Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 2
PDF

Čís. 13002.


Ředitelství cizozemské akciové pojišťovací společnosti, jež jest zapsáno v tuzemském obchodním rejstříku též jazykem státním, nelze přiznati právo menšinového jazyka.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1933, Rv I 1076/32.)
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně D., všeobecné pojišťovací akciové společnosti ve Vídni, ředitelství pro Československou republiku.
Důvody:
Žalobkyně podala dovolání v jazyku německém. Žalobkyně podle potvrzení obchodního soudu v Praze ze dne 6. března 1928 připojeného k plné moci jejího právního zástupce, jest zapsána v obchodním rejstříku u obchodního soudu v Praze a její firma zapsána jest v jazycích českém, slovenském, německém a maďarském. Poněvadž podle § 2 jaz. zák. a čl. 16 (3) vládního nařízení ze dne 3. února 1926 čís. 17 sb. z. a n. nelze žalobkyni zapsané v obchodním rejstříku jazykem státním, přiznati právo menšinového jazyka, bylo její dovolání podané jejím právním zástupcem v jazyku menšinovém podle čl. 4 (3) vládního nařízení čís. 17/1926 odmítnouti, ježto se nehodí, by o něm bylo po zákonu zahájeno jednání.
Citace:
č. 13002. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 483-483.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).