Č. 9978.

Školství (Podk. Rus):* Zemský úřad v Užhorodě není podle § 5 zák. č. 125/27 příslušný rozhodovati o úpravě služebních požitků učitele státní školy občanské.
(Nález ze dne 25. června 1932 č. 1844.)
Prejudikatura: Boh. A 9815/32.
Věc: Ludvík S. v Mukačevě proti zemskému úřadu v Užhorodě o náhradu stěhovacích nákladů.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Stěžující si zatímní odborný učitel na státní škole měšťanské v S. byl dekretem zemského úřadu v Užhorodě z 30. srpna 1928 ze služebních důvodů ustanoven zastupujícím odborným učitelem II. odboru při státní škole měšťanské v Mukačevě s příkazem nastoupiti dne 1. září 1928. Poznamenáno, že bude dostávati vedle dosavadních služebních požitků po čas zastupování substituční přídavek měsíčně 100 Kč až do dalšího opatření. Jeho žádost za přiznání výloh stěhování, vzniklých z tohoto opatření, zamítl týž zemský úřad výnosem z 25. května 1929 z důvodu, že žadatel byl přeložen ze S. do Mukačeva toliko na zastupování a že se mu vyplácí substituční přídavek.
Do tohoto výnosu směřuje stížnost; rozhoduje o ní, řídil se nss těmito úvahami:
Zkoumaje z úřední moci, zdali nař. výrok jest rozhodnutím správního úřadu, k jeho vydání kompetentního, dospěl nss k závěru, že se v konkrétním případě zemskému úřadu v Užhorodě nedostávalo kompetence, aby svým rozhodnutím upravoval služební platy učitele státní školy občanské v Podk. Rusi. — Č. 9978 —
Podle ustanovení § 1 uh. zák. čl. XXVI:1907 jsou učitelé státních škol elementárních státními úředníky, o jejichž platových nárocích rozhoduje podle § 11 téhož zák. čl. s vyloučením každého jiného řízení ministr vyuč. Podle § 1 zák. čl. XV:1913 jsou »učitelé jmenovaní ministrem vyuč. . . . . . . při státních školách elementárních . . . . . . definitivně ustanovenými řádnými učiteli státních škol elementárních« a rozhoduje podle § 27 téhož zák. čl. o jejich platových nárocích . . . . . . ministr vyučování. Podle § 74 instrukce min. vyuč. pro školské inspektory k provedení zákonů o školském vyučování z 20. srpna 1905 č. 70000 dosazuje ministr vyuč. učitelský personál na všech státních ústavech školských a podle § 75 této instrukce poukazuje všem státním učitelům platy, tudíž i učitelům státních škol občanských. Mimo to sluší, pokud jde o úřední kompetenci k upravování služebních platů učitelského personálu býv. uher. státních škol národních, přihlédnouti také k předpisu I. bodu § 53 zák. čl. XXVI:1896 o uher. ss, podle něhož rozhodoval soud ten o stížnostech do výroků ministra vyuč. v otázkách, týkajících se nároků učitelů státních (obecních) škol ludových.
Bylo tedy podle zákonného stavu v býv. Uhersku v den 28. října 1918 k upravování platů učitelů státních škol občanských ve všech směrech příslušným min. vyuč. a příslušelo mu proto rozhodovat i o nárocích na vedlejší platy, jakými jsou výlohy stěhovací. Tato kompetence býv. uher. min. vyuč. připadla po převratu v zemích převzatých z býv. Uherska Čsl. republikou příslušnému (podle § 1 zák. z 28. října 1918 č. 2 Sb. a podle povahy věci) úřadu (ministerstvu) pro školství a národní osvětu. Tuto svou působnost vykonával čs. ministr škol. a nár. osvěty buď sám anebo byla vykonávána jeho jménem orgány jinými, jako jeho representanty.
Tak zejména na Slov. vykonával uvedenou pravomoc min. škol. jeho jménem a jako jeho representant z počátku v důsledku ustanovení § 14 zák. č. 64/18 ministr pro Slov., resp. jeho orgán — referent pro školství (školský referát), v pozdější době pak (až dosud) t. zv. referát min. škol. v Bratislavě (srov. Věstník min. škol. č. 40 z r. 1922).
Podobně vyvinula se organisace úřadů na Podk. Rusi, která podle § 3 úst. listiny jest »nedílnou součást« Čsl. republiky, ovšem jako »samo- správné území« vypravené »nejširší autonomik slučitelnou s jednotností republiky československé, jehož sněm jest příslušný usnášeti se o zákonech ve věcech .... vyučovacích.... »a v jehož čele je guvernér....« Ozemí to nebylo však tím vyjmuto z kompetence min. škol. upravované zákonem (§ 85 úst. listiny).
Ani generální statut pro organisaci a administraci Podk. Rusi z 18. listo- padu 1919 č. pres. 299, Úřední noviny roč. I. čís. 1, ani vl. nař. č. 356/20 o změně generálního statutu ani vl. nař. č. 476/20 o prozatímní úpravě politické správy v Podk. Rusi a č. 113/23 o příslušnosti adm. úřadů v Podk. Rusi, ani jiná norma nemá předpisu, který by pravomoc náleževší podle uher. zákonů ve věcech učitelstva státních škol občanských uher. ministru vyuč. a v důsledku zákona č. 2/18 a č. 11/18 čsl. ministerstvu škol., byl přenesl na úřad jiný, zejména nikoli na Civilní správu Podk. Rusi. Vykonával-li tedy po převratu až do uvedení v život zák. 125/27 kom- petenci ministra škol. na Podk. Rusi t. zv. »školský« odbor civilní správy — Č. 9979 — 966 Podk. Rusi, nevystupoval a pro nedostatek zákonného podkladu ani ne- mohl vystupovati jako úřad, odchylný od min. škol., ani jako součást civilní správy Podk. Rusi. Naopak úřad ten vystupoval v uvedených smě- rech rovněž jenom jako místně elokovaná součást min. škol., takže akty jeho, vydávané ve věcech spadajících podle platných zákonů do kompe- tence ministra škol., měly právně rovněž povahu aktu tohoto ministra sa- motného (srov. nál. Boh. A 5517/26 a j.). Tím, co bylo uvedeno, jest dodatečně odůvodněno právní hledisko, že na civilní správu Podk. Rusi žádným z uvedených předpisů nebyla přene- sena s min. škol. kompetence k úpravě platů státních učitelů a tedy ani kompetence k rozhodování o nárocích na výplatu stěhovacích výloh. Avšak nějaký přesun této kompetence s jmenovaného min. nebyl proveden ani jinými normami právními, netýkajícími se jedině území Podk. Rusi, nýbrž majícími ráz všeobecný. Když tedy zákon č. 125/27 v § 5 přenesl na nový zemský úřad pro zemi Podkarpatoruskou v Užhorodě mimo jiné také kompetenci, která »podle předpisů dosud platných příslušela v Podk. Rusi civilní správě«, mohl se tento přesun ovšem týkati jen pravomoci, která dosud po právu byla vykonávána touto Civilní správou jako takovou, nikoli však zákony založené kompetence ministra (ministerstva) škol., jež byla dosud vykonávána na Podk. Rusi školským odborem jako orgánem a součástí ministerstva toho. Na tom nic nemění ani pouhý název tohoto odboru, jako »Školského odboru Civilní správy«, ani okolnost, že tento školský odbor působil též jako součást Civilní správy, když, jak uvedeno, není zákonné normy, která by kompetenci náležející podle platných zákonů ministru školství byla jemu odňala a přenesla na úřad jiný. Přesun kompetence ministerské ve věcech platových učitelů státních škol občanských s ministerstva na zemský úřad v Užhorodě nenastala také ani vl. nař. č. 95/28, 96/28 a 187/29, ani zákonem č. 104/26, jak ze znění norem těch patrno. Tím ovšem není dotčena otázka, zda a pokud přešla na zemský úřad v Užhorodě ona působnost ve věcech školských a učitelských, která již podle uherských zákonů příslušela nikoli ministru vyučování, nýbrž orgá- nům a úřadům jiným, zejména municipálním správním výborům (srovn. zák. čl. VI: 1876 na př. § 30, zák. čl. XXVIII: 1876, § 6, pak vl. nař. č. 113/23 a pod.). Když se přes to zemský úřad v Užhorodě vydáním nař. výnosu pustil do úpravy služebních platů stěžující si osoby učitelské na státní škole občan- ské, osvojil si kompetenci, jež mu podle zákona nepříslušela, i dostal se do rozporu se zákonem.

Citace:

č. 9978. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 184-186.