Čís. 4380.

Státní zastupitelství, vytýkajíc (nesprávně odvoláním), že soud povolil podmíněné odsouzení, ač bylo vzhledem k předchozím trestům vyloučeno, předpokládaje omylem zachovalost obžalovaného, nedoličuje zmateční stížnost po zákonu, opírá-li ji výlučně o správný, avšak teprve s oním opravným prostředkem předložený trestní lístek.
(Rozh. ze dne 27. února 1932, Zm II 245/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení odvolání, správně zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Uh. Hradišti ze dne 15. května 1931, pokud napadla rozsudek ve výroku o podmíněném odsouzení. V otázce, o niž tu jde, uvedl v

důvodech:
Včas opovězené a provedené odvolání veřejného obžalobce odporuje výroku napadeného rozsudku, že se trest obžalovanému podmíněně odkládá se zkušební dobou dvou let. Uplatňujíc jen, že jest podmíněný odklad výkonu trestu podle § 2 zákona čís. 562/1919 vyloučen, an byl obžalovaný rozsudkem krajského soudu v Uh. Hradišti ze dne 7. prosince 1926 odsouzen pro zločin krádeže, spáchaný z pohnutky nízké a nečestné, a od výkonu tohoto trestu neuplynulo ještě 10 let, a vytýkajíc takto rozsudku jen porušení velícího předpisu, je tato část opravného prostředku v pravdě zmateční stížností, arciť neodůvodněnou. Onou výtkou není po zákonu dolíčen zmatek čís. 11 § 281 tr. ř., protože uplatňované skutečnosti nejsou zjištěny napadeným rozsudkem, jenž naopak — třebaže v rozporu s povšechnými poukazy ve spisech, že byl obžalovaný již trestán — předpokládá zachovalost obžalovaného. Není jí ani dolíčen zmatek podle § 281 čís. 5 tr. ř., ano není uvedeno, o který výsledek hlavního přelíčení neb i jen o kterou listinu, uloženou ve spisech, jež byly po ruce nalézacímu soudu a v nichž je poukaz na nyní tvrzený předchozí trest, opírají se skutková tvrzení, jež jsou podkladem výtky. Naopak tvrzení ta opírají se 'výlučně o trestní lístek, který však byl soudu předložen teprve s opravným prostředkem a jehož obsah je tudíž novotou, k níž ve zrušovacím řízení přihlížeti nelze. Proto bylo v této části odvolání, správně zmateční stížnost jako neodůvodněnou zamítnouti.

Citace:

Čís. 4380. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 68-69.