Čís. 4419.

Pověří-li okresní úřad mocí svého dozorčího práva vedením agendy dobytčích pasů někoho, kdo není zároveň starostou obce neb obecním notářem, nelze tohoto zmocněnce vzhledem k ustanovení §§ 9, 126 lit. b) zák. čl. VII:1888 považovati za úředníka ve smyslu § 393 tr. zák.
Byly-li padělány protokoly o vlastním chovu dobytka proto, by na jejich základě mohly býti padělány dobytčí pasy, nelze padělání protokolů kvalifikovati za samostatné trestné činy, nýbrž jest je podřaditi pod trestné činy padělání dobytčích pasů.
(Rozh. ze dne 20. května 1932, Zm IV 121/32.)
Obžalovaný M. byl uznán souhlasnými rozsudky soudů nižších stolic vinným 25tinásobným zločinem padělání veřejných listin podle § 394 tr. zák., jehož se dopustil tím, že jako manipulant dobytčích pasů, pověřený vedením této agendy okresním úřadem v T., padělal v 21 případech dobytčí pasy a ve 4 případech protokoly, potvrzující vlastní chov dobytka.
Nejvyšší soud na zmateční stížnost obžalovaného M., založenou na důvodu zmatečnosti podle § 385 čís. 1 b) tr. ř. a namítající, že trestné činy obžalovaného lze kvalifikovati jen jako prosté padělání veřejných listin podle § 391 tr. zák., zrušil rozsudky obou soudů nižších stolic co do kvalifikace trestných činů a kvalifikoval je jako 21tinásobný zločin padělání veřejných listin podle § 391 tr. zák., podřadiv ony 4 případy padělání protokolů o vlastním chovu dobytka korespondujícím případům padělání dobytčích pasů. Z důvodů:
Zmateční stížnost jest oprávněná. Podle zjištění vrchního soudu odebral okresní úřad v T. pro nesprávnost vedení manipulaci dobytčích pasů starostovi obce a pověřil dočasně touto agendou obžalovaného. Notářský úřad v K. převzal na příkaz okresního úřadu od starosty příslušné spisy a odevzdal je obžalovanému. Názor nižších soudů, že obžalovaný vykonával, vystavuje dobytčí pasy, úkoly veřejné správy v oboru své úřední působnosti, není správný. Podle § 9 zák. čl. VII:1888 vystavuje dobytčí pasy obec a podle § 126 lit. b) tohoto zákona patří vystavování pasů do policejní působnosti obce, kterou v malých a velkých obcích vykonává starosta a obecní notář. Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze 16. února 1932, čís. Zm IV 610/31 dovodil, že z těchto zákonných ustanovení plyne, že zákonitý obor působnosti při vystavování dobytčích pasů může vykonávati jen starosta a obecní notář a že jej nelze přenésti na jiné osoby. V souzeném případě pověřil obžalovaného manipulací dobytčích pasů okresní úřad v T. mocí svého dozorčího práva. Podle §§ 125, 131 cit. zák. čl. má totiž okresní úřad dozor nad výkonem veterinárně-policejních předpisů, tedy zejména ohledně dobytčích pasů, a opatřuje, čeho třeba k odstranění zjištěných nedostatků. Z toho však nelze dovozovati, že okresní úřad může přenésti zákonitý obor působnosti při vystavování pasů na kohokoliv. I když okresní úřad ustanoví na základě svého dozorčího práva manipulanta dobytčích pasů, nelze osobu pověřenou spravováním agendy dobytčích pasů v důsledku shora zmíněných právních vývodů považovati za úředníka ve smyslu § 393 tr. zák., totiž za úředníka, který spravuje dobytčí pasy v oboru své úřední působnosti, není-li zároveň starostou neb obecním notářem. Poněvadž obžalovaný nebyl ani starostou ani notářem, nelze trestné činy, které spáchal zhotovením falešných dobytčích pasů jako manipulant dobytčích pasů, kvalifikovati podle § 393 tr. zák., po případě podle § 394 tr. zák., nýbrž spadají pod mírnější ustanovení § 391 tr. zák. Proto vyhověl nejvyšší soud zmateční stížnosti obžalovaného podle § 385 čís. 1 b) tr. ř. a kvalifikoval tyto trestné činy jako 21tinásobný zločin padělání veřejné listiny podle § 391 tr. zák. Pokud jde o 4 případy padělání protokolů, seznal nejvyšší soud, že rozsudky nižších soudů jsou i co do těchto trestných činů zmatečné podle § 385 čís. 1 b) tr. ř. Podle skutkového zjištění nižších soudů jde v těchto 4 případech o protokoly potvrzující vlastní chov dobytka. I protokoly, i dobytčí pasy byly v těchto 4 případech padělány za tím účelem, aby bylo zmařeno dohlédací právo státu pokud se týče kontroly dobytka z důvodů veterinárně-policejních. Šlo tedy o jednotnou činnost, neboť padělání protokolů mělo býti jen prostředkem k vystavení falešných pasů. Též úmysl pachatelův byl jednotný, neboť obžalovaný padělal protokoly a dobytčí pasy, by zmařil dohlédací právo státu co do týchž kusů dobytka. Pro jednotnost trestné činnosti a úmyslu obžalovaného netvoří padělání protokolů samostatné trestné činy a opačným stanoviskem zavinily nižší soudy zmatek podle § 385 čís. 1 b) tr. ř. v neprospěch obžalovaného, jehož třeba podle posl. odst. § 385 tr. ř. dbáti z povinnosti úřední. Proto nejvyšší soud postupoval, podle § 33 odst. 1. por. nov. a kvalifikaci těchto 4 trestných, činů jako samostatných zločinů podle § 394 tr. zák. zrušil a podřadil je příslušným trestným činům paděláni dobytčích pasů.

Citace:

Čís. 4419. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 130-132.