Čís. 9096.Zrušil-li rekursní soud usnesení prvého soudu, by vzhledem k § 11, druhý odstavec, ex. ř. byl vyslechnut dlužník, nevyhradiv pravomoc, jest dovolací rekurs podle § 527, druhý odstavec, c. ř. s. a § 78 ex. ř. nepřípustným.(Rozh. ze dne 25. července 1929, R I 565/29.)Na základě exekučního titulu proti veřejné obchodní společnosti povolil soud prvé stolice exekuci proti bývalému veřejnému společníku. Rekursní soud zrušil napadené psnesení a uložil prvému soudu, by po předběžném výslechu dlužníka podle § 11, druhý odstavec ex. ř. znovu rozhodl o exekučním návrhu.Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs vymáhajícího věřiteleneboťjest podle § 527 druhý odstavec c. ř. s. a § 78 ex. řádu nepřípustný ježto napadeným usnesením bylo soudu prvé stolice uloženo, by před novým rozhodnutím vyslechl předběžně o exekučním návrhu podle § 11 druhý odstavec ex. ř. dlužníka, nebylo však v něm ustanoveno, že má výkon tohoto příkazu býti předsevzat, až napadené usnesení nabude právní moci. Okolnost, že rekursní soud nenařídil výslech obou stran, nýbrž jen výslech povinného jest s hlediska ustanovení § 527 druhý odstavec c. ř. s. pro otázku přípustnosti dovolacího rekursu bez významu, neboť, i když podle § 11 druhý odstavec ex. ř. má býti o exekučním návrhu vyslechnut jen povinný, dojde i jeho výslechem k výslechu strany. Nepřípustný rekurs měl podle § 526 druhý odstavec c. ř. s. býti ihned odmítnut podle § 528 prvý odstavec c. ř. s. již soudem první stolice. Jelikož se tak nestalo ani u rekursního soudu, zůstalo to na dovolacím soudu.