Č. 12787.
Samospráva obecní. — Řízení správní: Usnese-li se obec. zastupitelstvo poskytnouti určitému subjektu dobrovolnou subvenci (ve formě převzetí placení anuit ze zápůjčky, kterou subjekt ten uzavře), nemá tento subjekt nároku, který by mohl uplatňovati v cestě instanční, na to, aby usnesení to bylo schváleno.
(Nález z 18. února 1937 č. 11133/37.) Věc: Dr. Pavel J. v Trnavě proti rozh. zem. výboru v Bratislavě z 9. října 1933 o převzetí nákladu na římskokatolickou školu obcí Maďarským Bělem.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obec. zastupitelstvo v Maď. Bélu se 17. května 1930 usneslo, že obec převezme placení ročních anuit zápůjčky, kterou sjedná římskokatolická církev na zbudování čtyřtřídní římskokatolické církevní školy v obci. Okr. výbor rozhodnutím z 8. listopadu 1930 vyslovil, že odpírá schválení uvedenému usnesení obec. zastupitelstva a zrušuje je pro nedostatek obligatorní závaznosti obce vůči stavbě římskokatolické školy. Odvolání předsedy římskokatolické školské stolice nař. rozhodnutím nebylo vyhověno.
O stížnosti uvážil nss:
Strana se domáhala u žal. úřadu toho, aby bylo zachováno v platnosti, resp. aby bylo schváleno usnesení obec. zastupitelstva v Maďarském Bélu ze 17. května 1930. Tímto usnesením převzala obec na sebe placení ročních anuit ze zápůjčky, kterou sjedná římskokatolická církev na zbudování církevní školy v obci. Soudu bylo předem zkoumati, zdali st-l jakožto zástupce této církve mohl žádati, aby zmíněné usnesení bylo zachováno v platnosti, resp. aby bylo schváleno.
Nárok na to, aby usnesení učiněné obcí v oboru její působnosti nebylo vyšším úřadem měněno neb rušeno, může uplatňovati vedle osoby, jež na vydání tohoto usnesení měla právní nárok, toliko obec jako subjekt projevivší usnesením svou vůli. Jenom tam, kde jde o smluvní projev obce, t. j. kde usnesení obec. zastupitelstva směřuje k uzavření smlouvy s osobou jinou, a usnesení to se buď rozhodnutím vyššího úřadu ruší nebo se jemu odpírá potřebné schválení dozorčí, přiznává se v ustálené judikatuře (srov. na př. nál. Boh. A 3116/24, 8057/29, 8305/29, 8913/30, 9959/32) právo domáhati se zachování takového usnesení vedle obce také druhé smluvní straně, t. j. kompaciscentu.
Že v daném případě církev římskokatolická na převzetí placení ročních anuit ze zápůjčky, již hodlá uzavříti, neměla nároku, o tom není sporu. Usnesení obce nesměřuje ani k uzavření smlouvy; šlo o veřejno-právní akt, jímž obec, přejímajíc závazek svrchu uvedený, udělovala ze své vůle subvenci (srov. nál. Boh. A 10266/33). Nebyla tedy církev římskokatolická vůbec oprávněna domáhati se u žal. úřadu zachování, resp. schválení zmíněného usnesení obec. zastupitelstva. Když žal. úřad vzal odvolání církve ve věcnou úvahu a zamítl je z meritorních důvodů, nelze shledati, že tím bylo porušeno nějaké subjektivní právo strany ve smyslu § 2 zákona o ss.