Čís. 15090.

V řízení upomínacím nesmí dovolaný soud sám od sebe postoupiti podle § 44 j. n. věc soudu podle jeho mínění příslušnému.
(Rozh. ze dne 28. března 1936, Nd II 26/36.)
V záporném kompetentním sporu mezi okresním soudem v Prostějově a okresním soudem civilním pro vnitřní Prahu o příslušnost k jednání o upomínací žalobě rozhodl nejvyšší soud, že místně příslušným k vydání podmíněného platebního rozkazu, s nímž byla spojena žaloba podle § 19 zák. č. 67/73 ř. z., byl okresní soud v Prostějově.
Důvody:
Podle § 2 odstavec druhý zákona čís. 67/73 ř. z. ve znění novely čís. 118/1914 ř. z. a čl. III. zákona čís. 161/21 Sb. z. a n. řídí se místní příslušnost soudu k vydání podmínečného platebního rozkazu ustanoveními jurisdikční normy o místní příslušnosti ve věcech sporných. Děje se proto i zkoumání příslušnosti podle § 41 odstavec 2 j. n. na základě údajů žalobcových, leč by soudu již bylo známo, že jsou nesprávné (srovnej rozhodnutí čís. 7423 Sb. n. s.). V žádosti o vydání platebního rozkazu na zaplacení 636 Kč 70 h, spojené se žalobou podle § 19 shora uvedených zákonů, bylo uvedeno jako bydliště žalovaného Prostějov. V době, kdy okresní soud v Prostějově vydal platební rozkaz, nebylo mu známo, zda jest nesprávné udání žaloby, že bydlištěm žalovaného jest Prostějov. Byl proto, hledíc k § 29 j. n., v době podání žaloby místně příslušným podle § 65 j. n. okresní soud v Prostějově a bylo podle § 47 j. n. uznati na jeho tehdejší místní příslušnost. Postoupiti spisy podle § 44 j. n. okresnímu soudu civilnímu pro vnitřní Prahu, nebyl okresní soud v Prostějově oprávněn, jak bylo vyloženo již v rozhodnutí čís. 2521 Sb. n. s., na něž se poukazuje. Na tom se nic nezměnilo tím, že platební rozkaz nemohl býti žalovanému doručen, poněvadž se dodatečně objevilo, že v Prostějově nebydlí, ani tím, že žalobce oznámil dodatečně okresnímu soudu v Prostějově, že žalovaný bydlí v Praze (Čechy), neboť tam mu platební rozkaz, vydaný okresním soudem v Prostějově podle § 3 zákona čís. 67/1873 ř. z., nemůže ovšem býti doručen. Nemůže-li se proto vydaný již platební rozkaz státi účinným, pak bylo na okresním soudě v Prostějově, aby celou upomínací žalobu vrátil žalobci, a jest pak věcí žalobce, jakým způsobem chce svůj nárok dále uplatňovati.

Citace:

Čís. 15090.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 394-395.