Čís. 16904.

Mimo výjimky stanovené v malém přídělovém zákoně č. 93/1931 Sb. z. a n. jest i k vkladu zástavního práva bez souhlasu ministerstva zemědělství na nemovitosti přidělené z pozemkové reformy potřebí důkazu potvrzením uvedeného ministerstva, že celková výměra půdy nabyté přídělem nepřesahuje 5 ha. Nestačí údaje o plošné výměře obsažené v trhové smlouvě, třebas chválené obvodovou úřadovnou pro pozemkovou reformu.
(Rozh. ze dne 4. května 1938, R I 276/38.)
Jaroslav a Aloisie K-ovi navrhli v knihovní žádosti, aby bylo na nemovitosti připsané jim ve vložce č. 483 a 128 poz. knihy M. vloženo zástavní právo pro pohledávku Okresní záložny hospodářské v K. H. 7 000 Kč s přísl., ačkoliv na uvedených nemovitostech byl poznamenán zákaz zcizení bez svolení státního pozemkového úřadu. Knihovní soud vyhověl návrhu. Důvody: Souhlasu k zatížení vložky č. 483 není potřebí, ježto od vkladu vlastnického práva uplynulo více než 6 let a výměra nemovitostí v nich zapsaných podle trhové smlouvy ze dne 24. října 1925 schválené státní obvodovou úřadovnou pro pozemkovou reformu v P., nepřesahuje 5 ha. Rekursní soud k rekursu státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu v P. zamítl návrh.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu navrhovatelů.
Důvody:
V knihovní vložce navrhovatelů č. 483 v M. jest pod datem 6. listopadu 1926 poznamenáno, že se k dalšímu zcizení vyžaduje schválení státního pozemkového úřadu. Není třeba zabývati se otázkou, zdali v uvedeném zákazu zcizení jest obsažen i zákaz zatížení, neboť za účinnosti zákona č. 93/1931 Sb. z. a n. nelze přídělové pozemky, které nebyly přiděleny jako rolnický nedíl, až na výjimky v řečeném zákoně stanovené, po dobu uvedenou v § 2, odst. 1 a 2, uved. zák. a vlád. nař. č. 125/1935 mezi živými zciziti, zatížiti a propachtovati, leda se svolením státního pozemkového úřadu, nyní ministerstva zemědělství, poněvadž zákaz ten zatěžuje ony pozemky již ze samého zákona, i když není v pozemkové knize vyznačen (plen. usnesení č. 12916 Sb. n. s.). Prvý soud povolil navrhovaný vklad práva zástavního, odůvodniv to tím, že není potřebí souhlasu k zatížení, ježto šestiletá lhůta podle § 2 zák. č. 93/1931 a vlád. nař. č. 125/1935 Sb. z. a n. již uplynula a výměra nemovitostí zapsaných ve vložce č. 483 v M. nepřesahuje podle trhové smlouvy ze dne 24. října 1925 pět hektarů. Avšak podle § 6, odst. 2, zák. č. 93/1931 jest v návrhu na výmaz omezení vlastnického práva prokázati potvrzením státního pozemkového úřadu, nyní ministerstva zemědělství, že celková výměra půdy nabyté přídělem nepřesahuje 5 ha. Je-li tedy takového průkazu třeba k výmazu knihovní poznámky omezení vlastnického práva, jest ho též třeba k vkladu práva zástavního bez souhlasu ministerstva zemědělství. Údaj plošné výměry uvedený v trhové smlouvě nemusí býti spolehlivý a není vyloučeno, že vlastníkům dotčených nemovitostí byly přiděleny ještě jiné pozemky. Když tedy rekursní soud nepokládal knihovní žádost hledíc na ustanovení § 6 zák. č. 93/1931 Sb. z. a n. za dostatečnou a zamítl ji, nelze v tom spatřovati nesprávné právní posouzení.

Citace:

č. 16904. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 691-693.