Živnost košíkářská.

Živnost košíkářská jest živností řemeslnou; pokud se odnáší košíkářství k obyčejným domácím a hospodářským potřebám, byla již ode dávna předmětem průmyslu domácího. Naproti tomu jest košíkářství ve městech a městysech, zabývající se výrobou jemnějšího zboží a umělých předmětů, provozujíc zaměstnání toto výhradně a po živnostensku, od dob dávných řemeslnou živností podléhající předpisům řádu živnostenského (obch. a živn. komora celovecká); za svobodnou živnost dlužno považovati výrobu hrubě pletených prací z vrbových prutů, dále košatiny a pod. předměty pro potřeby hospodářské (obch. a živn. komora v Praze). Zhotovování košů na krmení spadá v oprávnění košíkářské živnosti, jež prohlášena za živnost řemeslnou (obch. a živn. komora linecká). Zhotovovati židle rákosové oprávněni jsou košíkáři.
Košíkáři a obchodníci zbožím košíkářským nejsou oprávněni prodávati kartáče a smetáky (košťata) z rýžové slámy (obch. a živn. komora pražská). Zvláštní odborná učiliště pro košíkářství zřízena jsou v Bleistadtu, ve Foglianu, v Žamberku a Žaze, dále i košíkářské oddělení při odborné škole pro obrábění dřeva v Kimpolnuku; odchodné vysvědčení těchto Živnost košíkářská.
odborných škol, pokud se týká, absolutorium ze zmíněného oddělení v Kimpolnuku nadáno jest po nařízení min. obchodu ve shodě s min. kultu a vyučování ze dne 26. července 1899 č. 134 ř. z. zvláštní právní mocí, nahražujíc totiž samo o sobě průkaz způsobilosti k živnosti košíkářské, takže dotyčná osoba oprávněna jest základem tohoto vysvědčení k nastoupení a samostatnému provozování živnosti košíkářské.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost košíkářská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1066-1067.