č. 9744.

Policejní právo trestní (Podk. Rus): 1 Účast úředního fiskála jako zástupce veřejné žaloby není předpokladem platnosti provedeného polic, trest. řízení a rozsudku vyneseného na základě řízení toho. — 2 Je přípustno při výrobě ovocného vína používati ke kvašení výtažku z otrub (zák. čl. 47:1908).
(Nález ze dne 10. března 1932 č. 2378.)
Prejudikatura: ad. 1 Boh. A 3730/24.
Věc: David B. v Berehově proti zemskému úřadu v Užhorodě o přestupek falšování vína. — č. 9744 —
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Rozsudkem policejního komisařství v Berehově jako policejního trestního soudu 1 stolice z 3. srpna 1928 byl st-1 uznán vinným přestupkem § 37 zák. čl. 47:1908, jehož se dopustil tím, že v červnu 1928 k výrobě ovocného vína používal nedovolených látek (extraktu z otrub), takže vyrobené ovocné víno neodpovídalo § 34 cit. zák. čl., a byl odsouzen k trestu uzamčení 30 dnů a k zaplacení peněžité pokuty 1000 Kč, pro případ nedobytnosti k dalšímu 50dennímu uzamčení. Dále bylo vysloveno, že úředně pozastavené víno se zabavuje a podle § 73 prov. nař. k cit. zák. bude denaturováno a zpeněženo k účelům stanoveným v § 23 zák. čl. 20:1901, dále že se st-1 odsuzuje k zaplacení částky 306 Kč za chemický rozbor ovocného vína, a k tomu, že na jeho náklad bude rozsudek po nabytí právní moci uveřejněn v časopisech »Národní Politika«, »Pragai Magyár Hirlap« a »Beregi Ujság.« St-lovo odvolání z tohoto rozsudku zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z těchto důvodů: Policejní komisařství v Berehově vzalo za prokázáno, že se st-l dopustil přestupku § 37 zák. čl. 47:1908, ježto chemickým rozborem provedeným státními výzkumnými ústavy země- dělskými v Košicích bylo zjištěno, že k výrobě ovocného vína použil nedovolených látek, totiž obilních otrub. Na dobrozdání státního všeobecného ústavu pro zkoumání potravin (německé university) v Praze z 21. června 1928, na které se st-l odvolává a podle něhož použití uvedených látek není prý zdraví škodlivé, nevzalo policejní komisařství zřetele proto, že dobrozdání toto nebylo vydáno na úřední dožádání. V odvolání namítá st-1 především vadnost provedeného řízení, ježto prý nebyl v celém pokračování vyslechnut veřejný žalobce podle předpisů policejního trestního řádu, dále,‘že vzorky z pozastaveného ovocného vína nebyly vzaty podle předpisu § 92 prov. nař. k cit. zák. a že tyto vzorky nebyly vzaty z tekutiny, nýbrž pouze z vrstvy ještě nehotového a pouze v stadiu kvašení se nacházejícího moštu a že použití otrub jen za účelem kvašení nelze považovati za přidávání nedovolených látek ve smyslu předpisů cit. zákona. Zemský úřad nemůže k námitkám těmto přihlížeti z těchto důvodů: 1. Námitka domnělé vady řízení nevyslechnutím veřejného žalobce nepřichází v daném případě v úvahu, protože se jedná o přestupek, ke kterému se má podle zák. přihlížeti z moci úřední. 2. St-l nemůže v řízení odvolacím namítati, že vzorky pozastaveného ovocného vína nebyly vzaty podle předpisů, protože při úřední prohlídce jeho provozovny konané dne 6. června 1928 sám potvrdil, že je spokojen se vzetím vzorků, jehož správnost uznal a nežádal pro sebe ponechání vzorků úřední pečetí opatřených. 3. Za směrodatné dobrozdání pro daný případ musí se považovati dobrozdání státních výzkumných ústavů zemědělských v Košicích, jakožto místně příslušného ústavu a nikoli dobrozdání státního všeobecného ústavu pro zkoumání potravin (německé university) v Praze již z toho důvodu, že posléz zmíněný ústav neměl k disposici úředně vzatých vzorků a k posudku o vzorcích tomuto ústavu st-lem přímo zaslaných nemůže se přihlížeti, — č. 9744 —
367
poněvadž st-1 nemohl si vzorky z pozastaveného vína ani opatřiti, ježto pozastavené víno bylo hned po prohlídce úředními orgány v sudech úředně zapačetěno. Pokud se týče námitky odvolání, že použití otrub ke kvašení ovocného vína nelze považovati za přidání nedovolených látek, neuznává zemský úřad tuto námitku za odůvodněnou hlavně proto, že podle výslovného znění § 34 lit. a) zák. čl. 47:1908 jest výroba ovocného vína dovolena jen ze šťávy čerstvého ovoce eventuelně s přídavkem vody anebo cukrové vody, přirozeným kvašením. Podle bodů c) a d) § 34 cit. zák. čl. nesmí se též při výrobě ovocného vína používati látek nedovolených pro výrobu vína hroznového, z čehož vyplývá, že použití otrub není pro výrobu ovocného vína přípustno. To vyplývá též z ustanovení § 62 prov. nař. k cit. zák., podle kterého se pro výrobu ovocného vína povoluje upotřebiti jen látek a procesů dovolených při hroznovém víně. Ovocný mošt jest podle znaleckého posudku sám sebou dobrá živina pro kvasnice a nepotřebuje ještě dalších látek ku posílení kvašení. Používal-li st-1 přece obilních otrub jako prostředku k posílení kvašení, jest odůvodněna domněnka, že ovocná šťáva byla nepoměrně rozředěna vodou a potřebovala tudíž umělého posilnění.
Rozhoduje o stížnosti na toto rozhodnutí vycházel nss z těchto úvah: I. Nss musil se především zabývati námitkou vytýkající, že při pro- jednávání a vyšetřování celé této trestní věci nebyl slyšen veřejný žalobce, takže prý byl st-1 odsouzen protizákonně. Námitkou tou uplatňuje tedy st-1, jak učinil již ve správním řízení, že slyšení zástupce veřejné žaloby jest předpokladem platnosti odsuzujícího rozsudku. Nss tohoto stanoviska stížnosti nesdílí. Jest ovšem pravda, že podle § 24 čís. 1 uh. polic. trest. řádu č. 65000/1909 jest úřednímu fiskálovi sděliti z úřední povinnosti každé trestní oznámení vztahující se na přestupek — i úřední povinnosti stihatelný (§ 23) — ohrožený trestem uzamčení na dobu až do 15 dnů nebo trestem těžším. Avšak tím nebyla ještě vyslovena zásada nutného účastenství úředního fiskála v policejním řízení trestním, neboť jak jest zřejmo z § 28 cit. potíc, trest. řádu, jakož i ze zprávy provázející vydání tohoto řádu — byla otázka účasti úředního fiskála v policejním řízení trestním vyhrazena úpravě pozdější, ke které však nedošlo. Že účast úředního fiskála jako zástupce veřejné žaloby není předpokladem platnosti provedeného řízení a rozsudku vyneseného na jeho základě, jest zřejmo i z předpisu 2. odst. § 27 cit. polic. trest. řádu, podle něhož i vzdá-li se tento orgán zastoupení žaloby, není to na překážku, aby v řízení bylo pokračováno (srov. nál. Boh. A 3730/24). Mýlí se proto stížnost, soudí-li, že odsuzující rozsudek nemohl býti vydán proto, že veřejný žalobce v provedeném řízení slyšen nebyl.
2 Ve věci uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutí jest založeno na skutkovém zjištěni, že st-1 používal k výrobě ovocného vína obilních otrub, a na právním názoru, že obilních otrub nesmí býti používáno při výrobě ovocného vína z toho důvodu, že se látky takové nesmí používati při výrobě vína hroznového. — č. 9744
Stížnost, nepopírajíc, že st-1 používal obilních otrub při výrobě ovocného vína, vytýká, že při vzetí vzorků pozastaveného ovocného vína nebylo postupováno podle zákona. Na tuto námitku nemohl však nss vejíti, uváživ, že pro posouzení skutkové podstaty přestupku kladeného st-li za vinu jest lhostejno, bylo-li při vzetí vzorků pozastaveného vína ovocného postupováno správně podle zákonných předpisů čili nic, když stížnost proti správnosti zjištění žal. úřadu, že st-1 při výrobě ovocného vína obilních otrub používal, žádných námitek nevznáší, a sama tuto skutečnost béře za základ svých úvah.
Brojíc proti právnímu názoru žal. úřadu, že se při výrobě ovocného vína obilních otrub používati nesmí, ježto jde o látku, jež při výrobě hroznového vína dovolena není, namítá stížnost, že v zák. čl. 47:1908 není zmínky o tom, že by bylo použití otrub jako přísady při výrobě vína zakázáno, a dovozuje, že použití otrub jako umělých kvasnic při výrobě ovocného vína sluší pokládati za manipulaci ve smyslu § 2 cit. zák. čl. dovolenou, ježto nejde o použití látky lidskému zdraví škodlivé nebo takové, jež by konsumenty uváděla v omyl.
V tomto směru shledal nss:
Podle § 34 bod a) zák. čl. 47:1908 jest dovoleno vyráběti ovocné víno cestou kvašení jen ze šťávy čerstvého ovoce, případně přidáním vody nebo cukrové vody. Podle bodu c) téhož paragrafu při výrobě a manipulaci ovocného vína není kromě vody dovoleno používati látek, jež jsou při manipulaci moštu, resp. vína zakázány. Použití látek, jež jsou dovoleny při víně přírodním, a použití prostředků tu dovolených jest — jak se ustanovuje v bodu d) cit. pragrafu — dovoleno i při víně ovocném. V § 6 cit. zák. čl. uvádějí se látky, jichž použití jest při výrobě a manipulaci vína zakázáno, jen příkladmo, jak je zřejmo ze znění jeho 2. odst. (arg. slovo »na příklad«). O látkách, jichž použití jest dovoleno, pojednává se v §§ 2 až 4. V 1. odst. § 2 se ustanovuje, že v rámci ustanovení tohoto zák. čl. jest dovoleno používati způsobů, jež jsou nutný při racionelním sklepním hospodaření (včetně procesů při nápravě vadného vína nebo moštu), pokud tím není zamýšleno falšování nebo klamání publika a nedostanou se do vína látky, jež jsou zdraví škodlivé. V 2. odst. § 2 uvádějí se pak látky, jichž použití jest dovoleno, zase jen příkladmo (arg. slovo »jmenovitě«).
Obilní otruby, jichž bylo použito v konkrétním případě, nejsou uvedeny ani v § 6 cit. zák. mezi látkami, jichž použití jest při výrobě a manipulaci vína, tedy i vína ovocného (bod d) § 34) zakázáno, ani v §§ 2 a násl. mezi látkami výslovně dovolenými. Poněvadž — jak bylo uvedeno — výpočet těchto látek jest v zákoně jen demonstrativní, je nutno zkoumati, zdali použití otrub při výrobě vína lze pokládati za způsob, který jest nutným při racionelním sklepním hospodaření ve smyslu 1. odst. § 2 cit. zák. Tuto otázku jest však možno zodpověděti jen na podkladě odborného dobrozdání, jež si jest nutno opatřiti podle předpisů §§ 52 až 54 cit. zák. (viz též § 140 odst. 4 uh. polic, trest. řádu). — č. 9745 —
369
Z nař. rozhodnutí jest sice patrno, že žal. úřad opřel svůj závěr, že použití otrub při výrobě vína nelze pokládati za způsob, který jest nutným při racionelním sklepním hospodaření ve smyslu 1. odst. § 2 zák. čl. 47:1908, a že tedy jde tu o použití látky při výrobě vína zakázané, o znalecký posudek státních výzkumných ústavů zemědělských v Košicích, a to patrně o posudek, jejž tyto ústavy sdělily žal. úřadu jako přílohu přípisu z 12. listopadu 1928. Chtěl-li žal. úřad svrchu zmíněný svůj závěr opříti o tento znalecký posudek, pak bylo jeho povinností, aby celý obsah tohoto posudku sdělil st-li před vydáním nař. rozhodnutí a poskytl mu tak příležitost, aby k tomuto posudku mohl zaujmoutí již v řízení správním stanovisko po stránce formální i materielní. Žal. úřad tohoto postupu nezachoval. Toto opominutí žal. úřadu zakládá podstatnou vadu řízení, která znemožnila straně účinnou obranu.

Citace:

č. 9744. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 561-565.