Čís. 15103.

Jde o veřejnoprávní akt, vyzývá-li obchodní a živnostenská komora oběžníkem obchodníky, by se obrátili při úpravě obchodu na určitou organisaci.
(Rozh. ze dne 3. dubna 1936, R II 109/36.)
Prvý soud odmítl pro nepřípustnost pořadu práva žalobu organisace »Společnosti pro obchod« proti Obchodní a živnostenské komoře o zdržení se výzvy (v oběžníku) na obchodníky, by se při úpravě obchodu obrátili na určitou organisaci. Rekursní soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí. Důvody: Z ustanovení zákona o zřizování obchodních a živnostenských komor z 29. června 1868 čís. 85 ř. z. viděti, že Obchodní a živnostenské komory fungují jednak jako poradní útvary, jednak jako orgány správní a mají v tomto směru vymezený určitý obsah činnosti. Do této činnosti však nespadá zasílání oběžníků obchodníkům. Ani jiné zákony neb nařízení (na př. vládní nařízení č. 152/1935) o podobné činnosti nemluví. Nelze proto pokládati činnost žalované Obchodní a živnostenské komory, spočívající v zasílání oběžníků obchodníkům obilím, v nichž se jim při úpravě obchodu obilím doporučovalo, aby se obraceli na příslušnou organisaci, čímž měli býti získáváni členové pro tuto společnost, a stejně oprávněná žalující společnost měla býti opomíjena a poškozována, za činnost u provozování výkonu veřejné správy a to tím méně, když žalobkyně z takové činnosti odvozuje jednání, jež jest v rozporu s dobrými mravy soutěže a jež jest způsobilé žalující stranu jako soutěžitele poškoditi. Uplatňuje tudíž žalobkyně proti žalované straně nárok z důvodu čistě soukromoprávního. Nelze proto takové žalobě pořad práva odepírati.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Žalobkyně uvedla k opodstatnění žalobní prosby, že žalovaná jako veřejnoprávní korporace je povinna hájiti zájmy všech obchodníků a živnostníků a že se porušením této povinnosti dostala do rozporu s dobrými mravy soutěže. Tím sama žalobkyně dala na jevo, že jde o projev žalované strany jako veřejnoprávní korporace, tedy o akt veřejnoprávní. Zda žalovaná jednala v mezích své úřední kompetence, či zda z nich vybočila, o tom rozhodnouti je v příslušném řizení správním; žalující nebylo v tom, aby takové řízení a rozhodnutí vyvolala, zabráněno tím, že jí oběžník doručen nebyl. Nesejde na tom, že se žalující strana po právní stránce opírá o předpisy zákona proti nekalé soutěži, tedy předpisy občanskoprávní, protože rozhoduje podstata věci a podstata nároku, jak se jeví podle skutkového děje žaloby, podle něhož jde v souzeném případě o projev z oboru úřední kompetence, který nemůže býti předmětem řízení před soudy jako občanskoprávní věc.

Citace:

Čís. 15103.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 414-415.