Čís. 15234.
Šlo-li o t. zv. hostinec s rybolovem a vypovídanému nájemci tato okolnost byla známa, není výpověď z nájmu neurčitá, nebylo-li v ní uvedeno, že mimo místnost není vypovídáno též právo rybolovu.
(Rozh. ze dne 27. května 1936, Rv I 908/36.)
Nižší soudy prohlásily soudní výpověď danou žalobkyní A žalované B za zrušenou jediné z toho důvodu, že neobsahuje přesné a úplné označení pachtovaného předmětu, ježto prý se zmiňuje jen o hostinských místnostech a nikoliv také o právu rybolovu, ačkoliv i toto bylo předmětem pachtovní smlouvy.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí. Důvody:
Předmětem pachtovní smlouvy ze dne 28. března 1920 byly realita (hostinec) s nádvořími a sklepem, k této realitě přiléhající zahrada a s vlastnictvím deskového statku spojené právo rybolovu na pravém břehu Vltavy. Žalobkyně uvedla sice v soudní výpovědi, že dává žalované »výpověď z nájemní smlouvy, týkající se všech místností hostince i se dvorem a sklepem a zahradou v ten smysl, že nájemní poměr se končí dnem 1. října 1935 a že žalovaná je povinna vypovídané místnosti vykliditi a žalobkyni odevzdati«, leč prohlásila k námitce žalované ihned při prvním ústním jednání, že výpověď se týká i práva rybolovu. Z tohoto prohlášení je patrné, že bylo úmyslem žalobkyně zrušiti nájemní smlouvu výpovědí v celém jejím rozsahu, nikoliv jen v příčině částí nájemního (pachtovníhio) předmětu; tomu nasvědčuje i snaha žalobkynina případnou nejasnost výpovědi napraviti doplněním výpovědí v příčině práva rybolovu. Výslovné uznání formální vadnosti výpovědi nelze z tohoto postupu žalobkyně vyvozovati, nýbrž jde tu o procesní opatrnost, která byla vzhledemi k dotčené námitce žalované opodstatněna. Než k řešení otázky, zda sporná výpověď byla určitá a úplná, bylo třeba zabývati se tvrzením žalobkyniným, že žalované straně je dobře známo, že právo rybolovu jest příslušenstvím hlavní věci, t. j. nájmu (pachtu) reality, která je předmětem výpovědi, a že bylo již ve sporech předcházejících rozhodnuto o vedlejší povaze práva rybolovu. V této příčině bude třeba řízení doplniti provedením potřebných důkazů, jichž se žalobkyně dovolávala, neboť obsah předložené pachtovní smlouvy není dostatečným podkladem k řešení této otázky. Bude-li zjištěno, že zmíněné právo rybolovu jest v takové souvislosti s pronajatým hostincem, že jen nájemník hostince může právo rybolovu vykonávati, že tedy jde o tak zvaný hostinec s rybolovem a že to bylo žalovanému známo, pak by nebyla výpověď, tak jak byla žalobkyní dána, aní neurčitá, ani neúplná a dostačovala by s hlediska formálního práva k zrušení pachtovní smlouvy také v příčině práva rybolovu, i když o něm ve výpovědi nebyla zmínka. Při tom dlužno také uvážiti, že strany netvrdily, že na pronajatých nemovitostech byla zvláštní zařízení, sloužící účelům rybolovu, takže by v této příčině nějaký zvláštní příkaz k vyklizení a odevzdání nepřišel v úvahu. Pro uvedenou vadnost řízení (§ 503 čís. 2 c. ř. s.) bylo rozsudky nižších soudů zrušiti.