Č. 12993.

Živnostenské právo. — Řízení správní: * Živnostenský úřad není u výkonu dozoru podle § 127 živn. řádu oprávněn ukládati živnostenskému společenstvu, aby vkladní knížky spořitelní opatřovalo vinkulací toho obsahu, že k vybírání vkladu je zapotřebí vidimace okr. úřadu.
(Nález z 5. října 1937 č. 4379/35-5.)
Věc: Společenstvo hostinských a výčepníků ve Slezské Ostravě proti rozh. zem. úřadu v Brně z 6. června 1935 o výkonu dozorčího práva.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje.
Důvody: Výměrem z 9. května 1935 nařídil okr. úřad ve Frýdku stěžujícímu si společenstvu na základě § 127 živn. řádu, aby veškeré vkladní knížky, na nichž jest uloženo u peněžních ústavů jak kmenové, tak také volné jmění společenstevní opatřilo doložkou, že »vklad lze vybrati na potvrzení podepsané starostou společenstva a jeho náměstkem a vidované okr. úřadem,« a aby takto vinkulované vkladní knížky předložilo do 14 dnů k nahlédnutí okr. úřadu.
Odvolání, jež stěžující si společenstvo podalo proti tomuto výměru, žal. úřad nař. rozhodnutím nevyhověl.
Jednaje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, vycházel soud z těchto úvah:
Žal. úřad, uznávaje sice právo společenstva nakládati se svým jměním autonomně, odůvodňuje zákrok živnostenského úřadu ustanovením § 127 živn. řádu, jednajícím o dohledu nad společenstvy. V odst. 1 tohoto zákonného ustanovení je nejprve zcela všeobecné ustanovení, že společenstva a zařízení a ústavy k nim přičleněné jsou pod dohledem živnostenského úřadu, načež se v dalších odstavcích uvádí, jak v některých konkrétních případech má živnostenský úřad při prová- dění dohledu postupovati. Nemůže býti sporu o tom, že žádný z konkrétních případů zde uvedených na daný případ nedopadá a že také v žádném z ostatních předpisů živn. řádu není speciální ustanovení, jež by opravňovalo dohlédací úřad uložiti společenstvu podrobenému jeho dozoru povinnost toho druhu, jak se stalo v daném případě. Mohl by tedy stížností potíraný příkaz obstáti jenom tenkráte, kdyby bylo lze najíti pro něj dostatečnou oporu, již v onom všeobecném předpisu, obsaženém v 1. odst. cit. § 127. Soud neshledal, že by uvedený příkaz se dal o toto všeobecné ustanovení opříti.
V právu dohledu je jistě již pojmově obsaženo právo přezvědu, jež dovoluje dohlédacímu orgánu používati všech prostředků, potřebných k tomu, aby se přesvědčil o činnosti, kterou má kontrolovati. S tím nutně je také spjata negativní povinnost kontrolovaného nebrániti dohlédacímu orgánu ve výkonu jeho přezvědné činnosti. Naproti tomu zřízení takovéhoto dozoru neznamená samo o sobě, zejména za dnešního režimu liberalistického, ještě tutelu, a zejména nerozumí se jím sama sebou povinnost kontrolovaného positivně spolupůsobil k usnadnění činnosti přezvědné (viz Háchův článek »Dozor« ve Slovníku veř. práva, sv. 1., str. 465). Ke vzniku takovéto positivní povinnosti bylo by tedy potřeba výslovného předpisu zákonného. Že také živn. řád chápe takto rozsah dohledu svěřeného živnostenským úřadům na společenstva, podává se z toho, že se neomezil na ono všeobecné ustanovení, dané v § 127 odst. 1, nýbrž vedle toho, zčásti v dalších odstavcích téhož paragrafu, zčásti i v některých předpisech jiných speciálně uvedl, jak má společenstvo k usnadnění výkonu úředního dozoru spolupůsobiti (srov. zejména §§ 115 q), 116 e), 119 a), 120 a) odst. 5, , 120 b). Tyto speciální předpisy byly by zbytečné, kdyby povinnost taková plynula již ze všeobecného ustanovení o dozoru. Ježto však, jak již uvedeno, nějaké zvláštní ustanovení, podle něhož by živnostenská společenstva byla povinna úřadu provádění jeho dozoru usnadňovati vinkulováním svých vkladních knížek a předkládáním jich před vybíráním vkladů k vidimaci úřadu, ani v živn. řádě, ani v jiném zákoně obsaženo není, nemá příkaz živnostenského úřadu opory v zákoně.

Citace:

č. 12993. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 854-855.