Č. 7201.

Stavební právo. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: * Výrok min. soc. péče, že příspěvky dle § 27 odst. 1. bodu 2. zák. o stav. ruchu č. 35 z r. 1923, jež vlastník domu cedoval knihovnímu věřiteli, bude tomuto vypláceti jen tak dlouho, dokud nebude umo- řen knihovní dluh, a dokud cedent zůstane vlastníkem domu, nepodléhá jako pouhé prohlášení strany kognici nss-u.
(Nález ze dne 4. dubna 1928 č. 8268).
Věc: Firma »Továrna na portlantský cement a výroba vápna Leo Cz. a spol.« v B. proti ministerstvu sociální péče o postoupení příspěvku na stavbu obytného domu dle zák. o stav. ruchu.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Min. soc. péče v dohodě s min. veř. prací a min. fin. udělilo dle zák. o stav. ruchu ing. Františku H. v Brně podporu na stavbu obytného domu, záležející v ročních příspěvcích na zúročení a úmor stav. nákladu po dobu 25 let (§ 27 odst. 1 bod 2 zák. č. 35 z r. 1923). Inž. František H. oznámil podáním z 20. května 1926, že postoupil příspěvky dosud nevyplacené firmě Leo Cz. a spol., jež má na domě zajištěnou pohledávku 300 000 Kč, a žádal, aby nesplacené příspěvky byly příště poukazovány přímo této firmě. — Min. soc. péče vyrozumělo žadatele nař. výnosem, že počínaje koncem čtvrtletí červenec-září 1926 zařizuje pravidelné placení příspěvků prostřednictvím pošt. úřadu šekového do rukou firmy Leo Cz. a spol., ale jen do té doby, dokud nebude umořen svrchu uvedený hypotekární dluh žadatelův, a dokud žadatel bude knihovním vlastníkem nemovitosti.
Stížnost firmy Leo Cz. a spol., směřující proti časovému omezení vyplácení příspěvků do jejích rukou, shledal nss nepřípustnou z těchto důvodů:
Zákon o stav. ruchu č. 35/23 snažil se čeliti bytové nouzi mimo jiné též tím, že zmocnil státní správu, aby udílela podpory na stavby obytných domů. Podpora ona měla se díti buď ve formě, že stát zaručil se věřitelům stavebníka za zápůjčky na provedení stavby poskytnuté (§ 27 odst. 1 bod 1), nebo že vzal na se břemeno platiti majiteli domu po 25 let roční příspěvek na zúročení a úmor řádně zjištěného stav. nákladu (§ 27 odst. 1 bod 2), nebo konečně, že zúročil jen díl přípustné zápůjčky a poskytl příspěvky na zúročení a úmor části stav. nákladu (§ 27 odst. 1 bod 3). Veškeré tyto druhy státní podpory, tedy zejména i podpora uvedená na místě druhém, o kterou v tomto případě jde, záležejí v tom, že stát za účelem oživení stav. ruchu bere na sebe soukromoprávní závazky, na základě nichž stává se buď rukojmím stavebníkovým, nebo jeho dlužníkem, nebo obojím.
Správním aktem, jímž podpora se udílí, »a který nesporné má ráz správního opatření, zakládá se tedy určitý poměr soukromoprávní mezi státem na straně jedné a věřiteli stavebníka, resp. stavebníkem samým na straně druhé. Ceduje-li stavebník své nároky z tohoto poměru plynoucí osobě třetí (stranou ponechána budiž otázka, má-li cese taková účinky vůbec a jaké), pak i poměr této osoby ke státu nemůže býti jiný, než je poměr cesionáře soukromoprávního nároku k debitori cesso, tedy opět jen poměr soukromoprávní. Vázal-li tedy žal. úřad své prohlášení, že bude dlužné příspěvky vypláceti stěžující si firmě jako cessionářce, na určité výhrady, pak prohlášení jeho a výhrady k němu připojené nemají povahu rozhodnutí neb opatření adm. úřadu, naříkatelného stíž- ností k nss, nýbrž mají charakter pouhého prohlášení úřadu jménem státu jako dlužníka, od něhož se požaduje soukromoprávní plnění. Takové prohlášení ovšem vymyká se dle § 2 zák. o ss kognicí nss-u.

Citace:

Č. 7201. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 534-536.