Č. 12947.

Samospráva obecní. — Řízení správní: * Zemský výbor není na základě § 96 čes. obec. zř. oprávněn zrušiti usnesení obecního zastupitelstva o prodeji kmenového majetku obce tehdy, když usnesení to bylo již pravoplatně schváleno okresním výborem.
(Nález ze 17. června 1937 č. 16955/36.)
Prejudikatura: Usnesení odb. plena z 12. dubna 1937 č. pres. 1778/36.
Věc: Karel S. v Kařezu (adv. Dr. Antonín Svoboda z Prahy) proti rozh. zem. výboru v Praze z 22. února 1933 o odprodeji obecního pozemku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zrušil zem. výbor v Praze podle § 96 čes. obec. zř. usnesení bývalé okr. správní komise ve Zbiroze z 23. května 1924, jímž bylo schváleno usnesení obec. zastupitelstva v Kařezu ze 6. února 1923 o odprodeji obecního pozemku č. kat. 450/1 st-li za cenu 1,10 Kč za 1 m³, jakož i toto usnesení obec. zastupitelstva.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss:
Základní stanovisko stížností hájené lze shrnouti v to, že zem. výbor nebyl vůbec oprávněn rušiti z moci úřední usnesení správní komise a v důsledku toho ani usnesení obec. zastupitelstva, ježto schválením odprodeje obecního pozemku příslušným bezprostředním dohlédacím úřadem se stal prodej pravoplatným a st-l z něho nabyl práva, které již rušeno býti nemohlo. Této námitce bylo dáti za pravdu.
České obecní zřízení stanovilo v § 96 zásadu, že kmenové jmění obce má zůstati neztenčeno; v § 97 bod 1 samo však připouští, aby věci náležející ke kmenovému jmění obce byly zcizeny, zastaveny nebo stálým břemenem zatíženy, arciť jen se schválením samosprávného úřadu dohlédacího. Na tom nebylo v podstatě změněno nic ani obec. fin. nov. č. 329/1921 Sb. Tento zákon v § 21 rozšířil zásadu neztenčeného zachování jmění obecního na všechen majetek obce, v § 23 připouští však — podobně jako § 97 obec. zř. — zcizení součástek kmenového jmění se schválením úřadu dohlédacího. Jak z uvedeného předpisu patrno, neplatí tedy zásada neztenčeného zachování kmenového majetku obce absolutně; je připustno kmenový majetek zciziti, zastaviti, zatížiti, arciť jen za podmínek zákonem stanovených.
Zákon nestanoví podmínky jiné, nežli že zcizení (a event. zastavení a zatížení) kmenového jmění potřebuje schválení dohlédacího úřadu. Usnesení obce, zciziti nějakou součástku kmenového jmění, samo o sobě není tedy právně účinné; aby působilo, musí k němu přistoupiti ještě schvalovací akt bezprostředního dohlédacího úřadu, t. j. podle § 99 org. zákona ve spojení s § 23 obec. fin nov. (u obcí nestatutárních) schvalovací akt okr. výboru. Zákon neříká nic o tom, za jakých materiálních předpokladů bylo by zcizení kmenového majetku obce přípustno, nýbrž váže je pouze schválením dohlédacího úřadu; ani tomuto úřadu nedává směrnic po té stránce, kdy schválení může uděliti a kdy je má odepříti. Poněvadž jde o akt hospodářský, je na snadě, že zákon chce míti zcizení kmenového majetku po stránce materiální posuzováno především s hledisek obecního hospodářství a že připouští zcizení, je-li s hlediska hospodářského se zřetelem na finanční stav obce a její správní úkoly, pro něž obecní hospodářství je toliko prostředkem, zcizení v celku posuzováno vhodno a účelno; uvážiti a posouditi tuto vhodnost a účelnost je ponecháno a uloženo dohlédacímu úřadu a tvoří vlastní jádro schvalovacího aktu.
Obec. fin. nov. ponechala nedotčený předpis § 96 obec. zř., podle něhož náleží okr. zastupitelstvu, resp. nyní podle § 99 org. zákona okr. výboru, »přihlížeti k tomu, aby jmění a statek kmenový, obcím a jejich ústavům náležející, zachovaly se neztenčeny«. Okr. výbor je tu povolán, aby ex offo kontroloval a uplatňoval splnění zákonné povinnosti uložené obci, aby své kmenové jmění zachovávala neztenčené. Soudu nebylo třeba zabývati se v celém rozsahu otázkou, co vše — vzhledem k různým možným způsobům »ztenčení« — ona povinnost obce obsahuje a jakými prostředky může pak dohlédací úřad na plnění povinnosti té dokročovati. V daném případě jedná se o zcizení součásti kmenového majetku obce, a jde jen o to, je-li zem. výbor oprávněn schválení, které bylo zcizovacímu usnesení obec. zastupitelstva dohlédacím orgánem samosprávným uděleno, odvolati, resp. zrušiti a na to z dozorčí moci podle § 96 obec. zř. zakročiti zrušením onoho usnesení obec. zastupitelstva.
Především nutno tu zdůrazniti, že § 96 obec. zř. dává dozorčí právo jen okr. zastupitelstvu, resp. nyní podle § 99 org. zákona okr. výboru, nikoli vedle něho také zem. výboru. I když se tedy benigna interpretatione přiznává — jak to činila dosavadní judikatura — dozorčí právo podle § 96 obec. zř. také zem. výboru jako vyššímu orgánu samosprávnému, nelze mu dozorčí právo to přiznávati samostatně vedle okr. výboru a nad okr. výborem, nýbrž jen na místo okr. výboru, když tento své dozorčí povinnosti neplní.
Nějaké všeobecné normy, která by zem. výboru dávala dozor nad tím, aby okr. výbor plnil své povinnosti, tedy také svou dozorčí popovinnost podle § 96 obec. zř., není — naopak je takový dozor zem. výboru nyní vzhledem k předpisům org. zákona vyloučen. Nemůže tedy zem. výbor — i když se mu již přizná dozorčí právo podle § 96 obec. zř. stejné jako okr. výboru — míti více práv nežli výbor okr. Sporná otázka tedy zní: jest okr. výbor oprávněn svůj akt, kterým schválil usnesení obec. zastupitelstva o zcizení kmenového jmění obecního, odvolati? Na otázku tu dlužno odpověděti záporně.
Schvalovací akt, jako každý jiný správní akt, když nabyl formální právní moci, stal se také materiálně pravomocným a nemůže býti odvolán, leč za podmínek obnovy řízení, nebo když to zákon výslovně připouští. Není normy, která by připouštěla, aby okr. výbor své schválení dané podle § 97 obec. zř., resp. § 23 obec. fin. nov. odvolal, dojde-li k jinému zhodnocení hospodářských momentů a tím k jinému úsudku o účelnosti a vhodnosti zcizovacího usnesení, nežli z něhož vycházel, schváliv původně toto usnesení. Pouhá změna hodnotných úsudků hospodářských není také důvodem pro obnovu řízení.
Nebyl-li však okr. výbor a důsledně ani zem. výbor oprávněn odvolati schvalovací akt okr. správní komise z 23. května 1924 a tento akt se svými účinky po právu trvá, pak nebylo tu vůbec právního podkladu pro dozorčí zákrok podle § 96 obec. zř. Důsledně dospěl soud — opíraje se o usnesení odborného plena z 12. dubna 1937 č. pres. 1778/36 — k závěru, že zem. výbor nebyl na základě § 96 čes. obec. zř. oprávněn zrušiti usnesení obec. zastupitelstva o prodeji kmenového majetku obce, když usnesení to bylo již pravoplatně schváleno okr. výborem (okr. správní komisi).

Citace:

Č. 12947.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 726-728.