Č. 115.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí (Čechy): Řízení předepsané v § 18 dávk. řádu pro vyšetření hodnoty, zejména obligatorní soudní odhad, neplatí pro vyšetření výše nákladů na zvýšení hodnoty nemovitostí, které dle § 9 č. 1 jest k nabývací hodnotě připočítati. Vyšetření této připočítací položky dějž se dle všeobecných zásad administrativního řízení, zejména za šetření zásady slyšení stran.

(Nález ze dne 31. května 1919 č. 2604.)
Prejudikatura: Nález č. 75.
Věc: Barbora Habartová, majitelka domu v Milevsku (adv. Dr. M. Kotner z Milevska) proti Zemské správní komisi pro království České v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se jako nezákonné.
Důvody: Stěžovatelce předepsána byla z prodeje domku č. p. 502 v Milevsku, patřivšího společně jí a jejímu muži a prodaného za 6700 K, dávka z přírůstku hodnoty penízem 552 K 13 h. Při tom připočten k původní nabývací ceně pozemku dle § 9, č. 1 dávk. řádu stavební náklad domku ve výši 3870 K.
Stížnost proti platebnímu rozkazu podaná, dožadující se připočtení stavebního nákladu 5100 K, udaného v čas a potvrzeného spolupodpisem stavitelovým, zamítnuta z důvodu prekluse ve smyslu § 18 dávk. řádu.
Nejvyšší správní soud, jenž dle zák. z 2. listopadu 1918 č. 3 sb. zák. jest příslušný rozhodovati o této stížnosti podané dne 29. září 1918 u c. k. správního soudu ve Vídni, uvážil toto:
Stížnost navrhuje zrušení naříkaného rozhodnutí pro nezákonnost, rozvádí, že podání, jež žalovaný úřad nepovažoval za námitky proti stavebnímu nákladu 3870 K, stanovenému vyměřovacím úřadem v řízení ukládacím, vskutku námitky obsahuje a vytýká žalovanému úřadu, že měl konati šetření o stavebním nákladu 5100 K.
Tím stížnost uplatňuje, že nemělo se tu užíti řízení dle § 18 dávk. řádu. V tom dává jí nejvyšší správní soud za pravdu, poněvadž řízení dle § 18 týká se vyhledání zcizovací a nabývací hodnoty nemovitosti, netýká se však zjištění výše nákladů, jež mají se dle § 9, č. 1 k nabývací ceně (hodnotě) připočísti. Vždyť již z nadpisu § 18: »Jak se hodnota vyhledá« jest zřejmo, že tu jde jen o vyhledání »hodnoty«. Co se touto »hodnotou« rozumí, praví obsah § 18 sám. Dle jeho 1. odst. ve spojení s § 5 je jasno, že v § 18 jde jen o hodnotu v době zcizení a nabytí, která nastupuje na místa ceny zcizovací a nabývací, jež jinak zásadně platí za hodnotu zcizovací a nabývací. »Hodnota« nastupuje však na místo »ceny« dle § 5 jen v případech v řádu zvláště uvedených, t. j. v případech §§ 8, 10 a 11, odst. 4, v nichž všech jde však výlučně jen o hodnotu převáděné nemovitosti.
Také celý dávkový řád užívá stereotypně pojmu »hodnota« jen při převáděné nemovitosti samé nebo její části.
Při bližším přihlédnutí k § 9, č. 1 nutno dospěti dále k tomu, že připočítává se nikoli »hodnota« nákladů těch, jak jeví se v rozhodné době zcizení v trvalém zvýšení celé hodnoty nemovitosti, nýbrž výše nákladů skutečně vynaložených, jež mnohdy ani objektivně v době potřebného zjišťování nedá se dostatečně zachytiti.
Řízení § 18 vyhrocuje se na konec v soudní odhad vyhledávané hodnoty. Ale již pouhý pohled na příklady započítatelných změn v § 9, č. 1 uvedené poučuje, že by dodatečný soudní odhad někdy vůbec ani nebyl s to, aby zjistil výši nákladu původně vynaloženého.
Ze všech těchto důvodů dochází nejvyšší správní soud k jedině možnému výkladu, že jest nepřípustno, užíti řízení upraveného § 18 na případy zjišťování nákladů uvedených v § 9, č. 1. Jejich připočítatelná výše vyšetří se dle všeobecných zásad administrativního řízení, ježto dávkový řád nepředpisuje pro tento případ žádného řízení zvláštního.
K témuž výsledku dospěl již tento soud v nálezu z 8. dubna 1919 č. 1704, k němuž se tu také odkazuje.
Dle toho byl v daném případě co do výše sporný stavební náklad zjišťován nesprávnou cestou, vzniklou z mylného právního názoru žalovaného úřadu. Naříkané rozhodnutí na tom spočívající odporuje tudíž zákonu, i musilo dle § 7 zák. o správ. soudě býti zrušeno.

Citace:

č. 115. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 256-257.