Čís. 15566.

K zřízení smluvního zástavního práva ke stavbě podle § 435 obč. zák. uložením listiny u soudu se vyžaduje mimo náležitosti předepsané § 3, odst. 1 nařízení ze dne 26. března 1916 čís. 87 ř. z. též důkazu, že jde skutečně o stavbu vystavěnou na cizím pozemku s úmyslem, aby na něm trvale nezůstala.
(Rozh. ze dne 4. listopadu 1936, R II 313/36.)
Prvý soud nepovolil věřiteli na stavbě, o níž věřitel tvrdil, že jest stavbou podle § 435 obč. zák., zřízení smluvního zástavního práva uložením listiny u soudu podle § 451 obč. zák. Důvody: Zástavní právo ke stavbě na cizím pozemku zřízené může věřitel nabýti toliko tehda, jestliže dlužník před tím nabyl práva vlastnického ke stavbě na cizím pozemku zřízené uložením listiny vypravené náležitostmi §§ 432, 433 obč. zák. (viz §§ 451, 435 obč. zák.) u soudu, což se nestalo. Rekursní soud jeho žádosti vyhověl. Důvody: V § 451 obč. zák. jest ustanoveno, jakým způsobem se nabývá zástavního práva k nemovitostem, které nejsou zapsány v knihách a ke stavbám, při čemž není v zákoně ustanoveno, že by podmínkou bylo, aby byl napřed proveden ve smyslu § 434 obč. zák. převod vlastnického práva na dlužníka.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle § 3, odst. 1 nařízení ze dne 26. března 1916 čís. 87 ř. z. jest soudu zkoumati žádost podanou podle §§ 435 a 451 obč. zák. v těchto směrech: 1. zda stavba, jíž se listina týká, není zapsána v žádné pozemkové knize, 2. zda mé listina předepsané náležitosti a 3. zda není pochybnosti o osobní způsobilosti navrhovatele a po případě smluvních stran nakládati s věcí nebo o jeho oprávnění podati návrh (srovnej § 94 čís. 2 knih. zák.). Stěžovatel (vlastník pozemku) nevytýká, že by poslední dva předpoklady nebyly splněny. První předpoklad, že stavba — totiž v tomto případě nouzový domek — není zapsána v pozemkové knize, jest prokázán knihovním lustrem, neboť v žádosti a zejména v dlužním úpise ze dne 21. března 1936 jest uvedeno, že nouzový domek není v pozemkové knize vyznačen, a knihovní lustrum potvrzuje, že to souhlasí. Ale tím není vyloučeno, že jest třeba ještě důkazu, že jde skutečně o domek »nouzový«, to jest o stavbu vystavěnou na cizím pozemku s úmyslem, aby na něm nezůstala trvale, neboť to plyne z §§ 435 a 434 obč. zák., které rozlišují mezi nemovitostmi nezapsanými v pozemkové knize a mezi pouhou stavbou vystavěnou na cizím pozemku s úmyslem, aby na něm nezůstala trvale. Tento věcný zákonný předpoklad nemohl býti změněn nebo odstraněn pouhým nařízením. Žadatel nepodal v žádosti tento důkaz, bylo proto dovolacímu rekursu vyhověno, aniž bylo zapotřebí zkoumati, zda se vyžaduje důkaz i o tom, že František a Františka H., proti nimž směřuje nabytí práva uložením listiny, jsou vlastníky nouzového domku.

Citace:

Čís. 15566.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1040-1041.