Rozkaz armadní

jest nařízení, které jedině a výhradně může vydati Jeho Veličenstvo císař a král jakožto nejvyšší pán vojska a kteréž týká se veškeré válečné moci říše. Armádní rozkazy vydávají se jen za příležitostí obzvláště důležitých a slavnostních. Tak oznámil císař ku př. armádním rozkazem trupám nastoupení vlády, rovněž i manifesty vydané za posledních válek. Uzavření míru, propůjčení vyznamenání za osvědčenou statečnost před nepřítelem, projev uznání mocnářova chrabrým trupám v poli, dík císaře a krále za všecky projevy u příležitosti pětadvacetiletého jubilea panování, zavedení nového reglementu, zřízení nových vyznamenání, uznání vyslovené panovníkem vojsku za prokázanou zdatnost ve velkých cvičeních — vše to dálo se v armádním rozkaze.
Rozkaz armádní dobře sluší lišiti (§ 8 jedn. ř. pro c. a k. vojsko) od rozkazů vrchního velitelství armády a od rozkazů velitelství armády; rozkazy tyto vydávají dotyční velitelové a nikoli pro celou moc válečnou, nýbrž jen pro ony trupy a ústavy závazný jsou, které podřízeny jsou rozkazům uvedených právě velitelství. Armádní rozkaz dotýká se pouze oněch záležitostí, které výlučně vyhraženy jsou císaři jakožto svrchovanému pánu nad vojskem; z důvodu tohoto není potřebí, aby některý ministr armádní rozkazy spolupodepisoval.
Armádní rozkazy vyhlášeny jsou v normálním věstníku pro vojsko, válečné námořnictvo a zemskou obranu.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Rozkaz armádní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 141-142.