Čís. 8678.

Zrušil-li dovolací soud rozsudek odvolacího soudu podle §§ 496 čís. 3, 513 c. ř. s., lze odvolacímu soudu přihlédnouti k novému nebo doplňujícímu přednesu o skutkových okolnostech podstatných s hlediska správného právního posouzení.
(Rozh. ze dne 1. února 1929, Rv I 821/28.)
Žaloba byla původně zamítnuta oběma nižšími soudy. Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc, by znovu rozhodl, načež odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání vytýká odvolacímu soudu s hlediska dovolacího důvodu právní mylnosti podle § 503 čís. 4 cřs., že odvolací soud přihlížel, prý proti předpisu § 482 cřs. o zákazu novot v odvolacím řízení, k novému přednesu žalobkyně, že Michal H., jak je soudu vůbec známo a plyne i z dopisu Dr. A-o, byl v době sjednání smlouvy úplně nemajetný, takže bylo předem bez naděje od něho očekávati, že věc vypořádá zaplacením dobírky, a že se podle dopisu žalobkyně marně snažila, by Michala H-a k vypořádání věci přiměla. Avšak dovolání nemá pravdu. Dovolací soud zrušil usnesením ze dne 25. listopadu 1927 první rozsudek odvolacího soudu podle § 510 cřs., protože skutkové okolnosti o dovolatelčině tvrzení, že žaloba jest předčasná, nebyly ani na přetřes vzaty, dovolacímu soudu se však s jeho — nižšími soudy mylně pominutého — právního stanoviska zdály býti rozhodnými. Šlo tudíž o zrušení podle § 496 čís. 3 a 513 cřs. Účelem jeho je právě, by procesní strany látku novým aneb doplňujícím přednesem o skutkových okolnostech podle správného právního posouzeni podstatných rozpředly. Příčilo by se účelu zrušovacího usnesení, kdyby odvolací soud k takovému přednesu nesměl přihlížeti. To plyne jasně z posledního odstavce § 496 cřs., podle něhož odvolací soud, hodlá-li místo vrácení věci do prvé stolice rozhodnouti ve věcí samé, může doplniti, třeba-li toho, jednání první stolice. Jest jasno, že takové doplnění se může díti jen podle zásad pro řízení v první stolici, nový přednes nevylučujících. Nesejde na tom, že v souzeném případě tu není projevu odvolacího soudu, postupovati podle posledního odstavce § 496 cřs., neboť je tu místo něho jej nahrazující zrušovací usnesení do- volacího soudu, jenž, seznav, že asi nebude třeba jednati v první stolici, zrušil jen rozsudek odvolacího soudu a uložil mu, by o věci znovu jednal a ji rozhodl. Je proto napadený postup odvolacího soudu bezvadný. Opominula-li žalovaná firma, majíc jej mylně za nedovolený, při odvolacím roku též přednésti nové okolnosti vhodné k vyvrácení nového přednesu žalobkyně, jde to na její vrub. Přihlížeti k nim až v dovolacím řízení není ovšem již dovoleno (§ 504 cřs.).

Citace:

č. 8678. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 179-180.