Č. 9905.

Vojenské věci: K výkladu předpisu § 187 odst. 2 zák. č. 103/26 o převodu do platů podle zák. č. 103/26 důstojníků, kteří přestoupili během služby z vyšší do nižší skupiny postupové.
(Nález ze dne 18. května 1932 č. 6801.)
Věc: František Z. v P. (adv. Dr. Lad. Wopršálek z Prahy) proti ministerstvu národní obrany o výměru služebních příjmů.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podle přezkoušeného kmenového listu z 23. listopadu 1928 byl st-l dne 21. června 1915 presentován jako domobranec k vojenské službě činné, byl jmenován poručíkem v domobraně dne 1. února 1917, byl dne 9. března 1918 superarbitrován a dne 10. listopadu 1918 propuštěn jako takový do neaktivity. Dne 22. ledna 1919 byl presentován k činné službě, dne 5. července 1919 přijat do svazku čsl. vojska jako gážista, jmenován dne 1. listopadu 1919 domobraneckým nadporučíkem, přidělen dne 17. února 1921 škole pro výchovu záložních důstojníků a dne 8. března 1921 po rozpuštění školy propuštěn jako přespočetný a zařaděn dne 1. dubna 1921 k 12. náhradní rotě. Dne 1. července 1921 byl jako domobranecký nadporučík hor. pluku přeložen do kategorie důstojníků mimo službu. Dne 17. října 1921 byl jako nadporučík mimo službu presentován a přidělen na dobu jednoho roku zkušebnímu oděvnímu skladišti č. 1 v Brně a byl dne 4. února 1922 jako nadporučík mimo službu přeložen k železničnímu pluku v P. jako velitel augmentačního skladiště; dne 27. června 1922 složil s úspěchem závěrečnou zkoušku pro přeložení do skupiny důstojnictva oděvnictva; dne 1. července 1922 byl jako nadporučík mimo službu přeložen do kategorie důstojníků oděvnictva z povolání a dne 23. února 1924 jmenován kapitánem oděvnictví. Podle výnosu žal. úřadu z 27. ledna 1926 byla mu podle ustanovení § 45 vl. nař. č. 10/24 započtena doba 6 měsíců, ztrávená v čsl. armádě od 1. března 1921 do 31. srpna 1921 pro postup do vyšších požitků pro poměr důstojnický v V. postupové skupině s účinností od 1. července 1922. Dne 1. ledna 1926 byl st-l podle přezkoušeného osobního výkazu z 24. července 1928 ve služební kategorii oděvnictva a postupové skupiny VI. jako kapitán oděvnictví od 23. února 1924, v požitcích 2. stupně IX. hodn. třídy od 1. května 1924 převeden do nových platů zákona č. 103/26.
Dne toho vykazoval podle referátu »Převodová data« tuto službu: 1. ve služební kategorii zbraně (domobranec) s 5 válečnými pololetími celkem 8 roků, 3 měs., 18 dnů, 2. ve služební kategorii mimo službu — Č. 9905 —
10 měs., 15 dnů, 3. ve služební kategorii služby oděvnictva od 1. července 1922 do 31. prosince 1925 3 roky, 6 měs., celkem 12 roků, 8 měs., 3 dny.
K dosažení požitků 2. stupně IX. hodn. třídy činila rozhodná doba ke dni 1. ledna 1926 podle §§ 188, 189, 197 plat. zák. č. 103/26 tato období: doba čekatelská 1 rok, lhůty časového postupu 10 roků, služba v požitcích 2./IX. hodn. tř. od 1. května 1924 do 31. prosince 1925 1 rok, 8 měs., celkem 12 roků, 8 měs., čili zaokrouhlena 12 roků, 6 měs. Doba čekatelská podle platového zákona činí 3 roky, zbývá 9 roků, 6 měs.
Na podkladě toho byl st-l převeden do platů III. služ. třídy, 8. plat. stupnice, služného stupně d), pokud se týče podle ustanovení §§ 186 a 109 plat. zák. do platů 7. platové stupnice, služného stupně b) ročních 15600 Kč s vedlejšími platy příslušnými.
Proti žádné shora uvedené úpravě nepodal st-l opravných prostředků pokud se týče stížnosti k nss.
Podáním z 25. září 1928 domáhal se na to st-l ve smyslu § 151 odst. 7 plat. zák. č. 103/26 změny výměry služ. příjmů ke dni 1. ledna 1926 a přiznání doplatku na služebních příjmech z této změny plynoucích s odůvodněním, že při převodu do platů ke dni 1. ledna 1926 podle zák. č. 103/26 bylo přihlíženo k rozhodné době jako by byla celá tato doba počítána pro důstojníka služeb, kdežto byl st-l od 1. července 1922 důstojníkem zbraní a ke dni přestupu do nové služební kategorie (III. služ. třídy) činila rozhodná doba ke stanovení nového služného 9 roků 2 měsíce 3 dny, takže měl býti podle výnosu mno č. j. 7512/38 odd. z 9. září 1926, Rozkaz zem. voj. velitelství v Praze 1926, č. 41, čl. 828, převeden podle zásad platných pro II. služ. třídu. Chybná výměra služ. příjmů st-lových v dekretu stala se podle jeho názoru na podkladě nesprávné skutkové podstaty, poněvadž převodová data pro stanovení nových platů podle zák. č. 103/26 a nař. č. 130/26, pokud jde o rubriku 12, nebyla v něm vyplněna.
Dalším podáním z 12. října 1928 žádal st-l podle ustanovení § 42 odst. 1 vl. nař. č. 10/24 za opravu výnosu mino ze 27. ledna 1926, kde se mu započítává 6 měsíců pro postup do vyšších požitků pro poměr důstojnický v V. postupové skupině na poměr důstojnický ve IV. postupové skupině, ježto tuto službu řadovou konal jakožto instruktor nauky o střelbě a zbraní ve škole pro záložní důstojníky 1. pěší divise v Praze. Tím dosáhne plných 9 let, 2 měsíců podle výn. mno č. j. 7512/38 odd. z 9. září 1926, Rozkaz zem. voj. velitelství v Praze, č. 41, čl. 828, a vyhoví tím zásadám platným pro II. služ. třídu.
Výnosem ze 6. března 1929 nevyhovělo mno žádostem st-lovým z 25. září 1928 a z 12. října 1928, aby mu byla při převodu do platů podle sedmé části zák. č. 103/26 ke dni 1. ledna 1926 rozhodná doba do dne individuelního přestupu z II. do III. služební třídy dne 1. července 1922 počítána 9 roky, 2 měsíci, 3 dny v II. služební třídě, protože k tomu není právního podkladu. Podle přezkoušeného osobního výkazu měl sice žadatel ke dni ustanovení důstojníkem oděvnictva z povolání dne — Č. 9905 —
1. července 1922 započítatelnou dobu 9 roků, 2 měsíců, 3 dnů, avšak z této doby nelze započísti v II. služební třídě dobu zkušební prakse za účelem aktivování v kategorii důstojníků oděvnictva V. postupové skupiny (III. služ. třídy) od 17. října 1921 do 30. června 1922, t. j. 8 měsíců, 15 dnů a dobu 6 měsíců započtenou podle výn. z 27. ledna 1926. Podle toho činí jeho započítatelná doba v II. služ. třídě jen 7 roků, 11 měsíců, 18 dnů, zkrácená o 3 léta čekatelská na 4 roky, 11 měsíců, 18 dnů, která nepostačuje k dosažení služného stupně d) v 8. platové stupnici v II. služ. třídě. K změně výnosu z 27. ledna 1926 neshledává mno postačujících důvodů.
Proti tomuto rozhodnutí čelí stížnost, o níž nss uvážil takto:
V daném případě domáhal se st-l jak v řízení správním tak nyní ve stížnosti k nss podané, převodu do nových platů zák. č. 103/26 a sice podle ustanovení § 187 tohoto zák. a ke dni 1. ledna 1926.
§ 187 plat. zák. stanoví v odst. 1, že důstojníci generálního štábu a důstojníci intendantstva se převedou nejprve do služného, kterého by při použití §§ 184 až 186 plat. zák. byli dosáhli ve II. služ. třídě v den převzetí do služební kategorie důstojníků generálního štábu nebo důstojníků intendantstva, že se k době při tomto převodu vybývající připočte započítatelná služební doba po převzetí ztrávená a že doba takto zjištěná je rozhodnou (§ 197) pro stanovení výše služného podle I. služ. třídy. V odst. 2 stanoví pak paragraf tento, že »obdobně sluší postupovati při převodu důstojníků, kteří do postupové skupiny, ve které se převádějí, přestoupili během služby z některé vyšší skupiny postupové.« Předpis tento předpokládá tudíž, že důstojník převáděný do nových platů během služby přestoupil z některé vyšší postupové skupiny do nižší.
Stížnost stojí na stanovisku, že st-l byl ke dni 1. července 1922, kdy byl jako nadporučík mimo službu přeložen do kategorie důstojníků oděvnictva z povolání, ve IV. postupové skupině, poněvadž až do této doby byl důstojníkem zbraní a pak jako takový v praksi zkušební. Leč st-l nebyl — jak plyne ze správních spisů — žádným aktem příslušného orgánu zařaděn do postupové skupiny IV. ve smyslu § 5 odst. 9 zák. č. 195/20, tudíž také nikoliv ke dni 1. července 1922 a nebyl vůbec před 1. červencem 1922 aktivním důstojníkem, nýbrž domobraneckým nadporučíkem, resp. nadporučíkem mimo službu. Tudíž také ani 1. července 1922 nepřestoupil (při přeložení do kategorie důstojníků oděvnictva z povolání) z vyšší postupové skupiny do skupiny nižší (důstojníků oděvnictva). Pak ovšem pozbývají půdy také veškeré vývody stížnosti, budované na shora uvedeném stanovisku st-lově, a zejména není splněna hlavní podmínka stanovená v § 187 odst. 2 plat. zák.; předpis tento tudíž na st-le nedopadá a nelze na st-le použíti ustanovení § 107 plat. zák.
Na tom nemůže nic měniti poukaz st-lův učiněný při veř. ústním líčení na to, že podle potvrzení velitele školy pro důstojníky pěšího vojska v záloze 1. pěší divise konal st-l na této škole od 11. února 1921 do 31. srpna 1921 službu řadovou jako učitel nauky o zbraních a střelbě; neboť potvrzení toto neobsahuje nic o tom, že by byl st-1 a kdy býval zařaděn — Č. 9905 —
do postupové skupiny IV. Pouhá skutečnost, že st-l konal podle tohoto potvrzení službu »řadovou« jako učitel z nauky o zbraních a střelbě na řečené škole, nevtiskla mu ještě charakter důstojníka IV. postupové skupiny ve smyslu zák. č. 195/20.
Nebyl-li však st-l nikdy během služby zařaděn do postupové skupiny IV., nemůže ani z ustanovení § 5 odst. 2 zák. č. 195/20 a §§ 34 a 42 vl. nař. č. 10/24 nic pro sebe vyvozovati, ježto i ustanovení tato podle svého znění a smyslu vyžadují, že dotyčný důstojník byl zařaděn do určité postupové skupiny, st-l však do postupové skupiny IV., jak shora již bylo dovoděno, nikdy zařaděn nebyl.
Marně dovolává se st-l také výnosu žal. úřadu z 9. září 1926, ježto výnos tento má podle svého nadpisu a obsahu jen povahu vysvětlivek žal. úřadu na podřízená služební místa vojenská a je tedy interním pokynem, nikoliv však právní normou, z níž by st-l s úspěchem mohl vyvozovati nějaký právní nárok na výhody tam dotčené. Konečně nemohou na věci nic měniti ani ohledy ekvity po případě účelnosti, jichž se st-l při veř. ústním líčení dovolával, poněvadž pro posouzení věci nss-em může rozhodovati jen zákonitost nař. rozhodnutí, a stížnosti se podle toho, co uvedeno shora, nepodařilo prokázati, že by nař. rozhodnutí porušovalo zákon v neprospěch st-lův.

Citace:

č. 9905. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 7-10.