Čís. 10343.

Odkazovník a pozůstalostní věřitel mají účast při zřízení pozůstalostního soupisu jen za předpokladu § 812 obč. zák. Jinak nemají tyto osoby právo býti při soupisu a, nejde-li ani o případ § 783 obč. zák., nelze jim přiznati ani oprávnění k rekursu do opatření pozůstalostního soudu, jímž nařídil odhad.
(Rozh. ze dne 22. listopadu 1930, R I 774/30).
Do opatření pozůstalostního soudu, jímž byl nařízen odhad v řízení o pozůstalostí Anny R-ové, podal rekurs konvent Milosrdných bratří. Rekursní soud rekurs odmítl. Důvody: Stěžovatel k Anně R-ové, pokud se týče k její pozůstalosti není ani dědicem, ani odkazovníkem, ani věřitelem. Poměr stěžovatelův k pozůstalosti Anny R-ové jest jen ten, že podle závěti Františka R-a má stěžovatel obdržeti část domu, která z pozůstalostí Anny R-ové připadla Františku R-ovi (jeho dědicům). Tuto část domu nemá tedy stěžovatel obdržeti z pozůstalosti Anny R-ové, nýbrž z pozůstalosti Františka R-a, má zákonný zájem jen na projednání pozůstalosti Františka R-a a může jen v této pozůstalosti své nároky uplatňovati. Není proto stěžovatel oprávněn, by podle § 9 nesp. říz. podal rekurs do usnesení vydaného v pozůstalostním řízení o jmění Anny R-ové a bylo stížnost jako nepřípustnou odmítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody:
Vývody stížnosti nejsou s to, by otřásly správnými důvody napadeného usnesení, vrcholícími v tom, že stěžovatel není oprávněn ke stížnosti do usnesení prvého soudu. Oprávnění to nelze stěžovateli přiznati, ani kdyby byly správnými předpoklady, z nichž stěžovatel vychází. Jde o odhad nemovitosti v pozůstalostním řízení, v němž se zákonní dědici přihlásili k pozůstalosti ze zákona výminečně. Odhad jest v takovém případě součástkou soupisu (§ 92 a 102 nesp. říz.), jehož pořízení se děje, jak předpisuje zákon v § 95 nesp. říz., za účasti osob v ustanovení tom blíže uvedených, k nimž jest připočísti i nepominutelného dědice, činícího nárok na povinný díl (§ 804 obč. zák.). Vyhradil tudíž zákon odkazovníku a pozůstalostnímu věřiteli účast při zřízení soupisu jen za předpokladu § 812 obč. zák., o nějž tu nejde. Nemají-li jinak osoby ty právo býti při soupisu a nejde-li ani o případ § 783 obč. zák., nelze jim přiznati ani oprávnění k rekursu do opatření pozůstalostního soudu, jímž nařídil odhad.

Citace:

č. 10343. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 761-762.