Čís. 15528.

Právní povaha stavebních záloh u bytového družstva.
Ke skutečnosti přednesené teprve v dovolání nemůže dovolací soud přihlížeti ani tenkráte, když ji odpůrce dovolatelův připustil v dovolací odpovědi.
(Rozh. ze dne 22. října 1936, Rv I 2312/34.)
Žalobkyně se na žalovaném stavebním družstvu domáhá vrácení stavební zálohy, již složila jako členka žalovaného družstva proto, by jí byl v družstevním domě pronajat byt, z něhož se nyní vystěhovala. Prvý soud uznal podle žaloby. Odvolací soud žalobu zamítl pro tentokráte.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jde o t. zv. stavební zálohu, kterou žalující strana stavši se členem žalovaného družstva poskytla družstvu nikoli k splnění společenstevních povinností členských, nýbrž proto, aby jí byl v družstevním domě činžovním pronajat byt. Nenáleží proto tato částka, i když je částí provozovacího kapitálu družstva (§ 2 stanov), k jeho kmenovému jmění a žalující stranu jest pokládati v té příčině za věřitele žalovaného družstva. Proto se na tuto stavební žalobu nevztahují velící předpisy §§ 3, 76 a 78 zákona čís. 70/73 ř. zák., podle nichž člen společensva s ručením omezeným ručí za jeho závazky svými závodními podíly a ještě další částkou v jejich výši ještě rok po ulpynutí závodního roku, v němž jeho členství zaniklo, nýbrž platí o této stavební záloze všeobecné zásady občanského zákona. Nemají proto tyto samostatné zvláštní úmluvy o stavebních zálohách co činiti s právním útvarem výdělkového a hospodářského společenstva a neodporují ustanovení stanov žalovaného družstva o stavebních zálohách zákonu čís. 70/73 ř. z. (srovn. rozh. 5825 a 13114 Sb. n. s.). Nezáleží na tom, že ustanovení o stavebních zálohách byla pojata do stanov žalovaného družstva, a žalující strana potvrdivši ve svém přístupném členském prohlášení, že jsou jí stanovy jeho známy, a složivši předepsanou stavební zálohu, aby dostala v družstevním domě byt, přistoupila na toto ustanovení o stavebních zálohách. Podle § 2 stanov jsou tyto stavební zálohy nevypověditelné a podle tvrzení žalované strany i podle povahy věci samé se vrací stavební záloha jen tehdy, jestliže do bytu vystěhovavšího se člena zálohu složivšího nastěhuje se nový nájemník, který složí zálohu ve stejné výši. V tomto opatření nelže spatřovati nic, co by bylo proti dobrým mravům, je to opatření u stavebních a bytových družstev nyní obvyklé, jehož účelem jest, aby se neztenčil stavební družstevní fond, jehož součástí jsou právě stavební zálohy členů družstva, kteří v jeho domech jako nájemníci bydlí. Není také správný názor dovolání, že by člen družstva, který z něho vystoupil a byt vyklidil, nemohl nikdy proti vůli valné hromady družstva domáhati se vrácení své stavební zálohy. Nehledíc k případu, kdy jeho stavební záloha byla nahrazena novým nájemníkem, mohl by se domáhati vrácení složené stavební zálohy zajisté i v případech jiných, jako na př., kdyby družstvo neposkytlo mu byt k užívání způsobilý, nebo kdyby mu dalo bezdůvodně výpověď z bytu, též v případě likvidace nebo konkursu družstva, nebo kdyby stavební družstevní fond byl uhrazen příjmy družstva a pod. Zpravidla bývají také tyto stavební zálohy amortisačně spláceny. K tvrzení dovolatelčinu učiněnému teprve v dovolání, že totiž její byt pronajalo družstvo nájemníku, který sice nesložil stavební zálohu, platí však vyšší činži, nelze jako k nepřípustné novotě přihlížeti. Třebas žalované družstvo tuto okolnost v dovolací odpovědi připustilo, lze spornou věc posuzovati jen podle skutkového stavu, na jehož základě rozhodoval soud odvolací, neboť předmětem přezkumu dovolacím soudem jest rozsudek soudu odvolacího.

Citace:

č. 15528. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 987-988.