Č. 3034.

Honební právo: Které pozemky patří do společenstevní honitby?
(Nález ze dne 28. prosince 1923 č. 22047.)
Věc: Honební výbor ve Z. (adv. Dr. Bern. Pick z Pacova) proti zemskému správnímu výboru v Praze o zrušení společenské honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím okr. výboru v P. z 13. srpna 1919 byly k žádosti Mořice B., vlastníka velkostatku L., na základě místního šetření, vykonané pochůzky, předloženého seznamu pozemků a nástinu pozemky č. kat. — — — (mezi nimi i 231) v Z. v celkové výměře 15,9894 ha jako nesouvislé enklávy dle § 3 zák. o myslivosti přiděleny honitbě velkostatku L.
Dále bylo vysloveno, že po odečtení dalších pozemků k honitbě nezpůsobilých ve smyslu nál. z 3. června 1883 č. 1506 B 2592 ve výměře 6,5079 ha shledáno, že výměra souvislých pozemků honebního společenstva v Z. činí celkem 101,1008 ha, že tedy není zde výměry dle § 5 zák. o myslivosti 115 ha, že se pozemky ty přidělují jako enkláva k samostatné honitbě velkostatku l-ckého.
Přiřknutí výše uvedených pozemků k honitbě velkostatku stane se 1. února 1919 na nové pachtovní období. Nájemné stanoveno bylo částkou 18 h za 1 ha.
Rozhodnutím zsv-u v Praze z 9. srpna 1922 byla stížnost honebního výboru ve Z. zamítnuta a výměr okres. výboru v P. z 13. srpna 1919 potvrzen.
Rozhoduje o stížnosti honebním výborem ve Z. do tohoto rozhodnutí podané řídil se nss těmito úvahami: — — — Námitce stížnosti, že jest názor žal. úřadem vyslovený, že se pozemek č. kat. 231 k honitbě společenské čítat nemá, nesprávný, nelze přiznati důvodnost.
Dle § 4 hon. zák. tvoří honební společenstvo veškeří držitelé pozemků osady (§ 107 ob. zříz. z r. 1864), pokud jejich souvislé pozemky mají výměru 115 ha.
Z toho jde, že rozsah společenského honbiště určen jest svazkem osadním ve smyslu § 107 ob. zř., na který poukazuje citace § 107 ob. zříz. připojená k výrazu osada v § 4 hon. zák.
Poněvadž osada v tomto smyslu nemá pevně stanovené terotorialní hranice a určena jest jenom souborem nemovitostí, ji tvořících, musil zákonodárce, kladl-li organisaci společenstevních honbišť za základ svazek osadní, prohlásiti moment držby za rozhodující pro tvoření honebních společenstev, dle kterého pro utvoření a rozsah společenského honbiště jen ty pozemky mají význam, jež náležejí k usedlostem osadu tvořícím, tedy nacházejí se ve vlastnictví gruntovníků v osadě usazených.
V tomto případě jest nesporno, že pozemek č. kat. 231 nalézá se ve vlastnictví fary v M. (místní obec T.), že tudíž jeho vlastník nemá své sídlo v Z. Proto výrok žal. úřadu, že pozemek tento netvoří součást společenské honitby z-ické a to od doby, od které vykonává honební výbor z-cký samostatnou honitbu na katastru z-ckém, nemohly vzhledem k předem vyloženému smyslu § 4 hon. zák. zjednati pozemku tomu povahu pozemku patřícího k společenstevní honitbě. — — — —

Citace:

č. 3034. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1300-1301.