Č. 10220.

Učitelstvo. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: 1. Učitel zvolený školskou stolicí obecné školy ludové správcem této školy je legitimován k stížnosti na nss, byla-li volba ta k odvolání jiného uchazeče o místo, na které byl volbou povolán, příslušnými úřady zrušena. — 2. Za účinnosti zák. ze 14. července 1927 č. 125 Sb. a vl. nař. z 28. června 1928 č. 96 Sb. rozhoduje ve sporu o obsazení místa správce obecné školy ludové v 1. stolici okresní úřad, v 2. a poslední stolici zemský úřad. — 3. Předpis § 19 zák. ze 13. července 1922 č. 243 Sb. o účasti obecního notáře na schůzích obecního zastupitelstva, obecní rady a komisí, netýká se schůzí školské stolice pro obecní školu ludovou podle § 9 a násl. zák. čl. 28:1876.
(Nález ze dne 14. prosince 1932 č. 19782.)
Věc: Josef K. ve St. proti zemskému úřadu v Bratislavě o voibu správce školy.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Dne 10. listopadu 1929 byla provedena ve St. volba správce-učitele obecné ludové školy ve St., při níž byl zvolen správcem Josef K., nynější st-l. Proti volbě té podal odvolání Kornel Sch., učitel zmíněné školy, který se také o místo to ucházel; jmenovaný dovozoval neplatnost volby, protože se této zúčastnili MUDr. Z., švakr K., a lékárník Akoš R., který je k zvolenému správci v poměru švagrovském. Dodatečně ještě ve zvláštním podání uvedl, že volby se zúčastnil neoprávněně notář. Okresni úřad v Bratislavě výměrem ze 16. ledna 1930 zamítl odvoiání a volbu potvrdil, vysloviv, že volba byla provedena správně a v přítomnosti zástupců okresního úřadu a školského inspektora, MUDr. Z., švagr K., že volby se vůbec nezúčastnil, a lékárník Akoš K. že sám není vůbec v poměru švagrovském s kandidátem, nýbrž jen jeho žena.
K odvolání učitele Kornela Sch., který se taktéž ucházel o zmíněné místo, zrušil zemský úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím uvedený výměr okresního úřadu z toho důvodu, že při volbě nebylo šetřeno § 1 nař. býv. uher. min. vyuč. z 21. října 1902 č. 44246, neboť zmíněné volby zúčastnily se osoby, které účastniti se neměly, a to Akoš R., pro překážku uvedenou v bodě b) § 1 cit. nař., a František P., notářský tajemník, který nebyl členem školské stolice ani voleným ani z moci úřední.
Rozhoduje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, zkoumal nss především legitimaci st-lovu ke stížnosti a shledal ji danou, neboť nař. rozhodnutí, kterým zrušena byla volba st-le správcem školy ve St., bylo způsobilé dotknouti se právní sféry jeho.
Dále zkoumal nss vzhledem k předpisu §§ 4 a 5 zák. o ss příslušnost žal. úřadu pokud se týče okresního úřadu v Bratislavě k rozhodování ve věci. V daném případě šlo o volbu učitele-správce obecné ludové školy. Proti volbě, provedené školskou stolicí, odvolal se jeden z uchazečů o zmíněné místo, a šlo tedy o spor mezi učitelem a školskou stolicí. V této věci byl podle § 7 odst. 1 bodu 1 posl. věty zák. čl. 28: 1876 příslušným rozhodovati v 1. stolici správní výbor, v 2. stolici min. vyuč. Podle zák. z 29. února 1920 č. 126 Sb. o zřízení župních a okresních úřadů v Čsl. republice přešla pravomoc správního výboru na župana; příslušnost rozhodovati ve 2. stolici náležela pak podle zák. z 2. listopadu 1918 č. 2 Sb. min. škol. (resp. jeho bratislavskému referátu). Podle § 5 zák. ze 14. července 1927 č. 125 Sb. o organisaci politické správy přešla příslušnost župana na zemský úřad, od něhož vl. nař. z 28. června 1928 č. 96 Sb. o některých přesunech působnosti zemských úřadů na úřady okresní byla přenesena na okresní úřady. Rozhodují tudíž tyto v 1. stolici, kdežto rozhodování ve stolici 2. příslušelo by ve smyslu původních předpisů min. škol. Jelikož však podle čl. 8 zák. o organisaci politické správy jde odvolání z rozhodnutí okresního úřadu všeobecně k úřadu zemskému, jehož rozhodnutí je konečné, vyplývá z toho, že v daném případě byl okresní úřad v Bratislavě příslušným rozhodovati ve věci v 1. stolici, a zemský úřad v Bratislavě příslušným, aby rozhodoval s konečnou platností o odvolání podaném z rozhodnutí okresního úřadu v Bratislavě.
Stížnost vytýká nař. rozhodnutí nezákonnost, kterou shledává v tom, že žal. úřad pozastavil účast notářského tajemníka P. při volbě správce školy, neboť tento měl, jak stížnost praví, nejen právo, nýbrž vzhledem k odstavci 1. § 19 zák. č. 243/22 i povinnost volby se zúčastniti. — Leč takto formulované námitce nelze dáti za pravdu. Zmíněný předpis, podle něhož obecní a okolní notáři jsou povinni zúčastniti se s právem hlasovacím všech schůzí obecního zastupitelstva, obecní rady a komisí, na které je má starosta týmž způsobem pozvati jako členy volené, netýká se školské stolice, která je podle ustanovení §§ 9 a násl. zák. čl. 28: 1876 orgánem sui generis, různícím se od orgánů obce shora uvedených, na který se tudíž cit. předpis zák. č. 243/22 nevztahuje. Je proto tato námitka, která se pro své stanovisko nedovolává jiného právního předpisu, bezdůvodná.
Stížnost dále spatřuje vadu řízení v tom, že žal. úřad nezjistil, jaký příbuzenský či švagrovský poměr je mezi st-lem a lékárníkem Akošem R., nýbrž že se spokojil tvrzením Kornela Sch. o tomto poměru; stížnost vytýká jako nezákonnost, že žal. úřad přes to pozastavil účast jmenovaného při volbě. — Stížnost má sice pravdu, tvrdí-li, že žal. úřad opomenul zjistiti, jaký vztah skutečně jest mezi st-lem a lékárníkem R., a že toto opomenutí zakládá vadu řízení. Avšak vzhledem k tomu, že žal. úřad zrušil rozhodnutí okresního úřadu, potvrzující volbu správce školy, také pro účast notářského tajemníka P. a jelikož podle toho, co shora řečeno, stížnost neprokázala nesprávnost tohoto důvodu nař. rozhodnutí, je nař. rozhodnutí dostatečně opřeno o uvedený důvod (účast notáře), takže vada sběhlá v příčině důvodu druhého (účast R.) není za daných okolností podstatná.

Citace:

Č. 10220. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 769-771.