Čís. 10446.

S hlediska věcné příslušnosti i s hlediska způsobu řízení jest sčítati pohledávky ze správy, jež zavinění nepředpokládají, a sčítati jest pohledávky na náhradu z důvodů zavinění (§ 932, poslední věta prvého odstavce obč. zák.), nikoli však pohledávky té a pohledávky oné skupiny.
(Rozh. ze dne 16. ledna 1931, R II 479/30.)
Za sporu o zrušení kupní smlouvy podle § 932 obč. zák. pro nestelnost koupené krávy, obmezil žalobce žalobní prosbu na náhradu 400 Kč za živení a za ošetřování krávy a na zproštění ze závazku zaplatiti zvěrolékaři 155 Kč za odbornou prohlídku krávy, neboť za sporu si strany vrátily jednak krávu, jednak kupní cenu. První soud vyhověl této obmezené žalobě co do druhého nároku zcela, co do prvního nároku částkou 180 Kč. Odvolací soud odmítl odvolání žalovaného z důvodu, že prý jde o dva samostatné nepatrné nároky a že v nepatrných věcech lze podati odvolání jen z důvodů zmatečnosti vypočtených v § 477 čís. 1 až 7 c. ř. s.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by, nehledě k důvodu, pro nějž odmítl odvolání, o něm podle zákona jednal. Důvody:
Přisvědčiti jest stěžovateli, že odvolací soud neprávem odmítl jeho odvolání. Nejde tu o dva samostatné nároky, nýbrž o dvě částky téhož nároku, vyvozovaného z téhož skutkového a právního důvodu, které tvoří jednotný nárok a musí býti nejen co do příslušnosti, pokud by na tom podle § 55 j. n. záleželo, nýbrž i co do způsobu řízení sčítány. Platí to i pro případ, že by obě řečené částky byly vyvozovány jen z titulu správy, při níž nezáleží na vině zcizitelově (sr. k tomu motivy k § 932 třetí novely k občanskému zákonu), i pro případ, že by byly vyvozovány z titulu náhrady škody podle poslední věty prvního odstavce § 932 obč. zák., jež zavinění předpokládá a není pouhým nárokem ze správy (srov. na př. rozhodnutí čís. 4749 a 6860 sb. n. s.). Jen kdyby jedna částka byla opřena o tento, druhá o onen titul, šlo by o dva samostatné nároky, ale tomu zde tak není. Ježto součet obou sporných částek, které jsou ještě předmětem odvolání, přesahuje hranici bagatelní (§ 448 c. ř. s.),‘neprávem odvolací soud odmítl odvolání podle § 471 čís. 2 a § 474 druhý odstavec c. ř. s.

Citace:

Čís. 10446.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 61-62.