O risiku hospodářské produkce, jež charakterisuje poměr spolupodnikatelský ve smyslu úrazového zákona, lze mluviti jen tehdy, když hospodářská činnost v podniku jako taková podle svého výsledku mohla by míti za následek hospodářské újmy pro spolupodnikatele.

Osoba A koupila ve veřejné dražbě zařízení podniku úrazovým pojištěním povinného od osoby В a zakoupený inventář zapůjčila bezplatně a bezúročně téže osobě k provozování podniku.
Na sporu byla otázka, zda právem jest vzhledem k tomu pokládati s hlediska úrazového zákona osobu A spblupodnikatelem osoby B.
Paragraf 11 úrazového zákona stanoví, že za podnikatele podniku povinného pojištěním pokládá se ten, na jehož účet provozování se děje. Ustanovení toto vyložila judikatura v ten rozum, že provozování se děje na účet určité osoby tehdy, když tato osoba má risiko hospodářské produkce a když jí připadá důsledně i zisk z této produkce (podnikatelský zisk) (srovn. na př. nález Boh. A. 7995/29).
Při podniku, na němž je materielně zúčastněno více osob, dá se jen dle povahy jednotlivých případů posoudí ti, lze-li všechny účastníky považovati za podnikatele clili nic. Pouhý hospodářský zájem na výsledku provozováni určitého podniku sám o sobě ještě nezakládá poměr spolupodnikatelský.
Okolnost, že stěžovatel vložil do podniku zařízení, a že toto stěžovatelovo zařízeni může býti při provozování podniku poškozeno a zničeno, sama o sobě není znakem, že stěžovatel má hospodářské risiko provozu, neboť o něm bylo by lze mluviti jen tehdy, kdyby hospodářská činnost jako taková dle svého výsledku mohla míti za následek, že nastane poškození nebo ztráta zařízení závodu. Půjčila-li však osoba A osobě В zařízení podniku k bezplatnému používání, aniž je, jak tvrdí, na finančním efektu provozování podniku interesována, nejde při nebezpečí poškození nebo ztráty zařízení podniku o risiko podnikatelské, nýbrž jde o risiko, které má každý, kdo půjčuje někomu jinému určité věci k bezplatnému užíváni, že tyto půjčené věci budou v době zapůjčení poškozeny. Nelze přece důvodně míti za to, že by majitel zařízení, jehož je potřeba k provozování podniku, půjčil-li toto zařízení nějaké osobě k provozování podniku, byl již proto podnikatelem, poněvadž poškození nebo zničení půjčeného zařízení by se ho materielně nedotklo.
K založení poměru spolupodnikatelského se vyžaduje, aby vzájemný vztah podnikatele k osobě jiné byl takový, že tato osoba půjčivší zařízení k účelu provozování podniku, měla úmysl a možnost bezprostředně participovati na výnosu podniku v ten způsob, že se jí poskytuje za její přispění v podniku protiplnění, záležející v účasti na celém výtěžku podniku, čímž toto protiplnění nabývá povahy zisku podnikatelského (srovn. Boh. A 7995/29 a 12646/36).
Nález ze dne 26. října 1937 č. 15040/37.

Citace:

O risiku hospodářské produkce, jež charakterisuje poměr spolupodnikatelský. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1937, svazek/ročník 76, číslo/sešit 10, s. 621-622.