Čís. 4046.Poznámkou pořadí nenabývá věřitel zástavního práva, nýbrž jen práva na poznamenané pořadí smluvního nikoliv exekučního zástavního práva. Toto může býti zřízeno pouze v běžném pořadí.(Rozh. ze dne 8. července 1924, R I 543/24.)Povinné straně jako vlastníci nemovitosti byla k její žádosti povolena usnesením ze dne 4. června 1923 poznámka pořadí zamýšleného zatížení pro pohledávku 20000 Kč, a to na dobu jednoho roku. Dne 15. dubna 1924 žádala vymáhající strana, předloživši vyhotovení usnesení soudu ze dne 4., června 1923 a platební směnečný příkaz, o exekuci vnuceným zřízením práva zástavního knihovním vkladem na nemovitosti povinné strany v pořadí knihovní poznámky zamýšleného zatížení. Soud prvé stolice exekuční návrh zamítl. Rekursní soud povolil exekuci vnuceným zřízením práva zástavního knihovním vkladem na nemovitosti povinné strany v pořadí knihovní poznámky zamýšleného zatížení dle usnesení ze dne 4. června 1923. Důvody: Protože vymáhající strana vykázala se exekučním titulem ve smyslu §u 1 čís. 2 ex. ř. a pokud jde o pořadí, i vyhotovením usnesení, jež dle §u 54 knih. zák. jen v jednom se uděluje, bylo vzhledem ku §u 87 ex. ř. a §u 65 knih. zák. straně vymáhající žádaný vklad v pořadí knihovní poznámky zamýšleného zatížení povoliti.Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu dlužníka potud, že vyloučil z usnesení rekursního soudu slova: »v pořadí knihovní poznámky zamýšleného zatížení«.Důvody:Pokud jde o povolení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva vkladem v běžném pořadí, tomu stěžovatelka ani neodporuje ve svých stížnostních vývodech, byť i v návrhu se domáhala obnovy usnesení soudu prvé stolice, tedy zamítnutí celého návrhu. Proto neodporuje, poněvadž sama uvádí, že by vymáhající strana mohla žádati vklad zástavního práva jen v knihovním pořadí podle dojití žádosti, nikoli v pořadí poznámky zamýšleného zatížení. Je sice správno, že vymáhající strana žádala za vklad pouze v pořadí poznámky zamýšleného zatížení, leč tu bylo podle §u 89 odstavec druhý ex. ř. a §u 95 odstavec druhý knih. zák. vzíti zřetel na to, že, byť i nebylo lze její žádosti vyhověti v plném rozsahu, bylo jí lze vyhověti aspoň v míře, ve výroku uvedené, potud tedy rozhodnutí rekursního soudu změny doznati nemohlo. Jinak je tomu ve příčině žádosti, by vklad byl povolen v pořadí poznámky zamýšleného zatížení. Podle §u 53 odstavec prvý knih. zák. v novém doslovu jest vlastník oprávněn žádati knihovní poznámku, že chce na svou nemovitost zříditi zástavní právo za dluh, jehož výše budiž udána. Z předpisů §u 89 odstavec druhý ex. ř. a §§ 94 čís. 4 a 56 knih. zák. vyplývá, že vklad zástavního práva v pořadí poznámky zamýšleného zatížení může se státi jedině na základě listiny, vlastníky nemovitosti vyhotovené a všechny náležitosti vkladu schopné listiny mající, po případě na základě rozsudku, takovou listinu zastupujícího. Tuto však nejde o vklad zástavního práva smluvního, nýbrž jde o exekuci vkladem vnuceného práva zástavního, který se může uskutečniti jedině na základě exekučního titulu, který není totožným s listinou, potřebnou ke vkladu smluvního práva zástavního v pořadí poznámky zamýšleného zatížení, a proto s touto nemůže býti zaměňován. Při tom jest rozhodujícím, že poznámkou pořadí věřitel nenabývá zástavního práva, nýbrž jenom práva na poznamenané pořadí smluvního, nikoliv exekučního práva zástavního, kteréžto poslednější může býti zřízeno pouze v běžném pořadí. Byla by se tedy vymáhající strana, kdyby chtěla docíliti vkladu zástavního práva v pořadí poznámky zamýšleného zatížení, musila vykázati listinou, jak jest o ní řeč nahoře, když se to však nestalo, jeví se její žádost po této stránce v zákoně neodůvodněnou; potud tedy je dovolací rekurs opodstatněn, potud mu bylo vyhověti a vypuštěním shora uvedeného odstavce v rekursním usnesení o této části exekuční žádosti rozhodnouti zamítavě.