Čís. 13086.
Obchod diferenční může býti zahalen zevní formou obchodu prémiového.
(Rozh. ze dne 7. prosince 1933, Rv I 932/32.)
Žalovaný dal žalobkyni přikaž k zakoupeni 4% náhradní renty za 1000000 Kč nominále. Žalobkyně příkaz provedla, premie zakoupila a zaslala odpočet. Cena koupených prémií činila 11800 Kč. Žalobkyně rozeslala a i žalovanému zaslala prospekty, v nichž upozorňovala, že lze očekávat! snížení úrokové míry a že následkem toho dojde k vzestupu státních nízkoprocentních ukládacích papírů, že bude lze bez kursového risika a bez kapitálu spekulačně vyzískati zakoupením premie na převzetí a na stoupání tím, že se zaplatí levná prémiová sazba, že zejména zakoupením prémií na převzetí 1000000 Kč nominále 4% čsl. náhradní renty lze vyzískati 70000 Kč. Žalobkyně v těchto prospektech vyzývala, aby jejím prostřednictvím tyto premie byly zakoupeny. Žalovaný se dotázal žalobkyně jak jest to se 4% ní náhradní rentou, o níž se prospekty zmiňují. Ředitel žalobkyně ho ujistil, že úroková sazba bude příští pondělí snížena, že zle očekávati vzestup renty o 8 bodů, že je vyloučena jakákoliv ztráta. Žalovaný naproti tomu upozornil, že nemůže ztrátu riskovati, jelikož měl v obchodě ztráty. Žalobu o zaplacení 11800 Kč procesní soud prvé stolice zamítl. Důvody; Ze zjištěných okolností vyplývá, že žalovaný koupí prémií nezamýšlel rentu skutečně koupiti a k tomu účelu si zajistiti příznivý kurs, nýbrž, že jeho úmysl směřoval jen k tomu, docíliti kursovní zisk. Tento úmysl byl jasný i žalobkyni. Žalovaný jí sdělil, že chce něco vydělati, by nahradil ztráty, které utrpěl v obchodě, žalobkyně mimo to ze sdělení žalovaného věděla, že koupi prémií uzavírá na její prospekty a na slibný kursovní zisk bez risika a kapitálu. Ujednání žalovaného se žalobkyni, směřující k docílení kursovního zisku, tedy nejisté na náhodě odvislé výhody, jest jednáním odvážným, které jest posuzovati podle hlavy 29 občanského zákona. Jednání to jest obchodem diferenčním, jakž vyplývá z posudku znalce S-a. Jednání to není sice zakázané, avšak to, co žalovaný na plnění úmluvy jen slíbil, avšak nezapravil, nemůže žalobkyně požadovati (§ 1271 obč. zák.). Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody; Neprávem vytýká odvolatelka, že procesní soud zaměňuje pojmy obchodů prémiových a obchodů diferenčních. Odvolatelka přehlíží, že podle posudku znalce S-a, o který se soud procesní opírá, prémiové obchody nelze sice pokládati za obchody diferenční o sobě, nýbrž jen tenkráte, bylo-li mezi stranami umluveno, že se bude hráti jen o diferenci v kursovních cenách. O takovémto úmyslu stran nelze však v souzeném případě pochybovali, což plyne ze zjištění procesního soudu. Jde proto o nežalovatelný obchod diferenční, na čemž nic nemění okolnost, že ujednání stran byla dána forma obchodu prémiového.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Oba nižší soudy správně vymezily pojem obchodů diferenčních a není pravda, že zaměňují obchod diferenční s obchody spekulačními vůbec a s obchody prémiovými zvlášť. Správně posoudily skutkový děj, v podstatě nesporný a jak vyplynul z průvodního řízení, v tom smyslu, že jde v pravdě o obchod diferenční, kdežto volená zevní forma obchodu prémiového že měla sloužiti jen k zastření této pravé podstaty věci. Odvolatel sám správně uvádí, že u vážného prémiového obchodu jde stranám v první řadě o efektivní splnění a že premie má sloužiti jen jaksi k ochraně kupujícího; u diferenčních obchodů jde však jen o sázku, nikoli o efektivní plnění. Že si obě strany v souzeném případě byly náležitě vědomy toho, že se na vážné plnění ani v případě vzestupu kursů na žádné straně nemyslí, plyne jednak z toho, že žalobkyně v prospektech uváděla možnost zisku bez kapitálu, a že podle skutkového zjištění byla ještě žalovaným upozorněna na to, že nemůže ztrátu riskovati, protože měl ztráty v obchodě; za těchto okolností nelze zajisté míti za to, že by žalobkyně byla vážně přistoupila na to, aby za prémii měla pro žalovaného pohotově papírů za 1000000 Kč, zvláště když svědek Dr. N. sám uvedl, že žalovaného ani neznal, stejně jak je tomu také u žalovaného podle jeho výpovědi jako strany a když ani netvrdí, že se žalobkyně o jeho poměrech informovala; že žalovaný vystupoval jako velkoobchodník, nemá osobě význam pro bezpečnost žalobkyně při takovém rozsahu obchodu. Správně tedy poznaly nižší soudy, že stranám šlo jen o hru nebo sázku, při které měla býti od samého začátku na obou stranách stanovena hranice risika bez povinnosti efektivního plnění, a to pro žalovaného ve výši premie, pro žalobkyni pak nejvýše v případné aktivní kursovní diferenci, že však vlastní dodání papírů také při vzestupu mělo býti vyloučeno, tak totiž že se žalovaný již předem měl spokojiti jen s diferencí, že však ani on ani žalobkyně nepomýšlela na efektivní dodání papírů, o něž stránám nešlo.