Č. 10406.

Zaměstnanci veřejní: Jak jest podle zák. č. 103/26 určiti služební pořadí úředníka, který před zákonem č. 103/26 měl pouze titul vyšší třídy hodnostní?
(Nález ze dne 10. března 1933 č. 3923.)
Věc: Václav K. v Ž. (adv. Dr. Osvald Schulman z Prahy) proti ministerstvu zemědělství o služební pořadí.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Dekretem min. zeměd. z 10. března 1920 byl st-1 — do té doby lesní správce na panství kanonie Premonstrátů na Strahově —jmenován lesmistrem u státního lesního úřadu pro lesy komunální v B. a pověřen vedením okresní lesní správy ve Z. S tímto jmenováním byly podle dekretu spojeny požitky VIII. hodn. třídy 1. plat. stupně podle dosavadních norem pro Slov. platných s příslušným místním přídavkem, jakož i s přídavky drahotními a deputátními i dietami. Službu nastoupil dne 1. května 1920. Při převodu do platů podle zák. č. 103/26 byl převeden výnosem expositury min. zeměd. v Bratislavě z 2. prosince 1926 k 1. lednu 1926 do platu 6. platové stupnice e) stupně. Rozhodnutím vlády z 26. dubna 1928 bylo st-li propůjčeno služební místo v 5. platové stupnici s úředním titulem »vrchní lesní komisař« v systemisovaném osobním stavu zemědělsko-technických úředníků pro lesní službu dohlédací u politických úřadů.
V seznamu pořadí (podle § 37 služební pragmatiky a § 20 plat. zák.) zemědělsko-technických úředníků (čekatelů) pro lesní službu dohlédací u politických úřadů služební třídy 1 b a úředníků služební třídy II, kteří vážou služební místa služební třídy 1 b podle odst. 2 § 5 vl. nař. č. 103/27 podle stavu z 31. prosince 1929 zařazen st-1 v 5. platové stupnici na místě 24. Nahlédnuv do tohoto seznamu vznesl st-1 u okresního úřadu v Žilině dne 31 března 1930 stížnost podle odst. 3 § 39 služ. pragm. k min. zeměd., které výnosem z 28. května 1930 nebylo vyhověno z těchto důvodů: »Podle § 20 plat. zák. a § 37 služeb. pragm. určuje se služební pořadí úředníků délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebním místě téže platové stupnice. Pokud již z toho nevyplývá určité pořadí, jest pro jeho posouzení směrodatným v prvé řadě hodnostní poměr v nejblíže nižší třídě hodnostní. Poněvadž Vám vláda republiky Čsl. rozhodnutím z 26. dubna 1928 (dekret min. zem. z 12. května 1928) propůjčila služební místo 5. platové stupnice, t. j. s platností od 26. dubna 1928, patříte pořadím za veškeré úředníky, jimž byla zmíněná platová stupnice propůjčena s platností dřívější. Pokud se týče Vašeho pořadí ve skupině úředníků (běžné čís. 23—34), jimž bylo služební místo 5. platové stupnice propůjčeno s touže platností, t. j. od 26. dubna 1928, určeno bylo toto se zřetelem na hodnostní poměr v nejbližší nižší třídě hodnostní, t. j. v bývalé VIII. hodn. třídě. Ostatní námitky Vámi uváděné nemají pro posouzení věci významu. Zejména nemůžete se, pokud jde o Vaše služební pořadí, právem odvolávati na ustanovení § 201 odst. 2 plat. zák. a to již z důvodu, že Vám před účinností platového zákona nebyl propůjčen charakter vyšší hodn. třídy, než které jste dosáhl jmenováním.«
O stížnosti uvažoval nss takto:
St-1 vychází ze základního názoru, že měl býti vzat zřetel při určení služebního pořadí k 31. prosinci 1929 v 5. platové stupnici k služební době ztrávené st-lem od 10. března 1920 v VIII. hodn. třídě a odůvodňuje tento svůj názor v podstatě tím, že mu jako lesmistrovi VIII. hodn. třídy příslušel vzhledem k § 11 vl. nař. č. 103/27 a § 152 plat. zák. č. 103/26 charakter vyšší hodn. třídy a že mu proto podle § 201 odst. 2 plat. zák. mělo býti počítáno služební pořadí při propůjčení služebního místa v 5. platové stupnici již ode dne 10. března 1920 a ne teprve ode dne propůjčení místa toho. — Neprávem.
Předpis § 201 odst. 2 plat. zák. stanoví: »Má-li úředník charakter vyšší hodn. třídy, počítá se mu, když bude mu propůjčeno služební místo systemisované v nejblíže vyšší platové stupnici, než do které byl převeden, pořadí již ode dne, kterým mu byl propůjčen charakter vyšší hodnostní třídy.« Podle předeslaného jde o to, co rozumí zákonodárce na tomto místě »charakterem vyšší hodn. třídy«. Pojem ten sluší vyložiti z personálního zákonodárství platného v době, kdy platový zákon vešel k účinnost. Jak zák. č. 47/1873 ř. z., č. 172/1898 ř. z., 34/1907 ř. z. tak služební pragmatika úřednická vycházely z principu systemisace míst podle hodn. tříd a honorování úředníků podle těchto míst. Přiznávaly tedy úředníku vždy plat oné třídy hodnostní, která příslušela místu, jež úředník definitivně zastával. Předpisy ty zachovaly však v platnosti vedle propůjčování určitých systemisovaných služebních míst také propůjčování pouhého titulu a charakteru resp. toliko charakteru vyšší hodn. třídy r.ež která tomu kterému státnímu úředníku příslušela, a spojovaly s aktem takovým určitá práva pro dotčeného úředníka (srv. dv. dekret z 5. dubna 1844 č. 46 sv. 72 sb. z. pol.). K nabytí takového charakteru vyšší hodn. třídy bylo vždy třeba zvláštního správního aktu příslušného vládního činitele. Podstata aktu toho spočívala v tom, že úředníku určité hodn. třídy se propůjčil charakter vyšší hodn. třídy. Musel tedy býti úředník skutečným úředníkem určité hodn. třídy a vedle toho měl charakter hodn. třídy vyšší. Mluví-li tedy § 201 odst. 2 plat. zák. o »úředníku s charakterem vyšší hodnostní třídy«, může míti na zřeteli jen úředníky, kteří před účinností plat. zák. dosáhli předeslaným způsobem charakteru vyšší hodn. třídy.
Jak nesporno, byl st-l jmenován při převzetí do státní služby úředníkem VIII. hodn. třídy s titulem (ne charakterem) lesmistra. Byl tedy skutečným úředníkem VIII. hodn. třídy a neměl vůbec charakteru vyšší hodn. třídy. Nedopadá proto na něho předpis § 201 odst. 2 plat. zák. a nemůže z obsahu jeho nic vytěžiti pro své stanovisko.
Mylně dovolává se stížnost § 152 plat. zák., neboť ten má na mysli dosavadní předpisy, jež se týkají státních zaměstnanců a obsahují ustanovení o určitých hodn. třídách a určuje poměr míst těch k místům systemisovaným v platových stupnicích. Nelze proto z něho vykládati ustanovení § 201 odst. 2, které přec není »dosavadním« předpisem, nýbrž předpisem novým.
Stejně mylně dovolává se stížnost § 201 odst. 1 cit. zák. Tento předpis se týká podle svého jasného znění služebního pořadí převedených státních úředníků, dokud nenastane okolnost zakládající samostatný důvod pro změnu pořadí (na příkl. povýšení). St-l byl však po převodu povýšen a proto nelze pořadí jeho určovati podle § 201 odst. 1 plat. zák., nýbrž podle § 20 plat. zák. Podle tohoto předpisu jest pro určení služebního pořadí rozhodnou předem délka služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka téže služební třídy a téže platové stupnice, a jen pokud by z této nevyplývalo určité pořadí, byly by podle § 37 služeb. pragm. směrodatný další momenty v tomto § uvedené, zejména hodn. poměr v nejblíže nižší platové stupnici. Jestliže tedy žal. úřad zařadil st-le v 5. platové stupnici za úředníky, kterým tato hodnost byla propůjčena od dřívějšího data, kteří tedy ztrávili na služebním místě systemisovaném v služební třídě I b) 5. platové stupnice dobu delší, než st-l, nelze v tomto postupu spatřovati porušení zákona, třeba úředníci takto předřazení byli se st-lem při převodu do nových platů převedeni v téže platové stupnici, t. j. 6. jako on a třeba v této následovali pořadím za ním. Není tudíž stížnost ani pokud se opírá o ustanovení odst. 1 § 201 plat. zák. důvodnou.

Citace:

č. 10406. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 631-634.