Čís. 13032.
Sudiště podle § 87 a) j. n.
Pro počítání dvouleté lhůty od poslední objednávky jest rozhodný den podání žaloby, nikoliv doba, kdy uplatněn důvod příslušnosti podle § 87 a) j. n. ve sporu.

(Rozh. ze dne 18. listopadu 1933, R I 1062/33.)
Žalobu, jíž se domáhala žalující akciová společnost na žalovaném obchodníku zaplacení z objednávek, posléze ze dne 2. listopadu 1929 a 27. listopadu 1929, zadala žalobkyně dne 31. října 1931 na okresním soudě v P., odůvodňujíc místní příslušnost dovolaného soudu ustanovením § 87 a) j. n. Soud prvé stolice vyhověl námitce místní nepříslušnosti a odmítl žalobu. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Správné jsou vývody stížnosti, pokud se v nich poukazuje k tomu, že napadené usnesení uvádí, že nelze použíti § 87 písm. a) j. n., poněvadž od poslední objednávky nesmí uply- nouti více než dva roky. Nepopřeno je totiž, že žaluje akciová společnost, tedy protokolovaná obchodní společnost a že žalován je obchodník, že jde o pohledávku žalobkyně z prodeje, k němuž došlo v oboru jejího obchodu, dále předloženými listinami je prokázáno, že objednávky i odeslání (přijetí) zboží jsou prokázaný listinami a že poslední dvě objednávky jsou jedna z 2. listopadu 1929 a druhá z 27. listopadu 1929, takže neuplynuly ještě dva roky do doby, kdy byla žaloba podána (31. října 1931). Jsou zde tudíž dány všechny předpoklady pro použití § 87 písm. a) j. n., na který se žalující strana k odůvodnění příslušnosti odvolává. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. »
Důvody:
Otázka místní příslušnosti podle § 87 a) j. n. byla rekursním soudem správně posouzena a důvody napadeného usnesení nebyly vyvráceny vývody dovolacího rekursu. Nemá opory v zákoně tvrzení rekurentovo, že pro počítání dvouleté lhůty od poslední objednávky není rozhodující den podání žaloby, nýbrž že rozhoduje, kdy uplatněn důvod příslušnosti podle § 87 a) j. n. ve sporu. Záleží jen na tom, aby okolnosti, opodstatňující příslušnost soudu podle tohoto ustanovení, byly tu v době podání žaloby, a nesejde na tom, že žalobkyně jimi neodůvodnila již v žalobě příslušnost, poněvadž nemohla věděti, jaké stanovisko žalovaný zaujme k žalobnímu tvrzení, zejména z jakého důvodu vznese námitku místní nepříslušnosti (rozh. č. 4778 sb. n. s.).
Rekursní soud, zhodnotiv korespondenci, zjistil, že objednávky zboží i jeho převzetí (odeslání), jehož cena je žalována, jsou prokázány listinami, a že od posledních dvou objednávek do dne podání žaloby neuplynuly dva roky. Pokud rekurent toto zjištění napadá z důvodu, že nebylo prokázáno, že vlasmoručně podepsal objednávky jakož i ostatní korespondenci, brojí tím nepřípustně proti hodnoceni důkazů rekursním soudem, zejména, když u soudu prvé stolice vadnost listinných důkazů z toho důvodu neuplatňoval. Poněvadž byly splněny i ostatní podmínky § 87 a) j. n., právem zamítl rekursní soud námitku místní nepříslušnosti.
Citace:
Čís. 13032. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 524-525.