Č. 10511.

Učitelstvo (Slovensko): * Nárok vdovy po učiteli státní školy ludové na odbytné po tomto učiteli po rozumu § 14 zák. čl. XXXII:1875 není vázán podmínkou, že vdova neobdrží pense po svém druhém manželu.
(Nález ze dne 28. dubna 1933 č. 7362.)
Věc: Kristina P. v M. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o odbytné.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: St-lka jako vdova po učiteli státní ludové školy v M. požívala od roku 1918 vdovské pense, která jí byla dnem 1. listopadu 1922 zastavena, ježto se dnem 21. října 1922 provdala za Karla P., úředníka okresního soudu v M. Dne 24. března 1925 žádala, odvolávajíc se na § 14 zák. č. XXXII:1875, § 30 zák. č. 274/19 a vl. nař. č. 181/20, za odbytné s doložením, že v případě opětného ovdovění nemíní uplatňovati nárok na pensi po prvním manželu. — Na dotaz referátu min. škol. v Bratislavě sdělilo presidium vrch. soudu v Bratislavě přípisem z 29. května 1929, že v případě opětného ovdovění má st-lka nárok na vdovskou pensi po nynějším svém manželu Karlu P., soudním kancelářském asistentu okresního soudu v M.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad žádost st-lčinu za odbytné na místo vdovské pense po Alexandru V. s tímto odůvodněním: »§em 14 zák. čl. XXXII:1875 bylo stanoveno, že, jakmile se vdova znovu provdá, ztrácí na dobu svého manželství sice nárok na vdovskou pensi, ale, jakmile zase ovdoví a ani po svém druhém manželu nedostane vdovské pense, dostane znovu dříve požívanou pensi vdovskou, anebo při svém provdání obdrží jako odbytné dvojnásobnou částku, příslušející jí pense. Z toho jest jasno, že vdova má nárok, když si jej uplatní, na ono odbytné jen v tom případě, nedostane-li po svém druhém manželu vdovské pense. Podle připíšu presidia vrch. soudu z 29. května 1929 máte však na případ opětného ovdovění po nynějším svém manželu Karlu P., soudním kancelářském asistentu u okresního soudu v M., nárok na vdovskou pensi. Z toho jest patrno, že nemůžete spadati pod ustanovení § 14 zák. čl. XXXII:1875, a proto musila býti Vaše žádost zamítnuta. Zákona č. 274/19 a vl. nař. č. 181/20 se v této žádosti omylem dovoláváte, poněvadž se Vás tyto právní normy netýkají, neboť zemřelý Alexander V. se nedožil v aktivní službě jejich účinnostk.
Proti tomuto rozhodnutí podala st-lka stížnost, o níž uvažoval nss takto:
Podle ustanovení § 14 zák. čl. XXXII:1875, o jehož výklad zde jde, vdova, jejíž muž již deset let odsloužil a byl s ní aspoň rok ženat, poživa vdovské podpory doživotně. Ve případě opětného provdání zaniká tento nárok po dobu trvání manželství, avšak, stane-li se ona opětně vdovou a také po svém druhém muži neobdrží pense, dostane dříve jí již poskytovanou podporu, anebo v době provdání odbytné v obnosu dvouleté podpory jí náležející. Vdovy, které se znovu provdávají, mají se proto vyjádřiti, přejí-li si tohoto odbytného, anebo zdali si vyhražují pro případ opětného ovdovění nárok na pravidelnou podporu.
Žal. úřad zamítl žádost st-lčinu za odbytné z toho jediného důvodu, že vycházel z právního názoru, že vdova může činiti nárok na odbytné jen v tom případě, nedostane-li po svém druhém manželu vdovské pense. Naproti tomu stížnost dovozuje, že ono právo na odbytné náleží vdově bezopdmínečně, i když jest její manžel státním úředníkem, a že nyní nelze nárok na pensi po druhém manželu uznávati za daný, když teprve budoucně má za určitých podmínek vzniknouti.
Nss shledal, že podle cit. § 14 náleží vdově zásadně nárok na doživotní pensi, s vyloučením onoho období, po které by snad byla znovu provdána. Při opětném provdání svém však má vdova prohlásiti, přeje-li si odbytného, či zdali si vyhražuje pro případ opětného ovdovění nárok na pensi. Neučiní-li nijakého prohlášení, anebo vyhradí-li si nárok na pensi, zůstává jí nárok ten zachován, nedostane-li pense po druhém manželu. Prohlásí-li však, že se vzdává nároku na pensi, přísluší jí v době provdání nárok na odbytné.
Z ustanovení, že tento eventuální nárok na odbytné přísluší vdově v době jejího provdáni, plyne, že nárok na odbytné není vázán podmínkou, že v budoucnosti, až by po případě znovu ovdověla, neobdrží po svém druhém manželu pense, neboť v době sňatku, kdy odbytné má býti podle zák. splatno, nelze nikdy bezpečně zjistiti, obdrží-li v případě opětného ovdovění vdova pensi po druhém manželu čili nic, a zákon výslovně váže nárok, o němž právě jedná, podmínkou, že vdova neobdrží pense po druhém manželu, a nestanoví, že by odbytné nepříslušelo, provdá-li se vdova za osobu, po níž by mohla obdržeti pensi.
Poněvadž žal. úřad ve svém rozhodnutí vycházel z opačného právního názoru, než jak byl zde vyložen, bylo jeho rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

Č. 10511. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 887-889.