Čís. 6389.

Prozatímní opatření podle §u 382 čís. 6 ex. ř. lze povoliti pouze tehdy, byl-li odpůrce ohrožené strany knihovním vlastníkem nemovitosti v době návrhu na povolení prozatímního opatření.
(Rozh. ze dne 20. října 1926, R I 915/26.) — Čís. 6389 —
1502
Ku zajištění nároku z kupní smlouvy domáhal se kupitel proti prodavatelce Bertě S-ové povolení prozatímního opatření zákazem zcizení, zavazení a zastavení jedné čtvrtiny deskového statku J. a rustikálních nemovitostí, zapsaných v pozemkových knihách obcí J., С. а V. Soud prvé stolice prozatímní opatření povolil, rekursní soud návrh na povolení zamítl. Nejvyšší soud ohledně rustikálních nemovitostí obnovil usnesení prvého soudu, ohledně deskového statku napadené usnesení potvrdil.
Důvody:
Z doslovu stěžovatelova návrhu a zvláště ze žádosti o knihovní poznamenání zákazu zcizení, zavazení a zastavení jedné čtvrtiny nemovitostí, o něž jde, jest zřejmo, že stěžovatel měl na mysli zatímné opatření podle §u 382 čís. 6 ex. ř., jež předpokládá, že odpůrce ohrožené strany jest knihovním vlastníkem postižené nemovitosti. Plyne to z ustanovení §u 384 druhý odstavec ex. ř., že zákaz knihovně jest poznamenati z moci úřední, ale také z předpisu §u 21 knih. zák. o knihovním předchůdci. Jelikož v době podání návrhu na povolení zatímního opatření odpůrkyně Berta S-ová nebyla již knihovní vlastnicí statku J., zapsaného ve vložce čís. 651 zemských desk, pokud se týče jeho ideální polovice, právem bylo vyhověno jejímu rekursu, pokud zákaz se týkal jedné čtvrtiny tohoto J-ského statku, prodané prý ohrožené straně. Odpůrkyni Bertě S-ové nedostávalo se totiž v této příčině pasivní legitimace a nemohl by se stěžovatel dovolávati ustanovení §u 22 knih. zák. o oprávnění posledního nabyvatele nemovitosti neknihovně zcizené několika osobám, jelikož odpůrkyně Berta S-ová není posledním nabyvatelem, jím naopak jest, pokud jde a polovici Berty S-ové, Dr. Karel Z. Ve směru tom nebylo proto dovolacímu rekursu vyhověno. Jinak má se věc, pokud jde o jednu čtvrtinu rustikalií, t. j. nemovitostí zapsaných ve vložkách čís,. 12 a 38 poz. kn. kat. obce J., čís., 72 poz. kn. kat. obce C. a čís. 81 poz. kn. kat. obce V., jež podle výtahu z pozemkové knihy v době podání návrhu na povolení zatímního opatření ještě byly připsány Bertě S-ové jednou polovicí. Zde má odpůrkyně ohrožené strany pasivní legitimaci v této věci a nezáleží na tom, že Berta S-ová tuto svou polovici ke zmíněným pozemkům, z nichž původně jednu čtvrtinu prý prodala ohroženému Františku M-ovi. později celou prodala Jarmile M-ové, a že tato tuto polovinu a jednu čtvrtinu k těmto nemovitostem již dříve na ni knihovně převedenou prodala Dru. Karlu Z-ovi, pokud jen prodej nebyl proveden v pozemkové knize. Naopak svědčí tyto okolnosti jen o tom, že jest tu obava knihovního převodu a tedy obava, odůvodňující návrh na povolení navrženého zatímného opatření. Poněvadž pak i nárok byl dostatečně osvědčen, zejména, když sama odpůrkyně připustila, že byla ochotna manželům Františku a Jarmile M-ovým prodati svou polovici a že by jim svou polovinu byla i prodala, kdyby byli splnili podmínky kupní smlouvy, jest ohledně těchto rustikalií rozhodnutí rekursního soudu zamítající návrh ohroženého na povolení zatímného opatření soudní zapovědí ve smyslu §u 382 čís. 6 ex. ř. nesprávné a bylo proto ve směru tom dovolacímu rekursu vyhověno a obnoveno usnesení prvého soudu, vydané o odporu ohrožené strany. Na věci neměnilo by ničeho, kdyby bylo pravdou, že statek J. a rustikalie, o něž tu jde, prodány byly jako celek, neboť rozhoduje toliko, že v době podání návrhu na povolení zatímného opatření byla odpůrkyně Berta S-ová knihovní vlastnicí rustikalií, když, jak bylo zdůrazněno, jinak byl osvědčen jak nárok, tak obava.

Citace:

č. 6389. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 465-467.