Č. 12930.

Živnostenské právo. — Řízení správní: * V řízení o schválení náměstka v živnosti hostinské po právu již provozované není živnostenské společenstvo stranou.
(Nález z 9. června 1937 č. 22250/34.)
Věc: Společenstvo hostinských a výčepníků v Rychnově n. Kn. proti rozh. zem. úřadu v Praze z 9. května 1934 o provozování hostinské živnosti náměstkem a jeho schválení.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Podáním z 23. září 1933 žádala zúč. strana Františka P., provozující od r. 1920 právem vdovským hostinskou živnost v domě čp. 49 v Rychnově n. Kn., aby jí bylo povoleno provozovati tuto živnost náměstkem a aby jako náměstek byl schválen její syn Rudolf P.
Okr. úřad v Rychnově n. Kn. výměrem z 18. října 1933 této žádosti nevyhověl, ježto žadatelka nepodala průkazu způsobilosti Rudolfa P. k provozování živnosti hostinské ve smyslu zákona č. 112/1927 Sb., resp. neprokázala, že jmenovaný je podle § 3 cit. zákona od podání průkazu způsobilosti osvobozen.
Žal. úřad, zrušiv nař. rozhodnutím k odvolání zúč. strany výměr I. stolice, vyhověl její žádosti za povolení provozovati zmíněnou živnost náměstkem a navrženého náměstka Rudolfa P. schválil, uznav, že je podle § 3 odst. 1 bodu 1 lit. b) zákona č. 112/1927 Sb. od podání průkazu způsobilosti osvobozen.
Na toto rozhodnutí podává stížnost společenstvo hostinských a výčepníků v Rychnově n. Kn.
Maje rozhodovati o této stížnosti musil se nss v prvé řadě zabývati z moci úřední otázkou legitimace stěžujícího si společenstva bráti stížností k tomuto soudu v odpor rozhodnutí živnostenského úřadu, jímž bylo povoleno provozovati po právu již existující hostinskou živnost náměstkem a jímž náměstek majitelem koncese navržený byl schválen. V této otázce dospěl soud k odpovědi záporné.
Legitimace společenstva domáhati se stížností k nss přezkoumání zmíněného aktu živnostenského úřadu je podmíněna jeho legitimací rekursní, neboť subjektem oprávněným k podání soudní stížnosti je toliko strana, která se může v cestě instanční opravným prostředkem domoci konečného rozhodnutí příslušné nejvyšší stolice správní.
Odvolací právo živnostenských společenstev z rozhodnutí a opa- třeni živnostenských úřadů je positivně, a to způsobem vyčerpávajícím upraveno v § 116 a) živn. řádu, resp. ohledně živností hostinských a výčepnických též v §§ 18 a 20, na něž poslední odstavec § 116 a) odkazuje, pokud speciální předpisy, jako na př. § 32 zákona č. 198/1932 Sb., výslovně společenstvu odvolací právo nepropůjčují. V daném případě jde o schválení náměstka v živnosti po právu již existující. Nějakého výslovného ustanovení, že by živnostenskému společenstvu příslušelo odvolací právo i proti vyřízení oznámení o zřízení náměstka v dříve po právu již provozované živnosti řemeslné, resp. proti rozhodnutí o jeho schválení v provozované již živnosti koncesované podle § 55, pokud se týče § 19 živn. řádu, žádný předpis neobsahuje.
Rekursní právo společenstva v příčině provozování existující již živnosti náměstkem nelze z cit. předpisů živn. řádu, upravujících odvolací právo společenstva, ani jich výkladem vyvoditi. Pro živnost hostinskou a výčepnickou — o niž in concreto jde — mohou po této stránce pojmově přicházeti v úvahu toliko předpisy § 116 a) č. 1 a § 18 živn. řádu. Paragraf 116 a) č. 1 přiznává společenstvu odvolací právo v případě, že byl vydán živnostenský list na živnost řemeslnou nebo že byla propůjčena koncese na živnost koncesovanou, jestliže společenstvo podle předpisů §§ 14 f) a 23 a) podalo včas dobrozdání a rozhodnutí živnostenského úřadu se nestalo ve smyslu tohoto dobrozdání. Z doslovu této normy je patrno, že podle svého znění chce zachytiti jen ony případy, kde jde o opověď neb o propůjčení nového živnostenského oprávnění, že však nedopadá na případy, kde jde pouze o změnu ve způsobu provozu již dříve provozovaného živnostenského oprávnění, tedy o pouhé zřízení náměstka k provozování již existující živnosti. Stejně je tomu tak i v případě normovaném v § 18 živn. řádu, vztahujícím se speciálně na živnosti hostinské. I tato norma se týká toliko propůjčení nové, dosud neexistující koncese (arg. slova »chce-li někdo dosíci koncese«, »při propůjčení koncese« atd.) a nelze proto ani rekursní právo společenstva založené v předposledním odstavci této normy vztáhnouti na jiné případy, leč na případy nového propůjčení hostinské koncese, jak to ostatně cit. předpis zcela jasně vyjadřuje, stanově, že ve lhůtě v předchozím odstavci uvedené »přísluší odvolací právo i společenstvu, podalo-li včas své dobrozdání a byla-li koncese propůjčena proti jeho návrhu«.
Na podkladě těchto úvah dospěl nss k závěru, že živnostenské společenstvo není legitimováno bráti stížností k nss v odpor rozhodnutí živnostenského úřadu, jímž bylo povoleno provozovati po právu již provozovanou koncesi hostinskou náměstkem, resp. jímž náměstek majitelem koncese navržený byl schválen. Ale pak je stížnost společenstva nepřípustná a musila proto býti odmítnuta, aniž soud mohl vejiti na věcné vyřízení jejích námitek.

Citace:

Č. 12930.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 677-679.