zavinění, jehož se strana dopustila za sporu, v němž měla listiny užíti, ale, nevědouc o ní, jí nepoužila. Stalo-li se jí nedopatření v tomto směru ještě před sporem, takže za sporu o listině nevěděla buď vůbec, tedy ani, že existuje, neb aspoň nevěděla, kde jest, takže jí najíti nemohla, nelze jí to přičítati, neboť před sporem nebyla proti odpůrci povinna к žádné péči. B. si vedl v roce 1919 knihy a korespondenci sám a v této popřevratové době následkem změny poměrů státoprávních a valutových mohl při svém stáří býti v rozrušení, jež tvrdí a jež vedlo snadno k nedopatření v uschování korespondence, založením dopisu do nepravého svazku spisů, za to však není nikomu zodpovědným, nýbrž byl by zodpovědným teprve, kdyby za sporu listina jeho vinou byla se mu ztratila. Posoudil tedy odvolací soud případ po právní stránce (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) nesprávně. Jest proto uznati, že žalobce Filip B. bez své viny nemohl použiti zmíněného dopisu ve sporu hlavním před ukončením ústního líčení (§ 530 druhý odstavec c. ř. s.).

Citace:

č. 9158. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 204-205.