Č. 10380.

Živnostenské právo: Zbožím ve smyslu § 59 odst. 2 živn. řádu rozumí se předmět živnostenského podnikání (výroby aneb obchodu).
(Nález ze dne 28. února 1933 č. 2002.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 3425/24.
Věc: Cornelius V. v P. proti zemskému úřadu v Praze o přestupek živn. řádu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Trestním nálezem magistrátu hlavního města Prahy ze 14. března 1930 byl st-1 pro přestupek § 59 živn. řádu odsouzen podle § 132 lit. d) živn. řádu k pokutě 400 Kč, po případě k vězení na dobu 40 dnů; skutková podstata přestupku shledána v tom, že st-1, oprávněný k provozování obchodu s portréty, uměleckými malbami a olejomalbami v P., vyhledává prostřednictvím svých obchodních cestujících mimo stanoviště své živnosti zakázky na portréty i u osob, které tohoto zboží nepotřebují ve své živnosti, bez jejich výslovného písemného vyzváni, znějící na toto zboží a svědčící jemu jako majiteli živnosti.
V odvolání uvedl st-1, že § 59 živn. řádu se na daný případ vůbec nevztahuje, neboť neprodává prý ani fotografií ani fotografických zvětšenin; velké portréty zhotovují malíři dle podobenky na zvláštní žádost a přání objednatele a nejde proto o vyhledáváni objednávek na zboží, ježto portrét kreslený a zvětšený dle podobenky není zbožím, které lze míti na skladě a které by mohl někdo pro svůj obchod neb svoji živnost potřebovati, nýbrž jedná se o jednotlivý výkon práce na objednávku.
Nař. rozhodnutím nebylo odvolání vyhověno z důvodů v napadeném výměru uvedených, poněvadž skutková podstata přestupku je zjištěna výslechem svědků a vlastním doznáním st-lovým. K námitkám odvolání bylo podotknuto: »Podle nál. Boh. A 3425/24 jest skutková podstata § 59 živn. řádu dána, jestliže zástupce firmy, která má ohlášenu živnost obchodu s fotografickými zvětšeninami, vyhledává objednávky na fotografické zvětšeniny — vyráběné firmou jinou — mimo stanoviště firmy u osob, které zvětšenin těch pro svoji živnost nepotřebují a bez výslovného písemného vyzvání. O pracovní výkon může se při zvětšeninách jednati pouze u výrobců (fotografů), nikoliv u pouhých obchodníků.« O stížnosti uvážil nss toto:
Stížnost namítá v podstatě, že zde vůbec není skutkové podstaty § 59 živn. řádu proto, že předpis ten se vztahuje toliko na vyhledávání objednávek na zboží a nikoliv na vyhledávání objednávek na práci, o kterýžto případ zde právě jde. V dalším uplatňuje pak stížnost, že žal. úřad se nemůže dovolávati nál. Boh. A 3425/24, ježto tento nález řeší případ obchodu s fotografickými zvětšeninami, kdežto st-1 provozuje obchod s portréty, kde zvláštní malíři podobenku zvětšují a tužkou neb olejem dle dodaných fotografií portrét vyhotovují. Toto provedení a způsob jeho nespadá pod řád živn., nýbrž přichází v úvahu jedině zákon, o právu autorském, ježto se jedná o výkon krásného umění a nikoliv o fotografickou práci.
Ze spisů správních vysvítá, že předmětem živnosti, již st-1 ohlásil dne 15. ledna 1909 u magistrátu hlavního města Prahy, byl obchod s portréty, uměleckými malbami atd. Při svém výslechu dne 13. prosince 1929 udal st-1, že jeho obchodní cestující sbírají objednávky na portréty a v odvolání zdůraznil, že se nejedná o vyhledávání objednávky na zboží, jelikož portrét kreslený a zvětšený podle podobenky není zboží, které lze míti na skladě, nýbrž může se jen dle přání jednotlivého objednatele a jen dle té podobenky, kterou on propůjčí k tomu účelu, zhotoviti, takže se vždy jedná jen o jednotlivý výkon práce.
Podle § 59 odst. 2 živn. řádu ve znění zák. z 25. února 1902 č. 49 ř. z. jest vyhledávání objednávek na zboží u osob, které ho pro svoji živnost nepotřebují, dovoleno toliko v jednotlivých případech na výslovné písemné vyzvání, které má zníti na určité zboží a svědčiti majiteli živnosti. Ustanovením tímto jakož i ostatními předpisy téhož paragrafu byl novelisován dosavadní předpis § 59 zák. z 15. března 1883 č. 39 ř. z., který pravil, že živnostníci jsou oprávněni, cestujíce mimo své stanoviště, sami neb zmocněnci objednávky vyhledávati, nesmějí však, mimo na trzích, žádné zboží k prodeji, nýbrž jen vzorky s sebou voziti. Srovnají-li se tyto předpisy, je zřejmá tendence zákonodárcova omeziti za účelem ochrany místních živnostníků co možná nejvíce činnost cizích živnostníků mimo jejich stanoviště, jak byla též vytýčena ve zprávě živn. výboru k vládnímu návrhu (č. 850 příloh k stenogr. protokolům poslanecké sněmovny, XVII. zasedání 1901).
Zákon nedefinuje pojmu »zboží«. Z toho že nerozlišuje mezi obchodními živnostmi a živnostníky-výrobci, nýbrž užívá výrazu »majetníci živnosti«, je zřejmo, že měl obě tyto kategorie na mysli a že oběma zakázal vyhledávati objednávky na »zboží« bez předchozího písemného vyzvání. Z toho plyne pak, že výrazu »zboží« neužil toliko v onom užším smyslu, jaký mu dává stížnost, nýbrž že zřejmě chtěl zachytiti vše to, co tvoří v tom kterém případě předmět výroby aneb obchodu, čili ony předměty, které majitel živnosti smí podle svého oprávnění vyráběti aneb s nimiž smí obchodovati.
St-1 ohlásil živnost obchodu s portréty, tedy předmět jeho obchodního podnikání tvoří portréty a jsou proto tyto portréty s ohledem na jeho živn. oprávnění »zbožím« ve smyslu § 59 živn. řádu. Ježto pak jest nesporno, že st-1 vyhledával objednávky na portréty prostřednictvím svých obchodních cestujících mimo stanoviště své živnosti bez výslovného písemného vyzvání, mohl právem žal. úřad vysloviti, že skutková podstata § 59 živn. řádu je dána.
Pokud stížnost poukazuje k tomu, že žal. úřad, jak plyne i z citace nál. Boh. A 3425/24, zřejmě vycházel z nesprávné skutkové podstaty, že st-1 vyhledával objednávky na fotografické zvětšeniny, kdežto de facto se jednalo o vyhledávání objednávek na portréty, přehlíží, že žal. úřad potvrdil trestní nález I. stolice z jeho důvodů, tedy nález vybudovaný na tom, že st-1 vyhledával objednávky na portréty a že toliko k vyvrácení námitek odvolání po stránce právní se dovolal cit. nálezu, z čehož však nelze souditi, že by byl vycházel z nesprávného skutkového základu.

Citace:

č. 10380. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 561-563.