Č. 10027.


Policejní věci: Předpisy zákona č. 116/27 o dani z mot. vozidel nebylo nic změněno na policejních předpisech min. nař. č. 81/1910 ř. z. o jízdných silostrojích.
(Nález ze dne 24. září 1932 č. 4787/31.)
Věc: František F. v J. proti ministerstvu vnitra o uznání automobilu za dodávkový.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podáním ze 3. února 1930 žádal st-l zemský úřad v Praze, aby byl jeho vůz »Steyer« O XII-16 podle skutečného jeho upotřebení klasifikován jako osobní automobil používaný střídavě k dopravě zboží a osob, a doložil, že dal vůz zvláště předělati pro dopravu zboží. Zemský úřad v Praze výměrem z 19. února 1930 vyslovil, že žádosti za uznání automobilu dodávkovým a za poznamenání nosnosti v úředním osvědčení nemůže vyhověti proto, že podle fotografie připojené k žádosti běží o vůz osobní, a nař. min. vnitra z 28. dubna 1910 č. 81 ř. z. se o nosnosti osobních vozů vůbec nezmiňuje. Min. vnitra v dohodě s min. prací zamítlo nař. výměrem odvolání z tohoto rozhodnutí podané z důvodů v něm uvedených s tím, že z připojeného vyobrazení automobilu je patrno, že běží o normální — Č. 10027 —
osobní vůz, na jehož karoserii nebyly provedeny žádné podstatné změny, aby ji bylo možno pokládati za nákladní, i že vzhledem k této okolnosti nebylo třeba prováděli další důkazy st-lem nabízené.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Stížnost spatřuje nezákonnost v tom, že žal. úřad nepřihlédl k tomu, že předpisy cit. min. nař. byly modifikovány a změněny §em 11 zák. č. 116/27.
Námitku tu neshledal nss důvodnou. Paragraf 11 zák. č. 116/27 obsahuje předpisy o dani z motorových vozidel a stanoví v odst. 1 č. 4, jehož se stížnost dovolává, že z automobilů, používaných střídavě k dopravě zboží a osob se platí daň podle sazby stanovené pro automobily nákladní, to jest podle váhy a podle únosnosti. Daň tuto vyměřují úřady finanční v § 17 cit. zák. uvedené. Úřady ty jsou podle odst. 4 cit. § 17 oprávněny žádati od poplatníka vysvětlivky o veškerých okolnostech, které se týkají daně nebo ohlašovací povinnosti, nahlížeti do průkazních listin, činiti z nich výpisy a vyžádati si na stvrzenku příslušné doklady; jsou tedy finanční úřady povolány rozhodovati i o tom, jsou li dány u automobilu předpoklady § 11 č. 4 zák. 116/27 (srov. nál. Boh. F 6112/32) a rozhodujíce o tom, mohou žádati od poplatníka vysvětlivky a průkazy podle cit. § 17 odst. 4, vzniknou-li pochybnosti o základě zdaňovacím (obsahu válců, váze, únosnosti) (§ 20 odst. 3 vlád. nař. č. 144/27). Nebylo tedy zákonem č. 116/27, vydaným jedině k účelům vyměření daně z motorických vozidel, nic změněno na bezpečnostních předpisech cit. min. nař. č. 81/1910 ř. z., které rozeznává jen mezi automobily osobními a nákladními (§ 15 odst. 2 č. 2/h).
St-l sám stojí na stanovisku, že jeho automobil je automobilem osobním, ovšem podle skutečného upotřebení že je autem sloužícím střídavě k dopravě zboží a osob. Ale pak právem odepřel žal. úřad vyhověti st-lově žádosti.
Citace:
č. 10027. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 300-301.