Čís. 4518.

Obecní zaměstnanci (zákon ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 sb. z. a n. na rok 1920).
Není třeba, by prozatímní zřízenec byl ustanoven na systemisované místo. Nestačí zvolení zaměstnance obecním zastupitelstvem, nestalo-li se po provedeném konkursu.
(Rozh. ze dne 31. prosince 1924, Rv I 1900/24).
Žalobce byl roku 1920 na základě usnesení obecního zastupitelstva bez předchozí soutěže jmenován prozatímním čističem strojů v obecní elektrárně. Žaloba, jíž domáhal se žalobce roku 1923 na obci, by byl ustanoven trvalým zřízencem obecním vzhledem k §u 7 zákona čís. sb. 16/1920 a by mu byly vydány listiny o jmenování a služební řád, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jak se ustanovují zřízenci za platnosti zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 sb. z. a n. na rok 1920 uvádí předpis §u 6 tohoto zákona. Podle tohoto volí po provedeném veřejném, konkursu zřízence obecní zastupitelstvo prozatímně na jeden rok, a jen pro takto ustanovené prozatímní zřízence platí předpis §u 7 zákona. Z §u 3 druhá věta zákona vyplývá, že není takovou náležitostí, aby byl prozatímní zřízenec ustanoven na nějaké pevně systemisované místo, poněvadž, není-li možno takového obecního zřízence dostatečně zaměstnávati v jednom oboru, může mu obecní zastupitelstvo přikázati i jiné práce jeho schopnostem odpovídající, by zřízencův výkon vyhovoval pojmu plně a trvale zaměstnaného. Kdo jest zřízencem podle zákona, ustanovuje § 3 prvá věta. Mezí těmito výčetmo uvedenými náležitostmi není však uvedeno, že musí býti ustanoven na místo systemisované. Není-li splněna některá v zákoně požadovaná náležitost, nemůže se dotyčný zřízenec dovolávati zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 sb. z. a n. na rok 1920 a jeho předpisů. Odvolací soud zjistil, že dovolatel nebyl zvolen po provedeném veřejném konkursu, a z toho odvodil zcela správně, že se dovolatel nemůže dovolávati zákona, poněvadž v tomto případě ho nelze považovati za zřízence prozatímně na jeden rok ustanoveného. Tento nedostatek nemůže býti nahražen druhou náležitostí, aby totiž byl zvolen obecním zastupitelstvem. Jmenovací dekret jest sám o sobě pro tuto věc bez významu, neboť jeho, dovolateli sebe více svědčící a sebe příznivější obsah, nemůže nahraditi náležitost, že místo dovolateli propůjčené musí býti před jeho udělením vypsáno veřejným konkursem.

Citace:

č. 4518. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 848-849.