Č. 2560.

Dávka z přírůstku hodnoty: Převzal-li kupující v trhové
smlouvě o části zabraného statku k placení 10% dávku za uvolnění části zabrané nemovitosti podle § 61 zákona č. 81/1920, jest dávku tu za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty připočísti ke zcizovací hodnotě.
(Nález ze dne 27. června 1923 č. 17.256/22).
Věc: Frant. Ant. Th. H. v D. proti zemskému správnímu výboru stran dávky z přírůstku hodnoty.

Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Kupní smlouvou z 13. dubna 1921 prodal st-1 pozemek č. kat. 616H v P., patřící k zabranému velkostatku st-lovu, akciové
společnosti P. v B. za 217.518 K, při čemž kupující firma převzala k placení jak dávku z přírůstku hodnoty, tak i dávku 10%ní za uvolnění zabraného pozemku dle § 61 zákona z 30. ledna 1920 č. 81 Sb.
Platebním rozkazem purkmistrovského úřadu v P. ze 17. října 1921 vyměřena byla z převodu toho dávka z přírůstku hodnoty 37.067 K 97 h, při čemž 10% dávka dle § 61 cit. zák. pojata byla do základu pro vyměření dávky z přírůstku hodnoty.
Odvoláním vzal st-1 platební rozkaz v odpor
1. pro započtení zmíněné dávky 10% per 21.751 K 80 h do vyměřovacího základu vůbec;
2. kdyby však započtení toto bylo pokládáno za přípustné, pro nesprávný způsob tohoto započtení.
Nař. rozhodnutím ze dne 1. července 1922 nebylo odvolání vyhověno.
O stížnosti, která v podstatě uplatňuje totéž, co v odvolání bylo namítáno, uvážil nss takto:
Pokud jde o námitku první, odnášející se k započtení dávky per 21.751 K do vyměřovacího základu, třeba na to poukázati, že dle § 5 dávk. řádu z roku 1920 za zcizovací hodnoty platí zpravidla zcizovací a nabývací ceny, k nimž jest připočísti užitky zcizitelem vyhrazené a břemena převzatá, jakož i hodnotu ostatních vedlejších plnění, mimo kupní cenu smluvených, zejména i dávku z přírůstku hodnoty, zavázal-li se nabyvatel ji zaplatiti.
Jde tedy o to, je-li uvedená dávka 10%ní vedlejším plněním, které sluší k zcizovací ceně připočísti, bylo-li smlouvou převzato kupitelem.
Dávka tato byla zavedena §em 61 zák. z 30. ledna 1920 č. 81 Sb.
o přídělu zabrané půdy po rozumu § 10 zák. z 16. dubna 1919 č. 215
Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového; vyměřuje a vybírá se stpú-em při udělování souhlasu ke zcizení a dělení podle § 7 zábor. zák., pokud se půda propouští ze záboru, pro účely zlevnění půdy přídělové a podporování kolonisace od strany, jíž povolení bylo uděleno, deseti procenty z hodnoty nemovitosti propuštěné; hodnota tato stanoví se dohodou mezi stpú-em a žadatelem.
Z těchto ustanovení § 61 cit. zák. jde na jevo, že tento 10% poplatek stíhá majitele zabraného statku, chce-li část jeho zciziti; mluví-li zákon o straně, jíž povolení bylo uděleno a o dohodě mezi poz. úřadem a žadatelem, jest za žadatele a za stranu, které propuštění se povoluje, nesporně pokládati majitele statku, jemuž, chce-li část jeho zciziti, v první řadě náleží, aby o povolení ku zcizení zažádal a s úřadem o hodnotě části dotyčné se dohodnul.
Není tedy správné, jak stížnost tvrdí, že zákonem není stanoveno, která strana má dávku tuto zapraviti; z ustanovení, že se dávka vybírá z příčiny zcizení, pokud se týče z příčiny úředního souhlasu k němu, jde na jevo, že závazek tento stíhá zcizitele. Zavazuje-li se tedy strana
kupující smlouvou, že vedle kupní ceny zapraví též uvedenou 10%ní dávku, bére tím na sebe též plnění, jež by, kdyby tohoto závazku nebylo, nesl prodávající; tím se jmění prodávajícího zvyšuje o 10%ní poplatek, ježto jinak, kdyby nebyl kupující závazek tento převzal, byla by se pro prodávajícího kupní cena o tento poplatek snížila. Jest proto
ve shodě se zákonem, byla-li 10%ní dávka v daném případě připočtena k zcizovací ceně jako vedlejší plnění, ježto dávka stíhající prodávajícího smlouvou byla převzata nabyvatelem.

Citace:

č. 2560. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 393-394.