Hejtmanství okresní.

Zeměpanské politické úřady I. stolice nazývají se okresní hejtmanství, jimž náleží spravovati záležitosti správní, jež výslovně nejsou jiným úřadům a orgánům, jmenovitě ne orgánům samosprávným přikázány.
I. Organisace provedena byla zákonem ze dne 19. května 1868 č. 44 ř. z., kterýmž bylo oddělení správy od soudnictví čl. 14. zákl. st. zákona ze dne 27. prosince 1867 č. 144 ř. z. stanovené ve skutek uvedeno.
Hejtmanství okresní zřízena byla na místě úřadů okresních zák. ze dne 19. ledna 1853 č. 10 utvořených, tak že úřední okresy jednotlivých hejtmanství okresních zabírají z pravidla 2 aneb více okresů těchto bývalých úřadů okresních. Hranice obvodů soudních, jednotlivých obcí a místních obcí, jež společně záležitosti své spravují, jakož i obvodů statkových, nemají býti proťaty hranicemi politických okresů úředních (§10 jmen. zák.). Obvody politických okresů úředních ustanovují se zvláštními nařízeními. V čele hejtmanství okresního jest okresní hejtman náležející do VII. třídy hodnostní (§11 jmen. zák.; § 4 zák. ze dne 15. dubna 1873 č. 52 ř. z.), jehož jmenuje ministr vnitra (§ 13. jmen. zák.). K ruce přidáni jsou okresnímu hejtmanu komisaři okresní (jsoucí v IX. třídě hodnostní) a kromě
těchto též místodržitelští koncipisté. (§ 6. zák. ze dne 15. dubna 1873 č. 52 ř. z.) Okresní hejtmani dostávají dále přiměřené obnosy paušální ku zapravení úředních a kancelářských potřeb, cestovních a stěhovacích nákladů, dále platů služebnictva hejtmanství okresního a výloh s obstaráváním prací písařských spojených.
II. Príslušnosť.
§ 11 zák. ze dne 19. května 1868 č. 44 ř. z. ustanovuje, že všechny záležitosti, které příslušely dřívějším úřadům okresním, náležejí v působnosť
hejtmanství okresních, ač-li ovšem zákonodárství jednotlivé ze záležitostí těchto již nepřikázalo zastupitelstvům okresním a obecním, (zák. ze dne 19. května 1868, č. 44 ř. z. vypočítává záležitosti politické správy, které v nejvyšší stolici v obor působnosti ministerstev vnitra, osvěty a vyučování, obrany zemské, veřejné bezpečnosti a orby náležejí (§ 3), čímž ovšem částečně omezena jest též příslušnosť okresních hejtmanství, jakožto nejnižších politických úřadů správních). Nařízením ministerstva vnitra ze dne 30. srpna r. 1868 č. 123 ř. z. přenesen byl veškeren obor působnosti, jenž náležel dřívějším úřadům krajským, na hejtmanství okresní. Obor působnosti okresních a krajských úřadů stanoven jest nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. srpna 1852 a vyhlášen nařízením ministerstev vnitra, práv a financí ze dne 10. ledna 1853 č. 10 ř. z. ve druhé hlavě příloh A. a B. Dle § 22 přílohy A. náleží do oboru působnosti úřadu okresního, pokud ovšem nejsou k tomu ustanoveny jiné orgány, bezprostřední péče o provádění zákonů, o udržování bezpečnosti, veřejného pokoje a řádu, o podporování obecného dobra ústavy jich dozoru svěřenými. Dle toho lze obor působnosti hejtmanství okresních pouze negativně vymeziti: Okresní hejtmanství příslušná jsou pro všechny záležitosti správní, které zvláštními zákony jiným orgánům přikázány nebyly. V § 23 a násl. jmen. příl. A vypočteny jsou toliko podrobnosti všeobecného předpisu právě uvedeného; dle toho přísluší okresním hejtmanstvím: péče o vyhlašování zákonů a ostatních nařízení závazných, zjišťování hranic, činiti opatření proti nouzi, udržovati veřejný pořádek při rušení držby, spolupůsobení při záležitostech zemědělských, policie živnostenská, spolupůsobiti při sčítání obyvatelstva, při odvodech vojenských, při obstarávání přípřeží a ubytování, vlastní správa policejní, dohled nad tiskem a časopisectvem, jakož i nad spolky, policie cizinecká, ač nepřísluší-li tato jiným orgánům, vykonávati policii polní, lesní, honební a vodní, rozhodovati o záležitostech právních, které zvláštními předpisy přikázány jsou úřadům politickým, dohled nad nadacemi, udíleti dispens od ohlášek, je-li nebezpečí blízké smrti, jakož i vůbec spolupůsobiti při vykonávání předpisů věcí duchovních se týkajících. Dle čl. 16. obecního zákona ze dne 5. března 1862 č. 18 ř. z. přísluší okresním hejtmanstvím dohled k obcím, aby tyto obor své působnosti nepřekročily a oproti zákonům nejednaly. Nejedná-li se o usnesení obecního výboru, proti kterýmž odvolati se jest ku vyššímu zastupitelstvu obecnímu, přísluší okresnímu hejtmanství rozhodovati o stížnostech proti nařízením představenstva obecního, jimiž zákony by se porušily nebo chybně použily. Článkem 5. říš. zák. obec. odst. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12 přikázány byly obcím záležitosti, jež dle jmen. příl. A. náležely dříve okresním úřadům. Okresní hejtmanství obstarávají dále v I. stolici službu berní (výn. min. fin. ze dne 10. září 1868 č. 120 ř. z.); toliko v Linci, v Solnohrade, v Celovci, v Lublani, Terstu, Opavě a Černovicích zřízeny byly zvláštní místní komise berní. Hejtmanstvím okresním náleží dále prostřednictvím okresního šikovatele jim přiděleného vésti v patrnosti dovolence a záložníky vojska. Dle zákona ze dne 23 května 1873 č. 121 ř. z. spolupůsobí okresní hejmanství při sestavování listiny porotců (viz čl. Porotci); konečně jsou okresní hejtmanství dle zák. ze dne 26. února 1876 č. 19 ř. z. služebním úřadem pro stanoviště četnická v jich okresích zřízená a co takový řídí službu bezpečnostní četníky konanou a má dozor nad ní. Okresnímu hejtmanu propůjčeno jest zvláštními zákony zemskými předsednictví okresní rady školní. (Podrobnosti o příslušnosti okresních hejtmanství viz v článcích jednajících o službě správní.)
III. Království České.
Nařízením min. vn. ze dne 31. července 1868 č. 114 ř. z. zřízeni byli t. zv. dozorčí okresní hejtmani. Okresním hejtmanům v někdejších krajských městech (v Budějovicích, v Karlíně, Mladé Boleslavi, Chrudimi, Čáslavi, Chebu, Jičíně, Hradci Králové, Litoměřicích, Plzni, Písku, Žatci a
Táboře) přísluší dle § 1 jmen. nař. obstarávání věcí místodržitelských na základě § 9 zák. ze dne 19. května 1868 č. 44 ř. z. a dozor nad úřady podřízenými. Tito mají obor působnosti v § 8 jmen. nař. omezený jen pro svoji osobu. Nemohou-li tito hejtmanové pro trvalou překážku úřad svůj vykonávati, ustanoví jim místodržitel zástupce.

Citace:

Hejtmanství okresní. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 507-509.