Č. 2523.

Státní úředníci: * Při propočítání služební doby konceptních
úředníků horních úřadů nelze započítati dobu studií na horní akademii.
(Nález ze dne 21. června 1923 č. 20.444/22).
Věc: Ing. Otakar L., Dr. Heřman R., Ing. Konrád P. a Ing. Dr. Edmund Č. v M. proti ministerstvu veřejných prací o propočítání služební doby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — —
St-lé uplatňují proti opačnému výroku nař. rozhodnutí názor, že jest při propočítání služební doby započísti jim jako konceptním úředníkům u státních horních úřadů léta ztrávená studiemi na vysoké škole montanistické a dovolávají se ustanovení §u 19 zákona z 21. července 1871 č. 77 ř. z., pak §§ 1 a 6/2 zákona z 9. dubna 1920 č. 222 Sb.,
dovozujíce z ustanovení těch:
1. že když pensisti, kteří dáni byli na odpočinek v době od 1. září 1919 do 1. ledna 1921 jsou účastni výhod propočítacího zák. stejně jako úředníci aktivní, také báňští úředníci, kteří šli v době od 1. září 1919 do 1. ledna 1921 do pense, mají nárok, aby jim podle §u 19 zák. č. 77 ř. z. započtena byla léta báňských studií a aby jim dle §§ 1 a 6 zákona propočítána byla celková služební doba, tedy i doba studií na báňské vysoké škole, a že by takto báňští právníci po 31. srpnu 1919 pensionovaní měli větší výhody než úředníci aktivní téže kategorie, kdyby se těmto při propočítání služební doby nezapočítala doba montanistických studií, což jest v odporu s uvedeným smyslem zákona. 2. Báňští úředníci, kteří jsou úředníky u býv. uh. horních úřadů na Slov. a jsou nyní zařaděni do stejného státu s báňskými právníky u báňských úřadů bývalého Rakouska, nabyli by výhod proti těmto, ježto byli přejímáni do státní služby již jako posluchači báňské akademie a proto se jim léta na této akademii ztrávená do státní služby započítávají, což odporuje smyslu zákona č. 222/1920, který upravuje věc pro
celou čsl. republiku jednotně bez výjimek.
3. Hornická studia absolvovaného právníka dlužno pokládati za soukromé zaměstnání ve smyslu § 16 vl. nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb.
Rozhoduje o této stížnosti uvážil nss, že spor jde pouze o to, zda u báňských státních úředníků, kteří s úspěchem vykonali předepsaná studia právnická a montanistická, při propočítání služební doby dle zákona z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. dlužno započítati dobu studií na báňské vysoké škole.
ad 1. Třeba dle ustanovení §u 6, odst. 2 zák. z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. výhody pensistů zmíněných řídí se zcela dle předpisů platných pro aktivní státní zaměstnance, nelze z toho pro stanovisko stížnosti ničeho získati, neboť ohledně doby, kterou započítati jest aktivním státním zaměstnancům, stanoví zákon č. 222 z r. 1920 v §u 1, že se propočítává celková doba započítatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, tedy jen doba v určitém služebním poměru ztrávená, počínajíc dnem nastoupení služby (§ 9 služ. pragm.), pokud v tomto služebním poměru započítatelná jest pro zařaděni a postup platový neb časový, po připočtení služební doby, výslovně již započtené — pro zařaděni a postup v dotčeném služebním poměru a to buď na základě zvláštních zákonných předpisů aneb zvláštními administrativními akty.
V konkrétním případě jde o započtení doby ztrávené na studiích, konaných na vysoké škole hornické, tedy o období, po jehož uplynutí možno dle §u 6 instrukce pro horní hejtmanství, vydané na základě §u 15 zákona z 21. července 1871 č. 77 ř. z., teprve nastoupiti koncepční službu u státních úřadů horních. Období toto nespadá do doby služební počínající teprve nastoupením služby státní. Aby tedy období to při propočítání služební doby započteno býti mohlo, muselo by zvláštním zákonným ustanovením nebo správním opatřením býti stanoveno, že pro zařadění neb postup v konceptní službě u úřadů horních má býti započítáno. St-lé dovolávají se ve směru tom ustanovení §u 19 zák. z 21. července 1871 č. 77 ř. z. Než v §u tomto se stanoví pouze, že se počítá úředníkům horním, kteří předepsaná studia právnická a montanistická skončili za podmínek zde uvedených, čas studií montanistických toliko za čas služby do pense. Má tedy ustanovení cit. §u 19 význam jen v případech, kde rozhoduje pouze délka služby bez ohledu na to, jedná-li se o službu kvalifikovanou ve smyslu §u 1 zák. č. 222, jak to jest zejména při zjišťování nároku na pensi a určování výše pense, nikoliv však při propočítání služební doby.
Z toho plyne, že podle cit. §u 19 nelze dobu studií montanistických započítati při propočítání služební doby báňských právníků a to ani těch, kteří od 31. srpna 1919 dáni byli do výslužby, ani těch, kteří do 1. ledna 1921 v úřad svůj dosazeni byli a dosud aktivní službu konají. ad 2. Nss-u náleží sice posuzovati, zdali v určitých případech nebyl zákon ve směru výtek stížností uplatňovaných porušen, nenáleží mu však zkoumati, zda úřad také v případech jiných stejným způsobem postupoval nebo při propočítání služební doby jiných konceptních úředníků u báňských úřadů zásadami jinými se řídil.
Proto výtka tato jest nepřípustná.
ad 3. St-lé opírali ve svých přihláškách k provedení zákona z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. žádost za započtení doby ztrávené montanistickými studiemi výhradně o ustanovení §u 19 zákona z 21. července 1871 č. 77 ř. z. Také ve stížnostech k min. veř. prací nezakládali st-lé nárok hájený na ustanovení §u 16 nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb.,
nýbrž činí tak teprve ve stížnosti na nss podané. Proto neposuzoval žal. úřad ve svém rozhodnutí nárok st-li uplatňovaný se stanoviska předpisu posléz uvedeného, a jest tato právní a zároveň skutková námitka dle §§ů 5 a 6/1 zák. o ss nepřípustná ....

Citace:

č. 2523. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 330-332.