Č. 2383.


Ochranné známky: I. Je známka »Lux« přípustná pro zápalky?
— II. Otázku, co jest údajem vlastnosti ve smyslu § 1 známkové novely č. 108 ř. z. z r. 1895, jest posuzovati s hlediska konsumenta a jest za takový údaj pokládati jen označení, v němž konsument podle obyčejného způsobu pojímání skutečně bude spatřovati údaj vlastnosti toho kterého zboží.
Řízení před nss
: Nss nemá podkladu pro výrok o přisouzení útrat straně, nebyly-li útraty do skončení ústního líčení likvidovány.

(Nález ze dne 22. května 1923 č. 8811).
Věc: Firma Trnavská sirkárna W. a spol. v Trnavě (adv. Dr. Rich. Busch z Prahy) proti ministerstvu obchodu v Praze (odb. rada Karel Weber — za spolužák stranu adv. Dr. Otto Gellner z Prahy) o výmaz známky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — — —
O stížnosti uvážil nss toto:
Dle § 1 známk. novely z 30. července 1895 č. 108 ř. z. omezen byl zákaz registrování slovních známek obsažený v § 3 č. 2 známk. zákona pouze na taková slova, jež obsahují výhradně udání o místě, času nebo způsobu výroby, dále o povaze zboží, jeho účelu nebo ceně, množství a váze.
St-lka domáhala se ve správním řízení toho, aby slovní známka
»lux« zúčastněné strany, zapsaná v známkovém rejstříku pro zápalky a zápalkové zboží všeho druhu, byla z rejstříku toho dle § 21 známk. zákona vymazána, poněvadž označuje povahu, případně i určení zboží, pro které jest zapsána, a tudíž vůbec neměla býti registrována.
Při tom st-lka dovozovala, že v kruzích, ve kterých upotřebuje se
zboží známkou touto chráněného, jest zmíněný význam její, třeba že jde o slovo latinské, také ve skutečnosti chápán a prohlašovala, že má právní zájem na tom, aby označování zboží uvedenou známkou, nebylo monopolem zúčastněné strany.
Žal. úřad zamítl požadavek st-lky, poněvadž slovo »lux« neoznačuje žádnou takovou vlastnost jím chráněného zboží, jakou má na zřeteli § 1 známk. novely. Dle názoru žal. úřadu vztahuje se zákaz registrace v tomto ustanovení obsažený jen na vyznačování takových vlastností zboží, které se mohou vyskytovati u zboží ze závodu jednoho v míře větší než u stejného druhu zboží ze závodu jiného, a jichž užívání za známku znamenalo by monopolisování vzláštního způsobu reklamy pro zboží určité provenience. Takovouto vlastnost však slovo »lux«, česky »světlo«, neudává, znamenajíc pouze tolik, že zápalky chranitelčiny vydávají světlo, což patří vůbec k podstatě a pojmu zápalky, a bez čeho ani zápalka není myslitelná.
Soud uváživ nař. rozhodnutí v plném jeho obsahu a v celkové jeho souvislosti, shledal, že nař. rozhodnutí jest založeno v podstatě na myšlence shodující se se zásadami novely a práva známkového vůbec, totiž na myšlence, že otázku, co jest údajem vlastnosti ve smyslu § 1 novely, sluší posuzovati s hlediska konsumenta a pokládati za takový údaj jen označení, v němž konsument podle obyčejného způsobu pojímání údaj vlastností toho kterého zboží skutečně bude spatřovati.
Zdali tomu tak v konkrétním případě jest, jest ovšem otázka povahy skutkové a úsudek, k němuž úřad v té příčině dospěje, může nss přezkoumávati jen s hlediska § 6 zák. o ss, t. j., jen uvažovati, není-li úsudek ten, který podle povahy věci zpravidla může se zakládati jen na všeobecné znalosti obyčejného způsobu pojímání širších kruhů, — v rozporu se skutečnostmi notoricky známými, nebo nepříčí-li se zásadám logického myšlení.
V daném případě nelze po náhledu soudu úsudek, že slovo »lux«
znamenající »světlo« konsumenty jako údaj vlastnosti sirek pojímán nebude, pokládati za logicky nemožný.
Poněvadž podle znění nař. rozhodnutí v jeho souvislosti jest za to
míti, že žal. úřad v podstatě svůj výrok na tomto úsudku založil, nemohl nss v nař. rozhodnutí shledati ani nezákonnost ani vadu řízení.
Pro výrok o útratách, jichž náhrady se zúčastněná strana domáhala, neměl nss podkladu, ježto útraty ty nebyly do skončení ústního řízení likvidovány.
Citace:
č. 2383. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 95-96.