Č. 10325.

Zaměstnanci veřejní. — Řízení před nss-em: * Služební poměr zaměstnanců podniku »státní lesy a statky«, ustanovených podle služebního řádu, schváleného usnesením vlády z 17. července 1928, jest soukromoprávní.
(Nález ze dne 3. února 1933 č. 1832.)
Prejudikatura: Boh. A 10.010/32.
Věc: Antonín S. v H. (adv. Dr. Jos. Josífko z Prahy) proti ministerstvu zemědělství (ústřednímu ředitelství státních lesů a statků) o úpravu služebního poměru.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Ustanovující listinou ze 4. května 1929 propůjčilo ředitelství státních lesů a statků v B. se souhlasem ústředního ředitelství tohoto státního podniku st-li dnem 1. ledna 1928 podle § 232 služ. řádu pro zaměstnance podniku »státní lesy a statky« služební místo zřízence ve IV. platové stupnici zřízenecké s úředním titulem »hajný«. V námitkách, podaných proti této ustanovující listině poukazoval st-l k tomu, že má čekatelskou dobu oproti služebnímu řádu zvýšenou a že je zařáděním do IV. plat. stupnice poškozen, poněvadž státní zkouška pro ochrannou technickou službu pomocnou a hájenská škola vyhovuje § 124 odst. a), pro kteréžto předběžné vzdělání jest v § 125 téhož služebního řádu vyhražena stupnice I. a II. Uváděje, že nejen v nynějším zaměstnání, nýbrž i u leso-technického oddělení, kde déle tří let byl zaměstnán jako dozorce, a v soukromých službách téměř dvě léta konal kancelářskou práci, čímž nabyl pro zřízeneckou stupnici I. a II. náležité praxe, žádal za zařádění do II. stupnice zřízenecké a za prominutí, resp. zkrácení čekatelské doby.
Min. zeměď. (ústř. ředitelství státních lesů a statků) zamítlo tyto námitky výnosem z 9. října 1930 se zřetelem na usnesení vlády ze 17. července 1928, podle něhož služební místa systemisovaná v kategorii lesních dozorců smějí býti propůjčena jen zaměstnancům, kteří byli v den schválení služebního řádu ve službách státních lesů a statků již ustanoveni jako lesní dozorci, kdežto uprázdněná služební místa v osobním stavu lesních dozorců nesmějí pak býti znovu obsazena. Poněvadž st-l byl v den schváleni služebního řádu lesním hajným a zastával službu hájenskou, nebylo možno jej ustanoviti v kategorii lesních dozorců.
O stížnosti, podané na toto rozhodnutí, uvážil nss takto:
Podle § 4 zák. o ss má nss z úřední povinnosti zkoumati svoji příslušnost.
Zákonem z 18. prosince 1922 č. 404 Sb. byla vláda zmocněna, aby nařízením prohlásila státní podniky, ústavy a zařízení, které nemají převážně plniti úkoly správní, za podniky spravované podle zásad obchodních. Nařízením vlády z 25. září 1924 č. 206 Sb. byly pak na podkladě tohoto zmocnění některé podniky státní prohlášeny za podniky zmíněného druhu, mezi nimi také podnik »státní lesy a statky«.
Paragrafem 210 odst. 1 plat. zák. z 24. června 1926 č. 103 Sb. byla vláda zmocněna, aby upravila platové poměry zaměstnanců ve státních úřadech, v ústavech, fondech a podnicích státních a státem spravovaných, na které se nevztahují ustanovení části I. až VII. plat. zák. Poněvadž se tato ustanovení vztahují na zaměstnance v poměru veřejnoprávním, týkalo se ono zmocnění hlavně zaměstnanců v poměru soukromoprávním. Tato úprava platových poměrů zaměstnanců podniku »státní lesy a statky« stala se služebním řádem s účinností od 1. ledna 1926 a byl tento služební řád podle potvrzení předsednictva ministerské rady z 19. července 1928 na základě ustanovení § 210 odst. 1 zák. č. 103/26 schválen usnesením vlády ze 17. července 1928.
Sluší tedy již proto pokládati služební poměr zaměstnanců podniku »státní lesy a statky«, zakládající se na tomto služebním řádě, za poměr soukromoprávní. Tomu však nasvědčuje i výslovný předpis § 11 zmíněného služebního řádu, který platí i pro zřízence podle ustanovení jeho § 128 a v němž se stanoví, že se ustanovení úředníka děje ustanovovací listinou, v níž sluší se dovolati tohoto služebního řádu. Doručením této ustanovovací listiny se stává teprv propůjčení místa účinným. Ustanovovací listina jest po rozumu cit. § 11., resp. § 128, osvědčením soukromoprávního služebního poměru zaměstnancova. Zaměstnanec musí její přijetí potvrditi písemně a musí písemně prohlásiti, že se podrobuje ustanovením služebního řádu.
St-l byl na svém služebním místě ustanoven ustanovující listinou ze 4. května 1929 v základě § 232 zmíněného služebního řádu a vyvozuje své nároky též jedině z ustanovení tohoto služebního řádu. Jde tudíž v daném případě o poměr soukromoprávní a s tímto nazíráním v souhlasu jest i judikatura nss-u, zračící se v nál. Boh. A č. 10.010/32, že služební poměr zaměstnanců v podniku »státní lesy a statky« je soukromoprávní. Ostatně ani stížnost sama netvrdí, že by bylo došlo k nějakému individuálnímu aktu správnímu, jímž by byl býval pro st-le založen poměr veřejnoprávní.
Běží takto o případ, na kterýž se vztahuje ustanovení § 1 bodu 1 zák. z 15. října 1925 č. 217 Sb., jímž se provádí § 105 ústavní listiny, poněvadž v něm rozhodoval žal. úřad, tedy úřad správní, vyřizuje st-lovy námitky o nárocích soukromoprávních podle zvláštních předpisů o tom vydaných, t. j. podle §§ 227, resp. 228 služ. řádu pro zaměstnance podniku »státní lesy a statky«, i jest volno straně tímto rozhodnutím dotčené po vyčerpání opravných prostředků v cestě adm. dovolati se nápravy ve výroku o těchto nárocích pořadem práva. Než potom jest podle ustanovení § 3 lit. a) zák. o ss vyloučena příslušnost nss-u, aby přezkoumával zákonitost rozhodnutí adm. úřadu, i slušelo stížnost odmítnouíi jakožto nepřípustnou.

Citace:

Č. 10325. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 424-426.