č. 9788.

Samospráva obecní:* Rozhodovati o nároku poplatníka na vrácení zaplacené obecní přirážky z důvodu, že tu nebylo vůbec podkladu pro její vybírání, přísluší ve smyslu § 42 odst. 2 ob. fin. nov. č. 329/21 obci, resp. úřadu dohlédacímu, nikoliv státním úřadům finančním. Ustanovení to, pokud jde o obecní přirážky k státním daním nepřímým, nebylo změněno předpisem § 5 zák. č. 77/27.
(Nález ze dne 31. března 1932 č. j. 4925.)
Prejudikatura: Srv. Boh A 8142/29, 7941/29, 7830/29, Boh. F 5711/31.
Věc: Ludvík A., Antonín P. a Heřman S. v Užhorodě proti hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě o vrácení obecní přirážky k státní dani z masa.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-lé domáhali se u finančního ředitelství v Užhorodě vrácení 25% obecni přirážky k státní dani z masa, která byla prý ne- oprávněně od nich vybírána za dobu od 1. června 1921 do 1. července 1927. Žádostem nebylo fin. ředitelstvím v Užhorodě vyhověno z těchto důvodů: »Město Užhorod obdrželo od min. vnitra výnosem z 15. února 1921 povolení, aby se ve prospěch obecní pokladny vybírala 25% přirážka k dani z masa, počínaje dnem vyhlášení. Ve smyslu zák. 329/21 jest přípustno vybírati přirážky k daním spotřebním jen pokud jest to příslušným zákonem výslovně uvedeno a povoleno. V § 31 zák. č. 262/20 o dani z masa tohoto výslovného povolení není, naopak § 31 téhož zák. praví, že dosud udělená povolení zanikají a nemůže proto přirážka k dani z masa býti vybírána. Výnosem min. fin. č. 8089/28-4 B/11 b — č. 9788 —
470
z 21. května 1928 bylo rozhodnuto, že zmíněnou přirážku byla obec oprávněna vybírati jen do 31. prosince 1922. Jelikož však finanční úřady tuto přirážku pouze vybíraly a pak poukazovaly městu Užhorodu, lze nárok na vrácení uplatňovati pouze vůči městu Užhorodu.«
Odvolání byla nař. rozhodnutími zamítnuta z důvodů první stolice.
O stížnostech podaných na tato rozhodnutí uvážil nss:
St-lé vznesli u finančního úřadu státního nárok na vrácení zaplacené jimi obecní přirážky z důvodu, že přirážka neprávem byla vybírána. Poněvadž dříve, než se vrátí částka od poplatníka podle jeho tvrzení neprávem vybrána, je zkoumati, zdali byla odvedena v důsledku nějaké zákonné povinnosti čili nic, dlužno nař. rozhodnutím rozuměti tak, že jimi žal. úřad odepřel rozhodovati o tom, zda st-lé byli povinni zapraviti přirážky, jichž vrácení se domáhají a to z toho důvodu, že fin. úřady vystupovaly pouze jako výběrčí pro obec. St-lé naproti tomu zastávají stanovisko, že mohou žádati vrácení neprávem vybíraných přirážek od úřadu, kterému je zaplatili, tedy od státního finančního úřadu. Uplatňují tedy stížnostmi, že bylo věcí fin. úřadů zabývati se věcně žádostmi za vrácení přirážek a uznati, že přirážky byly neprávem odvedeny, a v důsledku toho pak zařídí, aby jim byly dotyčné částky vráceny.
Nss nemohl stížnostem dáti za pravdu.
Podle odst. 1 § 42 zák. č. 329/21 děje se výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek ke státním daním týmiž orgány, které byly pověřeny vybíráním příslušných daní státních. Vyšší úřad finanční rozhoduje o odvolání jen, pokud jde o přirážky nesprávně vypočtené (odst. 4), kdežto o opravném prostředku vytýkajícím, že přirážky byly stanoveny vyšší sazbou než odpovídá zákonné neb schválené výměře, rozhoduje bezprostřední úřad dohlédací (odst. 3). Ustanovení to bylo sice částečně změněno §em 5 zák. č. 77/27, avšak tato změna nemá pro sporný dnes případ významu, neboť ustanovení posléze citované týká se pouze přirážek k státním daním uvedeným v § 1 zák. č. 77/27 (viz citací § 1 v odst. 4 § 5), t. j. i k státním daním přímým, kdežto dnes jsou na sporu přirážky k státní dani z masa, tedy k státní dani nepřímé.
Z uvedeného plyne, že i o otázce, zda jest vůbec dán zákonný podklad pro předpis přirážky k státní dani nepřímé, mají rozhodovati podle § 42 ob. fin. nov. č. 329/21 úřady dohlédací, kdežto finančnímu úřadu přísluší jen rozhodovati o ciferním výpočtu přirážky na základě nesporného právního a skutkového základu.
Nespadá tedy rozhodování o tom, zda poplatník jest vůbec povinen přirážku takovou platiti, do kompetence finančního úřadu, a nemohou proto tyto úřady ani rozhodovati o tom, má-li mu býti přirážka vrácena z toho důvodu, že zde nebylo vůbec právního podkladu pro její vybírání. Finanční úřady vystupují tudíž, pokud jde o přirážky k dani nepřímé, jak žal. úřad správně uvedl, jen jako výběrčí pro obec, které jedině přísluší v první stolici řešiti otázku přirážkové povinnosti jakožto předpokladu pro eventuelní vrácení neprávem vybraných částek. Právem vyslovil tedy žal. úřad, že finanční úřady nejsou příslušný k řešení sporné otázky a že je věcí poplatníků, obrátiti se v této příčině především na město Užhorod.

Citace:

č. 9788. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 665-666.