č. 9768.

Církevní věci. — Živnostenské právo (Podk. Rus): * Oběžník uher. min. zeměd., průmyslu a obch. č. 14040/1889 (Rend. Tára č. 45 z r. 1889), ve věci výroby, prodeje a dopravy židovského velikonočního chleba, není nařízením, vydaným na základě zák. čl. 17:1884 a nebyl proto zrušen §em 253 živn. zák. č. 259/24.
(Nález ze dne 19. března 1932 č. 2293.) — č. 9768 —
428
Věc: Heřman B. v Užhorodě proti zemskému úřadu v Užhorodě (vrch. fin. r. Dr. Bedřich Pick, za zúč. autonomní orthodoxní židovskou náboženskou obec v Užhorodě adv. Dr. S. Rotter z Bratislavy) o prodej macesů.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Rozsudkem policejního ředitelství v Užhorodě jako policejního trestního soudu 1 stolice z 25. března 1930 byl Heřman B., obchodník v Užhorodě, odsouzen pro přestupek § 3 výnosu býv. uher. ministra zeměd., průmyslu a obchodu z 24. března 1899 č. 14040 dle § 3 téhož výnosu k pokutě 50 Kč, v případě nedobytnosti k vězení v trvání 3 dnů, ježto dne 19. března 1930 bylo zjištěno, že má na skladě větší množství židovského velkonočního chleba (macesu) a ve svém obchodě prodává jej sice židovským náboženským obcím a soukromým osobám mimo Užhorod, ale také příslušníkům náboženské obce užhorodské, ač není k tomu oprávněn. Mimo to bylo na základě § 3 téhož výnosu vysloveno zabavení celého množství macesu (velkonočního chleba), které má obžalovaný na skladě a nařízeno jeho zajištění až do židovských velikonočních svátků, aby obžalovaný nemohl jej prodávati; zabavení a zajištění provede obvodní inspektor civilní stráže Frant. K. za přítomnosti obžalovaného neb jeho zástupce a součinnosti zástupce židovské náboženské obce v Užhorodě, ihned.
Nař. rozhodnutím bylo podané odvolání zamítnuto a napadený výměr 1 stolice potvrzen z důvodů v něm uvedených.
O stížnosti uvážil nss: St-1 uplatňuje v prvé řadě, že výnos býv. uh. min. zeměd., průmyslu a obch. z 24. března 1889 č. 14040, (jak nař. rozhodnutí tak i stížnost citují nesprávně rok 1899) Rend. Tara č. 45 z roku 1889 není již v platnosti, byv zrušen § 253 živn. zák. č. 259/24, ježto byl vydán na podkladě starého uh. živn. zákona a poněvadž odporuje zásadě volného obchodu, zaručené novým živn. zákonem; není-li však tento výnos již v platnosti, nemohl býti st-1 pro jeho přestoupení trestán. Námitce této nemohl nss dáti za pravdu.
Podle § 253 odst. 2 zák. č. 259/24 pozbývají dnem účinnosti tohoto zákona platnosti zák. čl. 17:1884 a všechna nařízení na jeho základě vydaná. Cit. výnos č. 14040/89 nedovolává se v žádném směru zák. čl. 17:1884 a zejména neobsahuje nic, z čehož by se dalo dovozovati, že byl vydán na základě tohoto zák. článku, totiž na podkladě nějakého předpisu jeho, opravňujícího ministra k vydání uričtého nařízení nebo k bližšímu provedení nějaké materie v uher. živn. zákoně upravené.
Avšak ani svým obsahem nejeví se cit. výnos jako předpis živnostenský, totiž jako předpis upravující nějakou otázku práva živn., nýbrž zřejmě má povahu normy, upravující výrobu a prodej velikonočního chleba (macesů) s hlediska náboženského resp. rituelního. Na tom nemění nic okolnost, že byl tento výnos vydán min. zeměd., průmyslu a obch., do jehož oboru spadají zásadně věci živnostenské, ježto vydání se stalo výslovně v dohodě s min. kultu, čímž byl výnosu vtisknut ráz předpisu náboženského. Že nejde o předpis živnostenský, tomu svědčí konečně i ta okolnost, že přestupky cit. výnosu se netrestají podle živn. — č. 9769 —
429
zákona, nýbrž podle zák. čl. 40:1879 (§3). Ale pak se na uvedený výnos nemůže vztahovati derogační klausule § 253 živn. zák. č. 259/24.
Pokud stížnost vytýká, že tímto výnosem jest porušena zásada volného obchodu, zaručená čsl. živn. zákonem, přehlíží, že tato volnost není neomezená, nýbrž existuje jen potud, pokud není positivní normy jí omezující. Paragraf 3 cit. výnosu, pro jehož porušení byl st-1 potrestán, stanoví, že trest tam uvedený stihá každého, kdo bez zmocnění příslušné židovské náboženské obce se zabývá výrobou velikonočního chleba anebo velikonoční chléb prodává. Žal. úřad vyslovil v nař. rozhodnutí, převzav důvody první stolice, že st-1 ve svém obchodě prodával velikonoční chléb, ač k tomu nebyl oprávněn, čili že tak činil bez zmocnění příslušné židovské náboženské obce. St-1 netvrdí, že by takovéto zmocnění byl obdržel a nepopírá také, že velikonoční chléb (macesy) prodával. Ale pak jest dána skutková podstata přestupku cit. předpisu a jest zcela lhostejno, zdali macesy prodával jen osobám, které nejsou členy židovské náboženské obce orthodoxní,14040/1889 sb., § 3 neboť cit. § 3 v tomto směru nikterak nerozlišuje, zakazuje zcela všeobecně prodej velikonočního chleba bez zmocnění tam uvedeného, a je z téhož důvodu také nerozhodno, že snad macesy nebyly prodávány, aby jich bylo použito k velikonočním účelům Není proto také vadou řízení, když v tomto směru nebylo konáno šetření a nebyli vyslechnuti svědci st-lem v této relaci navržení.

Citace:

č. 9768. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 623-625.