Č. 10434.

Pojištění nemocenské: Pro ručení manželky za pojistné, které se stalo splatným v době společné domácnosti, je bez významu, má-li manželka účast na příjmu z podnikání manželova.
(Nález ze dne 23. března 1933 č. 2460.)
Věc: Marie P. ve V. (adv. Dr. Oldřich Koblížek z Prahy) proti zemskému úřadu v Brně (za zúč. okr. nemoc, pojišťovnu v H. adv. Dr. Lev Singer z Prahy) o ručení za pojistné příspěvky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem okresního úřadu v Hranicích z 28. února 1929 nebylo vyhověno stížnosti Marie P. do platebního výměru okresní nemocenské pojišťovny v H. ze 13. listopadu 1928, jímž jmenované bylo uloženo podle § 170 zák. č. 221/24 zaplacení 5.124 Kč 50 h. K odvolání pozměnil zem. úřad v Brně napadený výměr okresního úřadu, jakož i platební výměr okr. nemoc, pojišťovny v H. a vyslovil, že st-lka ručí pouze za pojistné, jež se stalo splatným v době společné domácnosti od 1. července 1926 do 27. srpna 1928 v částce 3.479 Kč 10 h a za úroky z tohoto obnosu.
V důvodech uvedeno: Podle § 170 odst. 2 zák. č. 221/24 ručí manželka, bydlící se zaměstnavatelem v jedné domácnosti za pojistné, jež se stalo splatným v době společné domácnosti. Splatnost musí býti prokázána pouze vůči manželu a není třeba, aby jednotlivé platební výměry byly zvláště doručeny i manželce, takže v řízení o ručební povinnosti manželčině podle § 170 nelze více přezkoumávati správnost splatných pojistných příspěvků a stačí, když předpis pojistného stal se v době, kdy společná domácnost trvá. Pokud jde o předpis pojistného před 1. červencem 1926 v částce 1.281 Kč 62 h, jakož i o úroky z tohoto obnosu, bylo zmíněný předpis zrušiti, poněvadž v zákonech o nemocenském pojištění platných v době před 1. červencem 1926 nebylo předpisu o ručení manželky za nezaplacené pojistné příspěvky a neručí st-ka z tohoto důvodu za tento předpis. Pokud jde o částku 40 Kč, účtovanou za manipulační výlohy, odpadá rozhodnutí, poněvadž okr. nemoc. pojišťovna v H. se této částky zřekla. Ostatní, v odvolání uvedené okolnosti, jsou podle zák. zcela nerozhodný.
O stížnosti uvážil nss:
Písemná stížnost omezuje se na jedinou námitku, že totiž podle § 170 odst. 2 cit. zák. ručí manželka za pojistné jen v tom případě, když z výdělků manželových má nějaký příjem, nikoliv však, když jí manžel nic pro domácnost nedá, jak jest tomu právě v daném případě.
Námitka tato nemá opory ve znění cit. § 170 odst. 2, který praví, že manželka, bydlící se zaměstnavatelem ve společné domácnosti, ručí takto (t. j. společně a nerozdílně, jak uvedeno v předchozím 1. odstavci tohoto §) za pojistné, jež se stalo splatným v době společné domácnosti. Zákon pojí tedy ručební povinnost manželky na jedinou okolnost, totiž na bydlení ve společné domácnosti se zaměstnavatelem, aniž stanoví výjimku jakéhokoliv rázu, a to zejména v tom směru, že by ručební povinnost nastala jen tehdy, kdyby manželka nějakým způsobem participovala na příjmu z podnikání manželova; naopak vylučuje zcela všeobecné znění tohoto ustanovení jakýkoliv restriktivní výklad ve smyslu stížností uplatněném. Jest proto okolnost, na niž stížnost poukazuje, pro ručební povinnost st-lčinu zcela nerozhodná, a bylo stížnost, která jiných námitek nevznáší a sama doznává, že st-lka v rozhodné době žila se svým manželem ve společné domácnosti, zamítnouti.

Citace:

Č. 10434. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 697-698.