Čís. 15329.

Pokud nejde o změnu žalobního důvodu, podřadil-li žalobce žalobní nárok původně pod § 258 ex. ř., později však pod § 37 ex. ř.
(Rozh. ze dne 25. června 1936, R I 721, 722/36.)
Žalobce uplatnil v odporu, proti přikázání pohledávky žalované, že mu tato již před zabavením byla postaupena 1392—1396 obč. zák.) a že mu proto k ní přísluší právo nedopouštějící exekuce žalovanou vedené. Na témže skutkovém podkladě vznesl žalobce podle žaloby ze dne 15. července 1935 žalobní nárok, jejž právně podřadil pod ustanovení § 258 ex. ř., totiž aby bylo zjištěno, že žalované nepřísluší nárok na pohledávku Rudolfa K-a vůči poddlužnici v částce 927 Kč s přísl. s předností před pohledávkou žalobcovou a že proto pohledávky žalované jest přikázati teprve po pohledávce žalobcově. Při ústním jednání konaném dne 7. října 1935 změnil žalobce žalobní nárok tak, že exekuce vedené žalovanou na pohledávku Rudolfa K-a v částce 927 Kč s příslušenstvím jsou nepřípustné. Prvý soud tuto změnu připustil, rekursní soud nikoliv.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Změnou žalobního nároku nebylo nic změněno na skutkových předpokladech žalobcem tvrzených, neboť žalobce tvrdil i nadále, že postupem nabyl ke sporné pohledávce před exekucemi žalovanou vedenými práva zakládajícího jeho nárok na ni a činícího tyto exekuce nepřípustnými. Nebyl tedy změněn žalobní důvod, nýbrž z téže skutkové podstaty jest odvozován nárok právně jinak kvalifikovaný. Ježto se tak stalo při prvním ústním jednání ještě, než byly připuštěny a provedeny důkazy, a ježto skutková tvrzení žalobcova zůstala nezměněnými, nutno souhlasiti s prvním soudem, že změnu žalobního návrhu slušelo připustiti (§ 235 c. ř. s.).

Citace:

č. 15329. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 732-732.