č. 9769.

Zaměstnanci veřejní. — Samospráva zemská: 1 * Usnášejíc se podle § 1 zák. č. 280/20 o všeobecné úpravě požitků zemských zaměstnanců v Čechách podle systému zák. č. 103/26, mohla vláda pro úředníky zemské stanoviti námitkové řízení podle § 151 zák. č. 103/26. — 2 * Měniti instrukci pro zemský výbor český z 15. května 1864 (§ 25 zem. zřízení čes. zák. č. 20/1861 z. z.) přísluší za účinnosti zákona č. 280/20 vládě (§1 zák. č. 280/20), nikoli Národnímu shromáždění (§ 5 zák. č. 38/18 sb.).

(Nález ze dne 19. března 1932 č. 4423.)
Věc: Inženýr Ladislav Č. v Praze (adv. Dr. Vlád. Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (vrch. odb. rada Dr. Kar. Kopecký) o služební požitky.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Usnesením zsv-u v Praze ze 13. června 1928 byla provedena úprava služebních platů st-le, zem. vrch. stav. rady, podle platového systému zák. č. 103/26. Tuto úpravu schválila vláda republiky čsl. podle ustanovení § 212 cit. zák. usnesením z 9. listopadu 1928. O této platové úpravě byl st-1, který zatím na základě předpisu § 10 odst. 1 věty 2 zák. č. 125/27 přešel dnem 1. prosince 1928 do služby státní, vyrozuměn výnosem presidia zem. úřadu v Praze z 26. června — Č. 9709 —
1929. Ve výměru tom bylo obsaženo poučení, že st-1 může podle ustanovení § 151 odst. 1 zák. č. 103/26 podati proti výměru námitky do 15 dnů, počínajíc dnem následujícím po dni jeho doručení, u zem. úřadu v Praze.
Jednaje o stížnosti podané výslovně na usnesení zsv-u ze 13. června 1928 zabýval se nss k námitce odvodního spisu žal. úřadu i z úřední povinnosti u zkoumání základů své kompetence k rozhodování o podané stížnosti především otázkou, zda nař. usnesení zsv-u je rozhodnutím ve smyslu předpisu § 5 zák. o ss konečným. Po té stránce uvážil nss toto:
V daném případě je na sporu úprava služebních požitků st-lovýcli ke dni 1. ledna 1926, v kteréžto době st-1 byl zemským úředníkem v Čechách. Jest tedy věc posouditi podle oněch právních předpisů, které se týkají právních poměrů zemských úředníků v Čechách. Podle zemského zřízení českého (cís. pat. z 26. února 1861 č. 20 z. z.) náležela generální úprava služebních poměrů úředníků zemských zemskému sněmu (arg. § 25 zem. zříz.). Tato úprava služebních poměrů zemských zaměstnanců byla obsažena v instrukci, usnesené zemským sněmem českým dne 31. května 1864. V § 5 zák. o zem. správ. výboru ze 31. listopadu 1918 č. 38 Sb. bylo pak stanoveno, že pro zsv platí instrukce, usnesená sněmem království českého, a že změny této instrukce, o nichž se usnese zsv, schvaluje Národní Shromáždění. V tomto právním stavu nastala změna zákonem z 9. dubna 1920 č. 280 Sb., který maje na zřeteli právní stav, který tu byl před vydáním prozatímní ústavy ze 13. listopadu 1918 č. 37 Sb. a před vydáním cit. zák. č. 38/18 Sb., stanovil v § 1, že vládě přísluší činiti veškerá opatření správní, jež podle dosud platných zákonů byla vyhrazena působnosti zemských sněmů. Že obratem »dosud platnými zákony« byl míněn právní stav, platný před vydáním prozatímní ústavy, je patrno ze sněmovních materiálií zák. č. 280/20 (č. tisku 2040 a 2346), kde se vychází z kompetence zem. sněmu v rozsahu stanoveném předpisy zem. zřízení z r. 1861, aniž se bere zřetel ke změně zavedené cit. § 5 zák. č. 38/18 Sb.
Podle § 25 zem. zřízení náleželo zem. sněmu zejména i systemisování platů úřednictva a služebnictva zemského, tedy oprávnění v mezích platných zákonů stanoviti zvláštní předpisy, závazné pro individuelní platové úpravy zemských zaměstnanců. Takové předpisy mohly se týkali nejen materielně-právní stránky platové úpravy, ale mohly určití i formální postup při provádění platových úprav. Toto oprávnění přešlo pak podle ustanovení cit. § 1 zák. č. 280/20 na vládu.
U příležitosti provádění nové platové úpravy zem. zaměstnanců podle platového systému, zavedeného pro státní zaměstnance zákonem č. 103/26, použila vláda řečeného svého oprávnění a usnesla se ve schůzi konané dne 3. února 1928, aby práva zaměstnanců země České byla upravena shodně s úpravou obsaženou v předpisech §§ 23, 35, 139, 149 až 151, 153 až 164 a 204 plat. zák. č. 103/26. Usnesení to bylo zsv-u v Praze sděleno přípisem min. vnitře* z 9. února 1928.
Podle § 151 odst. 1 cit. zák. může zaměstnanec proti opatření úřadu* jímž byly jeho služební příjmy upraveny z moci úřední, podati do 15 dnů od vyrozumění námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil. — č. 9770 —
431
Zavedla tudíž vláda cit. svým usnesením i pro obor služebního práva zaměstnanců země České námitkové řízení v tom smyslu, že proti opatření, jímž se z úřední moci upravují služební příjmy zem. zaměstnance, jsou přípustný námitky.
Úpravu platovou, proti níž směřuje přítomná stížnost, provedl zsv svým usnesením ze 13. června 1928 nesporně z moci úřední a bylo tedy podle toho, co právě řečeno, proti úpravě té možno podati námitky. V tom smyslu také dostalo se st-li v nař. výměru poučení. Podal-li st-1 do řečeného výměru přímo stížnost k nss, vznesl před tento soud na spor věc, která nebyla v adm. pořadu dosud konečně vyřízena. Ježto pak nss je podle ustanovení § 5 zák. o ss povolán rozhodovati teprve tehdy, je-li věc v adm. pořadu vyřízena, bylo stížnost, u níž teno předpoklad splněn není, odmítnouti pro nepřípustnost, aniž bylo možno zabývati se meritem sporu.

Citace:

č. 9769. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 625-627.